Hlavní jaderně-zbrojní výzvy pro novou americkou administrativu

Po znovuzvolení Trumpa prezidentem USA se od nové republikánské administrativy očekává důraz na ekonomickou a bezpečnostní suverenitu v mezinárodní oblasti. V rámci deklarované strategie „míru prostřednictvím síly“ se Amerika hodlá aktivně zapojit také do řešení jaderně-bezpečnostních krizí. Reflexe našeho přidruženého výzkumníka Miroslava Tůmy zkoumá právě hlavní jaderně-zbrojní výzvy pro administrativu USA a analyzuje je z pohledu třech kíčových regionů.
Po opětovném zvolení Donalda J. Trumpa prezidentem USA se od nové republikánské administrativy očekává v mezinárodní oblasti mimo jiné razantní přístup k dosažení výhodnějšího ekonomického a bezpečnostního postavení země pod heslem „Amerika na prvním místě“. V rámci deklarovaného cíle dosažení míru prostřednictvím síly se nový prezident hodlá rovněž výrazně angažovat v roli mírotvorce při řešení hlavních bezpečnostních krizí, ve kterých mimo jiné hrozí riziko použití nebo šíření jaderných zbraní.
Tato reflexe se proto zaměřuje na seznámení s hlavními jaderně zbrojními výzvami pro Trumpovu administrativu ve třech krizových regionech, ve kterých se v době svého prvního mandátu (2017–2021) nějakým způsobem výrazněji angažovala. Jedná se o Evropu, Korejský poloostrov a Blízký východ. V předpokládaných reakcích administrativy na tyto výzvy reflexe vychází ze zkušeností s bezpečnostní politikou prvního Trumpova prezidenství. V hodnocení také bere v úvahu její možné modifikace v důsledku
změn v geopolitickém vývoji. Reflexe vznikla krátce po Trumpově inauguraci 20. 1. 2025, proto má její text v některých případech spíše spekulativní charakter.
Celý policy paper naleznete v příloze.