Recenze: Soumrak demokracie. Svůdná přitažlivost autoritářství podle Anne Applebaum

Článek vyšel v tištěném čísle Mezinárodní politiky 1/2022.

Anne Applebaum, novinářka a spisovatelka židovského původu žijící převážně ve Spojených státech, by neměla být českému čtenáři neznámou osobou. Její nejznámější dílo Gulag: Historie se dodnes řadí mezi jednu z nejcennějších pomůcek k pochopení systému sovětských lágrů. Ve svých knihách mapuje převážně fenomény spojené s vývojem 20. století, avšak navzdory své historicitě dokážou podat i působivé vysvětlení mnoha aktuálních témat z oblasti mezinárodního politiky. Právě vliv a ideologické ukotvení novodobých elit v demokratických státech, které autorka nazývá „vzdělanci“ (clercs), a kteří svými aktivitami a veřejnými vystoupeními dláždí cestu autoritativním vůdcům a podporují jejich vzestup, je hlavním tématem knihy. Fenomén růstu antidemokratických tendencí uvnitř Evropy i ve Spojených státech bylo nicméně námětem celé řady již dříve vydaných děl jako např. Jak umírá demokracie (Steven Levitsky – Daniel Ziblatt) nebo Konec Evropy? (Jamie Kirchick). Co nového tedy přináší Soumrak demokracie nad rámec již dříve popsaných a identifikovaných charakteristik jevu někdy označovaného jako „eroze demokracie“ (democracy backsliding)? 

Postupná eroze demokratického uvažování

V zásadě se dá říci, že toho příliš mnoho není. To ovšem neznamená, že by tato publikace měla komukoli, kdo se zajímá o světové dění a jeho nejpalčivější otázky, uniknout. Applebaum totiž dokáže bravurně propojit analýzu společenských otázek s osobními zážitky z akademického i politického prostředí. V nepříliš rozsáhlém textu, čítajícím necelých 200 stran, popisuje postupnou erozi demokratického vnímání v řadě zemí, nevyjímaje Polsko, Spojené státy, Velkou Británii, Maďarsko či Španělsko. 

Rozjímání nad hodnotovou a názorovou transformací intelektuální elity ilustruje na osobním příkladu z devadesátých let, kdy společně se svými přáteli oslavuje nástup volného trhu a celkovou liberalizaci společnosti. Nostalgický tón kniha uchovává po celou dobu a Applebaum právě okamžik silvestrovské oslavy roku 1999 využívá jako styčný bod, ke kterému se při svých analýzách jednotlivých zemí vrací. Příklad polských přátel, kteří se po 20 letech změnili z pravicových liberálů podporujících širší spolupráci se Západem, na zarputilé zastánce neliberálních trendů vezoucích se na vlně konspiračních teorií, politické polarizace a síly sociálních sítí, tak slouží jako základní měřítko pro posouzení podobně laděných situací v Evropě i za jejími hranicemi. 

V tom se nicméně skrývá určitá překážka. Anne Applebaum je sice na rozdíl od svých dřívějších přátel ze silvestrovské oslavy i nadále středová liberálka, ale svou „elitářskou“ povahu, danou okolím i sociálním postavením, není schopna v knize nijak zakrýt. 

Autorka na jedné straně tedy zdůrazňuje nadřazenost způsobu myšlení či vnímání konkrétní události nad ideologií, takže samotný radikalismus se podle ní může vyskytovat na pravici stejně jako na levici. Na straně druhé je ovšem její pohled značně úzkoprsý. Analýze totiž podrobuje pouze státy, které jsou ovládané pravicovými konzervativci. Neexistují snad ale v dnešním světe vedle příkladů pravicových radikálů i stoupenci levicového radikalismu? 

V souvislosti se vzestupem konzervativního proudu, vymezujícímu se proti jakémukoli novátorství ze Západu, se autorka opět pouští do nepříliš tolerantního soudu nerespektujícího oba póly ideologické osy. Do jaké míry je např. současný levicový progresivismus ve Spojených státech více tolerantní vůči jakékoli opozici než pravicové vlády ve střední či východní Evropě? Podobnými otázkami si Applebaum hlavu neláme a nenechává tak nikoho na pochybách, že současný úpadek demokracie je beztak selháním pravicových vzdělanců, jejichž obrat z „liberálů volného trhu, thatcherovců [či] antikomunistů“ k „restorativním nostalgikům“ znamenal hlavní důvod eroze demokracie a právního státu v euroatlantickém prostoru. 

Ono „elitářství“ dále znázorňuje i ve svém chápání role těch z méně vzdělané části společnosti, u kterých není podle autorčina soudu žádné překvapení, že se nechali zviklat mantrou boje za „tradiční svět“ vedeným populistickými vůdci své země. Tento postoj ovšem dává do protikladu ke svým dřívějším vzdělaným přátelům, jejichž motivace podporovat populistickou vládu musí být hnána přece něčím jiným, složitějším a komplexnějším. 

