České zájmy 2020: Analýzy ÚMV

Při pohledu zpět na různé předpovědi pro rok 2020 lze zachytit, jak z analýz souvisejících s českou politickou scénou a/nebo ekonomikou, tak i globálně z výsledků amerických prezidentských voleb a brexitu, určitý optimismus. Současně s těmito náznaky obnovování demokracie a liberalizace však zaznívaly i obavy z viditelné polarizace v české společnosti a z dopadů změny klimatu.Pandemie COVID−19, která zasáhla rok 2020 a „obrátila život vzhůru nohama“, nesmírně ovlivnila způsob, jak žijeme a pracujeme. A především vnímání: mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, proticovidových opatření, kompetencí vlády a našich vztahů se zahraničím. Pandemie měla socioekonomické dopady na většinu lidí, ale především na ty, kteří již byli zranitelní i předtím. Ovlivnila také přístup k robustnějším tématům: migraci, nerovnosti, bezpečnosti a právnímu státu. Ocitnout se na takové křižovatce však skýtá příležitost přehodnotit naše priority, zahraniční politiku a kvalitu našich partnerství.

Krize v důsledku netradiční bezpečnostní situace ukázala, jak jednotlivé státy při své zahleděnosti do vnitřních záležitostí musely obtížně mobilizovat svou spolupráci se svými přirozenými spojenci, aby zajistily potřebnou pomoc a vybavení. Váznoucí nadnárodní kooperace a matoucí pokyny vlády vyvolaly v konsekvenci s nespokojeností občanů a expertů požadavky na zásadnější a mohutnější změny a na jasné odpovědi odpovědných osob.

Publikace České zájmy v roce 2020: Analýzy ÚMV, připravená osmi výzkumníky a výzkumnicemi z Ústavu mezinárodních vztahů (IIR) v Praze, se snaží přispět k těmto diskusím analýzou vybraných témat, která vědci sledovali již před pandemií. Obecným závěrem je, že některé výzvy předcházely globální zdravotní krizi a pandemie jednoduše urychlila trendy nebo dále prohloubila rozdíly a problémy. Cílem je tedy analyzovat, jak pandemie COVID−19 ovlivnila tato klíčová témata, zda „zotavení“ bude znamenat návrat do stavu před „covidem“, nebo zda v budoucnu nastanou viditelné rozdíly, a jaká politická doporučení pro českou vládu z toho plynou.

Tato publikace navazuje na předchozích 11 svazků analýz české zahraniční politiky (Česká zahraniční politika v roce…) a konkrétně na metodiku používanou v letech 2013 až 2018 a následnou publikaci České zájmy v roce 2019: Analýzy ÚMV, kterou vydal ÚMV v roce 2020. Hlavním cílem této knihy je tedy přispět k probíhajícím diskusím o českých národních zájmech, definovaných jako jakákoli politika (jakýkoli cíl, myšlenka nebo soubor cílů/idejí), jež je relevantní pro Českou republiku, pro českou společnost a je interně široce podporována a přijímána mezinárodním společenstvím.

Studie se řídí třemi základními kritérii pro posouzení domácí legitimity dané politiky: relevance a konsenzus inspirované teorií demokracie a kritérium vnější přijatelnosti inspirované teoriemi mezinárodních vztahů.3 Aby se politika stala národním zájmem, musí být splněna všechna tři kritéria. To však není trvale platná charakteristika, protože samozřejmě dochází k posunům jak v domácí, tak v zahraniční sféře.

Současně musí relevance přesahovat zájmy konkrétního regionu nebo sociální skupiny. Daná politika může zásadně ovlivnit vnější nebo vnitřní fungování České republiky, změnit její základní charakteristiky nebo ji přimět k přijetí důležitých práv a povinností. Empiricky je relevance určena zkoumáním programových dokumentů ústředních orgánů, projevů a průzkumů veřejného mínění. Je důležité, aby se o daném tématu v médiích a ve společnosti diskutovalo dlouhodobě (mnoho měsíců, nejlépe několik let).

Mezi politickými stranami by měla existovat zásadní shoda ohledně toho, zda by se problém měl řešit. Diskuse o možných řešeních by měla probíhat ve veřejném prostoru prostřednictvím kulatých stolů nebo jednání a měla by zahrnovat všechny členy komunity. Kritérium vnější přijatelnosti nakonec zohledňuje priority a postoje demokratických zemí v Evropské unii, a tedy to, zda se česká zahraniční politika řídí akceptovanými zájmy jiných členských států, nebo jim škodí.