Strategie vůči Rusku v rámci posílení evropské kolektivní bezpečnosti
paper
Současná ruská vojenská agrese nezasahuje pouze Ukrajinu, ale ovlivňuje také kolektivní bezpečnost a postavení Západu ve světovém kontextu. Ačkoli Západ není do konfliktu zapojen přímo, jeho role je nepřehlédnutelná. Výzkumník Martin Laryš ve svém textu navrhuje čtyři kroky, jak by mohla být politika vůči Rusku nastavena srozumitelně a konzistentně, a zároveň přispět k posílení bezpečnosti Evropy.
Současná ruská vojenská agrese neovlivňuje pouze osud Ukrajiny, ale i kolektivní bezpečnost a postavení Západu ve světě. Ignorovat fakt, že Západ je do tohoto konfliktu zapojen, znamená odmítat realitu. Západ momentálně ve válce na Ukrajině oslabuje především proto, že mnozí jeho lídři nechtějí připustit, že se této války účastní, byť nepřímo. Situaci navíc komplikuje vývoj související s kroky administrativy Donalda Trumpa, jejichž dopady zůstávají v době psaní tohoto textu (březen 2024) nejasné. Podle ruského vedení je Západ již dlouho součástí konfliktu, a dokonce jej měl záměrně vyvolat.
Toto přesvědčení není pouze nástrojem propagandy určeným pro širokou veřejnost, která věří narativům o snaze Západu zničit Rusko, ale také rámcem, v němž Putin a jeho okolí vnímají mezinárodní dění. Západ je v tomto pohledu vnímán jako nepřátelská síla, jež se dlouhodobě snaží Rusko oslabit – od Oranžové revoluce na Ukrajině v roce 2004 až po současnost, s historickými paralelami sahajícími ještě hlouběji. Z ruské perspektivy je agrese proti Ukrajině chápána jako proxy válka vedená Západem proti Rusku, kde Ukrajina slouží pouze jako nástroj k prosazení západních zájmů. Autor tohoto textu proto navrhuje čtyři klíčové kroky, které je nutné podniknout, aby politika vůči Rusku byla jasná, koherentní a přispěla k posílení evropské kolektivní bezpečnosti.
Celý policy paper naleznete v příloze.
Související články
