Riskují příslušníci mezinárodní legie Ukrajiny stíhání jako žoldnéři?

Ukrajinská legie

Dne 27. února 2022 oznámil  ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zřízení Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny (UKR Legie). V pondělí 7. března 2022 ministr uvedl, že se do Legie již přihlásilo cca 20.000 dobrovolníků. Dobrovolníci pocházejí z 52 států světa, včetně Kanady, Japonska, Indie, Mexika, Spojeného království, Spojených států a Evropské unie. Jsou mezi nimi také občané České republiky. Zhruba 500 Čechů a Češek již podalo žádost prezidentovi republiky, aby jim v souladu s branným zákonem byla umožněna služba v cizích ozbrojených silách (zde). Ačkoli se žádosti ještě vyřizují, prezident Zeman i premiér Fiala již dali najevo, že se k lidem ochotným jít bojovat na Ukrajinu staví vstřícně.

Velmi kritické stanovisko ke vzniku UKR Legie a účasti cizích dobrovolníků v konfliktu naopak, nepřekvapivě, vyjádřilo Rusko. Mluvčí Ministerstva obrany RF Igor Konašenkov důrazně varoval ty, kteří by mají zájem se do UKR Legie zapojit, aby „si to několikrát dobře rozmysleli“, neboť „žádného ze žoldáků, které západ posílá na Ukrajinu bojovat za nacionalistický režim v Kyjevě, nelze považovat za kombatanta v souladu s mezinárodním humanitárním právem, a nemají nárok na status válečných zajatců/…/ v nejlepším případě mohou očekávat, že budou stíháni jako zločinci.“ Tento příspěvek ukazuje, že se mluvčí ve svém hodnocení mýlí.

Žoldnéři? Ne

Zahraniční příslušníky UKR Legie nelze považovat za „žoldáky“, resp. správnou terminologií žoldnéře. Definici žoldnéře obsahuje článek 47(2) Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám (1977), jímž jsou vázány obě strany v konfliktu, tj. Ruská federace i Ukrajina. Podle tohoto ustanovení je žoldnéř osoba, která: a) je speciálně najata k účasti v ozbrojeném konfliktu a do tohoto konfliktu se reálně přímo zapojí; b) její hlavní motivací je osobní zisk a strana v konfliktu, za niž dotyčný/á osoba, mu/ji slíbila odměnu převyšující mzdu vyplácenou jejím vlastním vojákům; c) osoba není občanem strany v konfliktu a nebyla do konfliktu vyslána třetím státem k plnění oficiálních úkolů; a d) strana v konfliktu, pro niž dotyčný/á bojuje, ho/ji nezapojí do svých ozbrojených sil. Jednotlivci, kteří naplní tuto definici, nemají nárok na status kombatanta a v případě zajetí se nestávají válečnými zajatci a mohou být trestně stíháni za pouhou účast v boji.

Příslušníci UKR Legie ovšem definici jednoznačně nenaplňují. Zaprvé, tito lidé nejsou k účasti na ozbrojeném konfliktu na Ukrajině speciálně najímáni, ale přicházejí dobrovolně. Zadruhé, nejsou žádné indicie nasvědčující tomu, že by dobrovolníci byli motivováni vidinou osobního zisku či že by jim byla slíbena materiální odměna výrazně převyšující mzdu vyplácenou ukrajinským vojákům. Zatřetí, UKR Legie tvoří součást ozbrojených sil Ukrajiny, dobrovolníci v jejích řadách jsou tedy příslušníky těchto ozbrojených sil. Právním základem pro vznik Legie se ostatně stal starší dekret prezidenta Ukrajiny z roku 2016, který byl přijat proto, aby umožnil cizím státním občanům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Také prezident Zelenskyj ve svém projevu z 27. února 2022 uvedl, že Ukrajina zřízením Legie „vytváří zvláštní pododdělení pro cizince“, jež bude „zahrnuto do sil územní obrany ozbrojených sil Ukrajiny“. Příslušníci UKR Legie tedy zjevně nesplňují přinejmenším tři z požadavků obsažených v článku 47(2) Dodatkového protokolu I, a nelze je proto považovat za žoldnéře.

Kombatanti? Ano

Jaký je tedy reálně jejich právní status podle práva ozbrojených konfliktů?  Odpověď nám dává článek 43 Dodatkového protokolu I, který vymezuje, kdo všechno je za ozbrojeného konfliktu tzv. kombatantem. Tímto pojmem se označuje osoba, která má oprávnění účastnit se boje a za tuto pouhou účast, pokud při ní nedochází k porušování pravidel práva ozbrojených konfliktů, nemůžeme být trestně či jinak postižena. V případě zajetí má pak nárok na status válečného zajatce a na všechny garance, jež na tento status váže Ženevská úmluva III (1949).
Podle článku 43(2) Dodatkového protokolu I se za kombatanty považují všichni příslušníci ozbrojených sil strany v konfliktu. Tyto ozbrojené síly přitom zahrnují „všechny organizované ozbrojené sily, skupiny a jednotky, které jsou pod velením osob odpovědných této straně za jednání svých podřízených“ (článek 43(1)). UKR Legie je organizovaná, má v čele odpovědné osoby a podléhá velení ze strany Ukrajiny. Bez ohledu na státní příslušnost či národnost jednotlivých jejích členů tak platí, že UKR Legie tvoří součást ozbrojených sil Ukrajiny a že dobrovolníci v jejích řadách mají nárok na status kombatanta a, v případě zajetí, na status válečného zajatce. Status kombatanta platí po celou dobu působení v UKR Legii, status válečného zajatce  se uplatňuje od okamžiku zajetí až do konečného propuštění a repatriace. Pokud by se o statusu zadržených členů UKR Legie vyskytly jakékoli pochybnosti, měla by ruská strana povinnost zacházet s nimi jako s válečnými zajatci a nechat jejich právní postavení posoudit zvláštním tribunálem podle článku 5 Ženevské úmluvy III.

Z rozboru vyplývá, že zahraniční příslušníci UKR Legie nejsou ani „žoldáci“, jak uváděl mluvčí Ministerstva obrany RF, ani zločinci a teroristé, jak uvedli jiní ruští představitelé. Jedná se o řádné příslušníky ozbrojených sil Ukrajiny, kteří se z pohledu práva ozbrojených konfliktů řadí mezi kombatanty a kteří mají nárok na zacházení vyplývající z tohoto statusu.