Ve stínu egyptského slunce: koronavirová pandemie, ekonomická úskalí a populační zátěž

Egypt není jen letní dovolenková destinace 

Egypt již desítky let inspiruje české archeology, kteří v rámci své koncese provádějí výzkum abúsírské nekropole jižně od Káhiry. Renomé, kterého zde dosáhli, přispělo k tomu, že Egypt zcela ojediněle zapůjčil staroegyptské artefakty do zahraničí. Předměty, které nalezli právě naši archeologové v Abúsíru, jsou nyní k vidění na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu. I díky podobným událostem láká tato severoafrická země, jejíž přírodní podmínky nám umožnily zachovat architektonický, duševní i písemný odkaz dob dávno minulých, čím dál tím více turistů z České republiky nejen na moře a hotelové komplexy. V roce 2019 navštívilo Egypt přibližně čtvrt milionu českých turistů. 

Je to právě turismus, který tvoří významný podíl HDP země (cca 12 % před r. 2019) a jako sektor poskytuje pracovní možnosti až 10% ekonomicky činného obyvatelstva. V této významné ekonomické oblasti utrpěl Egypt za předešlou dekádu vícero ran. Za zmínku stojí zejména události spjaté s dvěma revolucemi v roce 2011 a 2013. Od teroristického útoku na ruské civilní letadlo v roce 2015 přestali na nějakou dobu do země jezdit ruští návštěvníci, kteří tvoří významný zdroj příjmů. Agrese byla islámskými radikály mířena jako odveta za účast Ruska ve válce v Sýrii. Země se v průběhu času musela vyrovnávat s dalšími avšak spíše ojedinělými lokálními útoky individuálních útočníků mířících na policejní a vojenská stanoviště, křesťanskou i muslimskou komunitu nebo právě na zahraniční turisty. Vzpomeňme na útok, po kterém v roce 2017 zemřela na následky bodných zranění i česká občanka. Místní obyvatelé nicméně přikládají současné pandemické krizi mnohem větší ekonomické škody než vzpomenutým událostem. Egypt v březnu 2020 uzavřel letecký prostor a země se doslova ze dne na den až do července pro masový turismus zcela uzavřela.

Jedna z nejrychleji rostoucích populací na světě

Nestabilita, kterou s sebou přináší turistické odvětví, ovšem není jedinou nepříjemností, se kterou se musí země vyrovnávat. Jednou z nejhlubších strukturálních výzev současnosti je dynamicky rostoucí populační růst (přírůstek cca 2 milióny obyvatel za rok), který z Egypta činí jedno z nejvíce populačně rostoucích regionů světa. Pro představu uveďme, že v této více než sto miliónové zemi bylo ještě v roce 1960 necelých 30 miliónů obyvatel a očekává se, že do roku 2050 dosáhne úrovně 160 miliónů. To s sebou přináší navazující problémy, jako je míra nezaměstnanosti. Ta se v současné době pohybuje dle dostupných údajů přibližně 8 % (cca 20 % procent ekonomicky činného obyvatelstva je zaměstnáno v šedé zóně). Z pohledu běžného života si nelze nevšimnout tendence umělé zaměstnanosti, která se pro běžného návštěvníka viditelně projevuje zejména v kamenných prodejnách se spotřebním zbožím. Přestože je pro tento jev, který je patrný zejména v káhirských prodejnách nadnárodních nebo místních řetězců, obtížné prezentovat konkrétní data, tak na podobných místech je patrný vyšší počet zaměstnanců, než bychom na jednu pracovní pozici očekávali. Tito zaměstnanci tvoří standardní personál prodejny a je pravděpodobné, že stát může jejich pracovní místa dotovat, tak aby držel hladinu nezaměstnanosti na přijatelné úrovni.

Populační růst je úzce spjat s problematikou stále více patrného nedostatku vodních zásob a pitné vody do budoucna. Jedná se o globální problém, který s ohledem na místní přírodní podmínky a populační boom bude nabývat na intenzitě. Egypt spotřebuje 114 miliard kubických metrů vody ročně, přičemž většina těchto vodních zdrojů přichází z území mimo Egypt (vodním zdrojem je zejména řeka Nil, dále oázy jako je např. Siwa). Problematika nedostatku vody a vodního hospodářství bude čím dál více ovlivňovat zemědělský sektor, který je další významnou ekonomickou oblastí a zaměstnavatelem v zemi. 