Konspirační teorie jako nástroj k upevnění moci

Kniha je rozdělena do šesti kapitol. Každá popisuje jeden z fenoménů, jenž doprovází nástup nedemokratických režimů ve světě. Na příkladu Polska a tzv. Smolenské tragédie z roku 2010 autorka ilustruje sílu konspiračních teorií. Tato událost, při níž zemřel Lech Kacziński, podle Applebaum legitimizovala moc současného režimu. Představitelé strany PiS z ní totiž vytvořili spikleneckou teorii, podle které za pád letadla a následnou smrt několika desítek osob stála tehdejší vláda a polský tisk. Tímto vysvětlením dokázali nejen vzburcovat své příznivce, ale také oslovit nové stoupence strany. Podle autorčiných slov tak „smolenská spiklenecká teorie nabídla nový důvod, proč nedůvěřovat politikům, byznysmenům a intelektuálům, kteří se vynořili z bojů devadesátých let a nyní vedli zemi“.

Využití konspiračních teorií jako nástroje k upevnění moci se týká i maďarské vlády. Představitelé vládní strany Fidesz tak např. pomocí propagandy rozdmýchávají nenávist vůči téměř v Maďarsku neexistující muslimské populaci, své vnitřní problémy dále svádí na Evropskou unii, a znovu na George Sorose. Z obou případů tak autorce jasně vyplývá, že síla současných pravicových politiků je zejména v reflexivní a restorativní nostalgii. Tyto dva termíny si půjčuje od ruské esejistky Světlany Boymové. To, co označuje za reflexivní nostalgii, je jev založený na síle vzpomínek na minulost. Restorativní nostalgie označuje touhu lidí nejen na minulost vzpomínat, ale znovu ji obnovit a žít podle ní. Druhý typ nostalgie pro autorku představuje mnohem větší nebezpečí, jelikož vytváří základ pro budoucí projekty politických nacionalistů.

Krize demokracie se ovšem nedá zaměňovat pouze za jakýsi „východní problém“. Toho si je Applebaum vědoma a nabízí tak pohled do útrob politického života Velké Británie, Spojených států a Španělska. Až nebezpečně blízké se totiž jeví chování britského politického establishmentu, a to zejména v souvislosti s brexitem. Kořeny problémů ovšem nalézá mnohem hlouběji. Jde totiž znovu o pocit nostalgie, jenž měl být hlavním hybatelem britského vystoupení z unijních struktur. Nešlo ovšem o nostalgii po době Britského impéria, ale spíše o duch doby, kdy se svět musel přizpůsobovat britským panovníkům, a ne naopak. Velká Británie tak zkrátka cítila povinnost vrátit se zpět na piedestal mocností, které budou určovat pravidla obchodu, ekonomiky a zahraniční politiky. Političtí lídři tak i za pomoci vylhaných informací a sentimentalitě svých voličů dovedli svou zemi do nové kapitoly britských dějin. 

Příběh o vyvolenosti národa, jeho předurčenosti a historickém odkazu hodným následování je jeden z nejsilnějších aspektů politických představitelů také ve Spojených státech. Postupná eroze demokratického modelu je zde demonstrována jako kombinace určité morální ambivalence amerických občanů ke své mateřské zemi, která se dá datovat již do počátků vzniku Spojených států, a postupné frustrace s celkovým vývojem na mezinárodní scéně, kde se vize Ameriky jako „místa na hoře“ čím dál více vzdaluje realitě. Tyto dva faktory jsou pak pro Applebaum určujícími východisky ke zvolení Donalda Trumpa v roce 2016. Ten pro ni (nepřekvapivě) zosobňuje produkt doby, v níž jsou především pravicové intelektuální elity schopny opustit svá dřívější ideologická stanoviska a podlehnout tak svůdnosti populistického myšlení majícího autoritářské sklony. 

Poslední kapitola ovšem i přes svůj veskrze pesimistický tón nabízí určitou naději, která je i podle autorky dosažitelná. Nositelem této naděje má být mladá generace nacházející se nyní před volbou mezi dvěma variantami. Buďto bude pokračovatelem současného kurzu rozpadu demokratických hodnot, nebo v sobě nalezne dostatek morálních sil a bude tak schopna vzdorovat současným problémům a postupně ho přetvořit v lepší budoucnost. 

I přes určitou zahleděnost, se kterou se Anne Applebaum dívá do doby, kdy liberálně orientována intelektuální elita disponovala jakýmsi monopolem ve veřejném prostoru, a za kterým se dnes již může pouze nostalgicky ohlížet, Úsvit demokracie nabízí kvalitně zpracovanou analýzu příčin současného stavu demokracie.

Twilight of Democracy: The Seductive Lure of Authoritarianism, Doubleday, 2020. V českém překladu Petrušky Šustrové vydalo nakladatelství BETA Dobrovský, Praha, 2020.