Výroční zpráva ÚMV za rok 2021

Úvodní slovo

Ruská agrese proti suverénní Ukrajině, členu evropské rodiny národů, pohřbila kontinentální bezpečnostní architekturu a postavila nás před novou mezinárodní realitu. Místo neviditelného protivníka, koronaviru, ji vyvolal protivník viditelný, dokonce důvěrně známý. Tváří v tvář směsi geopolitického revizionismu a revanšismu – duchu pomstychtivosti, ze kterého se zrodilo pošlapání základních norem mezinárodní společnosti i práva ozbrojeného konfliktu –, pro postmoderní společnost sotva pochopitelné, hledíme na hrůzy, jejichž mementem je Buča nebo Mariupol. Hrůzy, které z liberálního uspořádání mezinárodní politiky nikdy nezmizely, ale byly – neseny politickými utopiemi zakotvenými v etnickém pojetí národa nebo salafismu, a později doutnajícím revizionismu a antiglobalizační vzpouře – vytlačeny na jeho periferie; a nezřídka mimo naše zorné pole. Dějiny se nezastavily v liberálním bezčasí. Pouze nás v něm na čas míjely. Nyní se do nich jako společnost probouzíme.

Ve snaze porozumět nové situaci, otřeseni brutalitou a konceptem absolutního nepřítele vepsaným do ideologie putinismu, si vypomáháme kulturními schématy – západní civilizace proti nomádské, barbarské hordě z Východu; dobro a zlo –, někdy uspěchaně hledáme historické analogie, a přitom rozehráváme vlastní geopolitická melodramata („Mnichov“, „Osmašedesátý“). Lidové, nepoučené teoretizování se nevyhýbá ani nejvážnějším tématům bezpečnosti a strategie („nezmáčkne tlačítko“).

Z jistého úhlu pohledu je to pochopitelné. Kulturní schémata mobilizují, odstraňují nejednoznačnost a společenské dělení stran interpretace konfliktu, které je viditelné u některých našich jihovýchodních sousedů. Zločiny páchané ruskými ozbrojenými silami vzbuzují oprávněně morální pohoršení. A lidové teoretizování je příznakem, že se česká společnost, na rozdíl od velké části globálního Jihu, o konflikt zajímá.

Na druhé straně, rozhodnutí, která se dotýkají války a míru, je třeba činit na pevných hodnotových základech – ale zároveň bez emocí a na základě solidní, nezaujaté analýzy, bez ideologizujících zploštění a se strategickou rozvahou, jaké jsou v tento dějinný okamžik naše cíle a zájmy, a jaké nástroje k jejich dosažení můžeme nasadit a které by naopak měly vážné nezamýšlené důsledky. V současném komplexním bezpečnostním prostředí s vysokou mírou nejistoty a velkým počtem hybných sil roste význam evidence-based, dlouhodobě a pečlivě budované expertizy, která čerpá z mezinárodního stavu poznání a posouvá horizonty pro kompetentní a citlivou, na budoucnost připravenou veřejnou politiku. Společenskovědní výzkum, který má dostatečné a předvídatelné institucionální zajištění pro rozvoj společensky relevantních výzkumných programů, je jednou z esencí resilientní, antifragilní společnosti. Nenabízí totiž expertizu instantní, stojící na různých křivících heuristikách a ideologických a priori (a padající s nimi), ale  nternacionalizované, kauzální a kumulativní vědění i cenné, na ozkoušených i nových konceptech založené interpretace. Výzkum, který má být systematický, kritický a poctivý, si žádá čas i zázemí. A právě takový výzkum v oblasti mezinárodních vztahů, překládající světově renomované akademické výsledky do praktické, policy analýzy, má v Ústavu mezinárodních vztahů – tradiční, kamenné instituci, která ale usiluje být zároveň progresivní ve smyslu sledování aktuálních témat globální politiky, vědeckých a analytických metod i prezentace výsledků svého výzkumu širší veřejnosti –, v českém prostředí jeden ze svých hlavních domovů. V dnešních, pro evropský kontinent zásadních dějinných událostech nezůstáváme v pozadí.

Tak jako jsme bezprostředně po příchodu pandemie koronaviru zahájili projekt strategických předpovědí jejích dopadů pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR, spustili jsme, zcela v duchu našeho sloganu #ExpertiseToImpact, na našich nových internetových stránkách po ruské invazi na Ukrajinu novou analytickou sekci, která nabízí řadu analýz širších souvislostí konfliktu vycházejících z rozmanité expertizy našich výzkumníků – od možných dopadů na evropskou obrannou integraci přes mezinárodněprávní studie až k pohledům z Číny, jihovýchodní Asie nebo Afriky. Svou expertizu nabídla řada kolegů a kolegyň ve stovkách mediálních vystoupení. Ustavili jsme stipendijní program pro ukrajinské studenty a navázali novou spolupráci 8 s ukrajinskými kolegy. Vedoucí našeho Centra mezinárodního práva, Veronika Bílková, byla spoluautorkou zprávy o porušování mezinárodního humanitárního práva v ukrajinské válce uskutečněné v rámci Moskevského mechanismu OBSE.