Ekonomika založená na zahraničním kapitálu

Zranitelnost ekonomiky se dále projevuje závislostí na přílivu kapitálu ze zahraničí. Především v podobě zahraniční finanční pomoci (např. Program MMF v souhrnné výši 12 miliard USD do r. 2019). Jedním z pilířů ekonomiky jsou ale i remitence egyptských pracovníků ze zahraničí. Egyptská národní banka uvádí, že tyto devizové příjmy dosáhly v roce 2020 až 29,6 miliard USD. Riziko spočívá v tom, že příjmy tohoto druhu jsou do značné míry ovlivňovány pracovními migračními příležitostmi a vnějšími faktory, jako například současná pandemická situace. Přesto v případě Egypta dochází doposud ke každoročnímu nárůstu těchto příjmů. 

V nedávné době média přinášela informace o uvízlé lodi Ever Given v Suezském kanále. Lidská tvořivost parodovala místního bagristu, který usilovně bojoval o vyproštění lodi a opětovného zprovoznění kanálu. Podstatné je, že tato jedna jediná událost zablokovala na 6 dní mezinárodní obchodní trasu mezi Středozemním mořem a Indickým oceánem s odhadovanými ztrátami ve výši 90 mil. USD. Příjem z provozu této významné spojnice představoval pro Egypt přibližně 6 mild. USD v roce 2020 a je tak jedním z pilířů místní ekonomiky, který může být ovlivněn buď jednou nehodou, nebo mezinárodním bezpečnostním prostředím. 

V egyptské ekonomice hraje osobitou roli i armáda, která je současně jedním z největších investorů v zemi, a to například v oblasti budování dopravní infrastruktury. Vojenský aparát vede své vlastní podnikání, které je osvobozeno od placení daní. Je jednoduše přítomen v téměř každém odvětví egyptské ekonomiky. Soukromý sektor nemůže konkurovat zvýhodněnému ekonomickému prostředí, které se armádě dostává formou státních subvencí a výhod. Vojenské fabriky nebo jimi řízené společnosti a výrobní zdroje vyrábějí produkty pro civilní spotřebu. Armáda je tedy přímým konkurentem privátního sektoru, který je touto ekonomickou centralizací v rukách armády oslaben. Pro konkrétní příklad uveďme, že egyptská armáda vlastní 51 % developerské společnosti (zbytek v rukách státu), která buduje nové administrativní hlavní město v poušti 45 km od Káhiry. Jde o vytoužený projekt egyptského prezidenta Abdala Fattaha Al-Sísího, nad kterým stále visí spousta otazníků, jak z urbanistického, logistického i provozně technického hlediska. Ohlašované privatizační reformy jsou v nedohlednu, a tak vojenské složky nezpochybnitelně i nadále disponují ekonomicko-politickým kapitálem, který ovlivňuje každodenní život místních občanů.  

Stabilita Egypta ovlivňuje i nás

Egypt, ostatně jako většina států světa, čelí na domácí scéně politickým, ekonomickým a přeneseně globálním výzvám. Nemůžeme ale zůstat pouze u tohoto výčtu. V místní společnosti je také nesmírně vysoká role náboženství. V úvahách o dalším vývoji této země je na stav náboženské tolerance nutné brát zřetelný ohled. Sekulární systém je pro stabilitu a rozvoj nutnou a nedílnou součástí jeho dalšího úspěšného vývoje a bezpečnosti. Geografická poloha Egypta na pomezí Blízkého východu a Afriky ho předurčuje být důležitou hybnou silou v regionu, jehož stabilita je pro Českou republiku a pro nás všechny Evropany velmi důležitá. Egypt není jen dovolenkou destinací a ekonomickým partnerem, jenž předpokládá stabilní a bezpečné prostředí. 

O autorovi: Filip Dufek je pracovníkem Velvyslanectví ČR v Egyptě