Klimatická krize versus ženy: jak se projevují genderové rozměry změny klimatu

Článek vyšel v časopise Mezinárodní politika - 2/2023.

Genderové rozdíly v dopadech změny klimatu jsou významné prakticky ve všech zemích, jejich konkrétní podoba se ale v různých částech může značně lišit. Abychom získali ucelený obrázek, dává smysl pohlížet na genderové aspekty intersekcionálním pohledem – a vedle genderu samotného tak zohlednit i další charakteristiky, především socio-ekonomický status, místo bydliště, etnicitu, věk, příslušnost k nejrůznějším menšinám, zdravotní stav či vzdělání.

V globálním měřítku platí, že čím chudší člověk je, tím méně ke změně klimatu přispívá (i v tom smyslu, že méně těží z výdobytků vyspělých průmyslových ekonomik, které ke změně klimatu přispěly největší měrou). Současně má omezenější možnosti, jak se následkům bránit, zmírňovat je nebo se jim přizpůsobovat. Zároveň mezi chudými nebo chudobou ohroženými osobami častěji najdeme ženy. Zdaleka přitom nejde jen o chudobu v absolutním smyslu, ale i relativní chudobu v bohatších zemích. Ostatně i u nás patří ke skupinám nejvíce ohroženým chudobou seniorky a matky samoživitelky. 

Tíha klimatické nespravedlnosti na globálním Jihu

Nejspíš si dokážeme představit, jak tíživě doléhají důsledky klimatické změny na ženy v chudých zemích globálního Jihu. Jen sotva si ale uvědomujeme obrovskou škálu vzájemně provázaných problémů, které to obnáší. Podívejme se např., co se stane, když se kvůli suchu zhorší dostupnost pitné vody. V drtivé většině případů patří obstarávání vody – spolu s jídlem a topivem – k tradičním úkolům žen. Řada žen tak musí dennodenně putovat za vodou delší vzdálenosti, což se podepisuje na jejich zdravotní kondici a náchylnosti k nemocem, umocňuje podvýživu a také je to vystavuje vyššímu riziku přepadení nebo znásilnění.

Mnohé oblasti se navíc kvůli suchu, vlnám vedra nebo záplavám a dalším extrémním projevům počasí stávají částečně nebo zcela neobyvatelnými. Tyto jevy vyhánějí miliony lidí z jejich původních domovů, a způsobují tak vnitřní vysídlení nebo migraci. A opět jde o situace, v nichž ženy čelí výrazně vyššímu nebezpečí. Začíná to už tím, že při přírodních katastrofách mají ženy mnohonásobně nižší šanci na přežití. Do určité míry se na tom mohou podílet fyzické dispozice, ale velmi častý důvod spočívá jinde – v průměru mají ženy v mnoha zemích světa nižší vzdělání, což je znevýhodňuje mj. tím, že mají horší přístup k informacím a dalším zásadním dovednostem (např. plavání).

Nepříznivé podmínky k životu a zhoršená dostupnost zdrojů, včetně vody, značně zvyšují riziko konfliktů a tím přinášejí další ohrožení. A ani migrace pochopitelně nemusí být snadnou cestou ven, protože se zvláště pro ženy pojí s riziky jako obchodování s lidmi, násilí nebo se zranitelností při problematické práci bez dostatečné pracovněprávní ochrany, mnohdy načerno a v nebezpečných podmínkách. Snad ani není třeba rozebírat, nakolik bude závažnost všech těchto rizik stoupat přímo úměrně s chudobou. I v případech, kdy se podaří přesun do bezpečnějších zemí, kvůli statusu migrantů, rasismu a diskriminaci tito lidé zůstanou ve zranitelnější pozici. Následky změny klimatu i jiných krizí na ně budou dopadat o to silněji.

Ti, kdo ve svých domovských zemích zůstanou a okolnosti je nedoženou k odchodu, budou často zápolit s vyšší teplotou, která v některých regionech může sama o sobě ohrožovat zdraví a život. V regionech, kde je většina obyvatelstva přímo závislá na zemědělství, bude nebezpečím mj. degradace půdy, nepředvídatelné počasí, a tedy i horší předvídatelnost a kvalita úrody.

Globální Sever: méně zjevná, avšak palčivá rizika

Mohlo by se zdát, že ekonomicky vyspělejší země globálního Severu tak dramatické potíže spojené se změnou klimatu (zatím) neřeší. Do určité míry jsou v našem regionu dosavadní dopady skutečně o něco menší. Svou roli nepochybně sehrává i to, že díky rozvinutější infrastruktuře a poměrně dostupným službám se daří některé obtíže zmírňovat a účinněji zvládat nebo napravovat jejich důsledky. Částečně jde ale o jakýsi optický klam, zejména v těch oblastech, kde klimatická krize prohlubuje nebo přináší častější výskyt těch problémů, které vyvěrají i z dalších příčin.