Setrvale tedy prostředkujeme svou odbornost, dlouhodobě budovanou v interakci s mezinárodním výzkumným prostředím, relevantním odběratelům i širší veřejnosti. Dění na Ukrajině se nyní pochopitelně dostává více pozornosti. Naše práce ale pokračuje i v jiných oblastech – a díky rostoucí institucionální  odpoře na základě výsledků národního hodnocení vědy a výzkumu jsme mohli dále rozšiřovat paletu pokrývaných témat. V loňském roce jsme přitom kladli důraz zejména na rozvoj výzkumných programů governance nových technologií a studia strategických globálních regionů.

V této zprávě, ale třeba i na výše zmíněných nových internetových stránkách s přehlednější, strukturovanější a kontextualizovanou prezentací obsahu se dočtete, čemu jsme se věnovali – a čeho jsme dosáhli. V oblasti akademického výzkumu to bylo mj. 22 výsledků v časopisech v renomované mezinárodní databázi Web of Science, z nichž 2 byly články v časopisech prvního decilu, tedy první desetině nejvýznamnějších světových oborových časopisů. Zvyšujeme tak nejen kvantitativní, ale i kvalitativní výkon svého základního výzkumu. Zároveň v ÚMV vzniklo loni 66 výsledků výzkumu aplikovaného – od kratších policy paperů po rozsáhlejší operativní analýzy na aktuální témata od analýz zahraničních modelů čelení hybridního působení po Sahel a nové technologie (vesmír, umělá inteligence).

Řešili jsme 8 projektů základního výzkumu podpořených z prostředků GA ČR, 4 projekty TA ČR, 2 projekty HORIZON 2020 a řadu dalších menších projektů. V projektech základního výzkumu jsme se věnovali hybridním hrozbám, strategické analýze bezpečnostního prostředí, migraci nebo energetice. Hybridním působením a migrací se naše výzkumné týmy zabývaly i v projektech aplikovaného výzkumu, podobně jako planetární obraně a těžbě ve vesmíru nebo best practices propojování expertní sféry, státních institucí a médií za účelem zkvalitňování procesu tvorby veřejné politiky v nově zahájeném projektu TA ČR ÉTA (CURIE), realizovaném ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK a společností McCann. Spolu se zahraničními partnery jsme také podali úspěšnou přihlášku mezinárodního projektu RECLAIM podpořeného v programu HORIZON EUROPE, který se bude věnovat výzvám liberální demokracie v postfaktické době.

V oblasti komunikace s veřejností jsme dosáhli vyšších hodnot návštěv a sledovanosti na sociálních sítích a navýšili přítomnost v respektovaných zahraničních médiích jako Foreign Policy, War on the Rocks nebo veřejných formátech Carnegie Europe, RUSI a Chatham House. Přijali jsme novou komunikační strategii, začali organizovat pravidelné mediální briefingy pro zástupce českých sdělovacích prostředků hlavního proudu a připravovat vlastní sérii podcastů Flux. Nakonec, navzdory trvajícím pandemickým omezením jsme uspořádali 22 expertních akcí včetně našich tradičních vlajkových konferencí, Prague European Summit (včetně Future European Leaders Forum), Sympozia k české zahraniční politice, Černínského bezpečnostního fóra (#CSF) a Mezikulturního dialogu.

Vážím si toho, že se činnosti ÚMV dostává ocenění v průběžném národním hodnocení výzkumu, ve kterém již potřetí získal nejvyšší možnou známku (A), i pozornosti domácí i zahraniční odborné a široké veřejnosti, a jeho policy výstupy jsou ceněny odběrateli ve státní správě. Za vše, čím se můžeme touto výroční zprávou prokázat, i za mnohé další, patří v první řadě dík všem kolegům a kolegyním, kteří společně i v obtížných pandemických podmínkách vytrvale a s vědomím společného cíle tvořili pevné předivo naší výzkumné komunity. Rád bych poděkoval za spolupráci i všem partnerům, bez nichž by řada našich aktivit nebyla možná, a za přízeň Vám všem, kteří naši činnost sledujete ať již z odborných důvodů nebo prostého zájmu o mezinárodní politiku!