Například nedostatek vody v našich končinách může souviset s dopady málo udržitelného extenzivního zemědělství nebo s těžbou (jak se ukazuje např. v Libereckém kraji vlivem hnědouhelného polského dolu Turów). Zhoršují ho a výhledově dále zhoršovat budou rostoucí teploty a dlouhá sucha střídaná nárazovými dešti, při nichž vyprahlá krajina bez potřebných opatření nedokáže přívaly vody zadržet. Podobně lesní požáry nejsou ničím zcela novým, ale nahrává jim sucho způsobené změnou klimatu. Klesající biodiverzita sice není přímým důsledkem změny klimatu, avšak je s ní provázaná a jejich negativní dopady se posilují. Města neposkytující ve veřejném prostoru dost zeleně, vodních prvků a stinných míst a nepodporující bezpečnost pro pěší, jízdu na kole nebo příjemnou a dostupnou veřejnou dopravu nejsou uzpůsobená na extrémní vedra, kterých očekáváme čím dál víc, a zejména pro zranitelnější skupiny se stanou nehostinným místem či dokonce život ohrožující pastí. Venkovské oblasti na tom mohou být lépe svou blízkostí přírodě, ale větší návaznost na zemědělství a infrastrukturní izolovanost na ně kladou zase jiná, specifická rizika. 

V čem jsou dopady klimatické změny v našich podmínkách genderově nerovné? I u nás mají dosud ženy výrazně nižší příjmy, v průměru téměř o pětinu, což se promítá nejen ve mzdách a platech, ale i ve výši starobních důchodů. Drtivou většinu osob na rodičovské představují ženy, což je v mnoha případech vystavuje ekonomické závislosti na partnerovi nebo nestabilitě a nepředvídatelnosti samoživitelské role. Právě na takové skupiny už dnes hůře doléhá inflace spojená se zdražováním. Předpokládá se, že změna klimatu významně ovlivní i zemědělství a potravinářství, což může dále zhoršit dostupnost potravin.

Pečující role, často zastávaná ženami, znamená zvýšenou (do velké míry neohodnocenou) zátěž a právě ti, jimž je třeba péči věnovat – děti, starší osoby a lidé s chronickými zdravotními problémy – odnášejí dopady klimatické krize obzvlášť citelně. Tím se nároky na péči ještě zvyšují. To se týká i profesionálního sektoru péče – zdravotnictví a sociální služby jsou celosvětově silně feminizované a konkrétně u nás v nich pracuje okolo osmdesáti procent žen. Ačkoliv finanční ocenění a prestiž těchto zaměstnání to většinou neodrážejí, jde o práci nehraditelnou a zasluhující si více pozornosti nejen s ohledem na demografické trendy jako stárnutí populace, ale také kvůli své významné roli v transformaci k udržitelnosti. Jejich provoz vyžaduje energii, ale podstata jejich služeb je na rozdíl od sféry průmyslové produkce přirozeně bezuhlíková.

Čas na genderově citlivou klimatickou politiku

Genderově a sociálně uvědomělá adaptační opatření na změnu klimatu přitom mají širší pozitivní dopad – pomáhají zvyšovat celkovou odolnost, odstraňovat (fyzické i metaforické) bariéry a nerovnosti a celkově přispívat k vyšší kvalitě života. Navíc najdeme spoustu praktických příkladů v našem blízkém okolí. Například Vídeň (a s ní i další evropská města) uplatňuje už několik desetiletí tzv. gender mainstreaming – tedy zohledňování potřeb různých skupin obyvatelstva a díky tomu vytváření efektivnějších a spravedlivějších politik. Taková perspektiva bere v potaz nejen samotný gender, ale i další charakteristiky včetně věku nebo zdravotních možností a potřeb. Tuto genderovou optiku lze aplikovat do všech oblastí politiky od územního plánování a bydlení přes sociální péči, zdravotnictví, vzdělávání a kulturu až po dopravu a energetiku.

Spravedlivá klimatická politika má potenciál snižovat genderové a sociální nerovnosti.
A naopak, genderová a sociálně uvědomělá politika (a také bezpečnostní a zahraniční politika) může významně přispívat k řešení změny klimatu i dalších zásadních environmentálních problémů dneška jako krize biodiverzity. Mezinárodní instituce včetně OSN, Světové zdravotnické organizace i Evropského institutu pro rovnost žen a mužů upozorňují na propojenost genderu a klimatu řadu let. Zpráva o rovnosti žen a mužů a klimatické spravedlnosti zazněla i na půdě Evropského parlamentu. Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vydala rozsáhlou zprávu o roli žen a příležitostech v transformaci energetiky vstříc udržitelnosti.

Kromě toho na propojení mezi nespravedlivým postavením žen a degradací životního prostředí už půl století upozorňuje ekofeminismus a globální hnutí za klimatickou spravedlnost. Ukazuje se však, že genderová perspektiva se do praktických politik propisuje naprosto mizivě, jak upozorňuje nedávná studie AMO Genderová (ne)rovnost v českých klimatických politikách: propojování opatření v době zelené a společenské transformace.

Změna klimatu představuje na jedné straně zásadní výzvu jak svými dopady, tak kvůli tomu, že její souvislosti a projevy jsou propojené a často obtížně představitelné. Na druhé straně mohou komplexně pojatá klimatická opatření příhodně doplňovat a podporovat opatření žádoucí v jiných oblastech a posilovat obecnou odolnost. Prvním krokem je tyto aspekty ještě lépe zviditelnit a ozřejmit. Dalším krokem musí být jejich začleňování do politik na všech úrovních, od komunálních a celostátních až po mezinárodní. A to bude jen stěží možné, pokud ženy nedostanou více příležitostí se na těchto politikách také podílet.