Thajská krize. Jak dál po krachu předčasných voleb?
Thajsko se již půl roku potýká s největší politickou krizí od roku 2010. Je možné, že oslabení hlavního organizátora protivládních protestů i premiérky Yingluck Shinawatrové, která čelí obvinění z korupce, dotlačí obě strany k dohodě? Napjatá situace existuje v Thajsku od nevydařených voleb v roce 2010 spojených hlavně s brutálním masakrem příznivců kontroverzního expremiéra Thaksina Shinawatry, který si vyžádal téměř sto obětí na životech. Shinawatra je starším bratrem a politickým mentorem současné premiérky. Žije v exilu, aby se vyhnul trestu odnětí svobody za korupci a zneužívání moci.
Latentní krize se projevuje více či méně násilnými nepokoji. Rostoucí počet mrtvých i raněných, při postupně se zmenšujícím počtu demonstrantů ukazuje, že mezi nimi stoupá počet radikálů a krajně bojovně naladěných skupin. Hlavní organizátor protivládních protestů, PDRC (People´s Democratic Reform Committee), kteří stojí za blokádou Bangkoku, vládních budov a důležitých silnic, již nadále nedokáže mobilizovat početné davy demonstrantů.
V nepříjemné situaci je i premiérka Yingluck Shinawatrová, protože čelí obvinění Národní protikorupční komise (NACC) ze zanedbání povinností vedoucích k rozsáhlé korupci a obrovským finančním ztrátám vládního programu subvencování výkupu rýže. Shinawatrová formálně převzala 27. února obsílku s obviněním. Hrozí jí jak empeachement a s ním spojený konec politické kariéry (podle zákona nejméně na 5 let). Možné je i rozpuštění celé vládní strany Pheu Thai.
Spekulace o možném setkání posílily zprávy médií, že premiérka Shinawatrová požádala armádního šéfa Prayutha Chanochu, aby sehrál zprostředkovatelskou roli v jednání mezi ní a PDRC. Premiérka chce ale jednat za zavřenými dveřmi, a nikoli před televizními kamerami, jak požaduje lídr opozice Suthep Thaugsuban.
Thajská premiérka Yingluck Shinawatrová v roce 2010 (foto: Flickr/Goverment of Thailand)
Zrušené parlamentní volby
Na vnitropolitické scéně se zatím nic nezměnilo. Thajská vláda 19. března (po dvou měsících) odvolala výjimečný stav, který měl zastavit nekontrolovatelné násilí. Místo něj aktivovala zákon o vnitřní bezpečnosti, jehož ustanovení budou platit do konce dubna. Vláda v demisi také alespoň prozatím uklidnila rozhořčené farmáře, kterým přislíbila platby za jejich dodávky rýže
Ústavní soud znovu požádal o rozhodnutí platnosti parlamentních voleb z 2. února 2014. Jeho verdikt z 22. března byl předpokládaný – zrušil jejich platnost, protože v nich podle údajů volební komise nemohlo hlasovat zhruba 6 milionům voličů. Volby se vůbec neuskutečnily v devíti provinciích na jihu Thajska, a v dalších devíti provinciích, včetně Bangkoku, se neotevřely všechny volební místnosti, protože demonstranti z protivládního hnutí PDRC zablokovali distribuci volebních lístků.
Hlavní opoziční formace Demokratická strana (Democrat Party, DP), jejíž 153 poslanců v prosinci rezignovalo, již loni oznámila, že hodlá vyhlášené volby bojkotovat, s vědomím, že v nich tak jako tak nemá příliš šance na úspěch. Opakuje se tak vývoj z roku 2006, kdy Demokraté rovněž bojkotovali předčasné volby, které posléze Ústavní soud prohlásil za neplatné. Na rozdíl od roku 2006 se však nyní voleb zúčastnily ostatní, menší strany, které registrovaly své kandidáty, a na rozdíl od roku 2006 je řešení situace vojenským převratem málo pravděpodobné.
Pokles thajské ekonomiky
K možné dohodě tlačí obě strany i ekonomická situace. Kvůli stagnaci v USA, recesi v Evropě a zpomalení ekonomického růstu v Číně se zadrhává hlavní motor thajského ekonomického růstu – export. Na něm závisí 70 % thajské ekonomiky.
Snížit závislost Thajska na exportu bylo ještě do nedávna jednou z premiérčiných priorit spolu s vládní půjčkou ve výši 350 mld. THB (cca 8,3 mld. EUR) na protipovodňová opatření a vodohospodářské projekty. Ze sociální politiky premiérka akcentovala snížení daně na nákup prvního automobilu či prvního bytu, subvencování cen zemědělských výrobků, již zmíněný nešťastný program subvencovaného výkupu rýže a dluhové moratorium. Opozice tyto plány vždy označovala za populistické a prohlubující veřejný dluh. Její prognóza se potvrdila po pouhých několika měsících. Na konci června 2013 deficit vzrostl o 47,93 mld. THB na celkových 5,22 bil. THB, což představuje 44,27 % HDP.
Pokračování nepokojů v zemi i ve druhém čtvrtletí může podle thajské obchodní komory dostat zemi v růstu HDP až na konec žebříčku mezi zeměmi ASEAN. Průměrný ekonomický růst v zemích ASEAN se letos očekáván na úrovni 5 %, přičemž Myanmar, Laos a Vietnam předpokládají růst HDP okolo 7 %. Thajská obchodní komora se bojí, že Thajsko ztratí kvůli politické nestabilitě více než 200 miliard bahtů z přímých zahraničních investic, protože firmy dají přednost Indonésii nebo Vietnamu. Již nyní je jasné, že Thajsko přijde o 50 miliard bahtů, protože stagnuje příliv turistů.
Světová banka odhadovala letošní thajský růst HDP na úrovni 4 %. Šlo ale o údaj v případě, že poroste export a zahraniční investice. Ředitel útvaru makroekonomické politiky Bank of Thailand Don Nakornthab uvedl, že pokud nebude mít Thajsko novou vládu nejpozději do třetího čtvrtletí, může se stát, že růst HDP klesne pod 3 %.
Jak dál v Thajsku?
Jako stále reálnější se spíše jeví hrozící soudní/justiční převrat. Na obzoru je tak akutní nebezpečí ústavní krize, která ovšem pro Thajsko není ničím novým. O dalším osudu vlády premiérky Yingluck Shinawatrové mohou rozhodnout tzv. „nezávislé instituce“ jako Ústavní soud či Národní protikorupční komise. Ústavní soud vydá konečný verdikt o platnosti voleb z 2. února, rozhodnutí protikorupční komise zase může znamenat rozpuštění vlády Pheu Thai Party či konec politické kariéry premiérky Yingluck Shinawatrové. Dá se očekávat, že se na jejich podporu vydají do ulic její přívrženci z hnutí „red shirts“, kteří se prozatím drželi v pozadí, nicméně v záloze již nyní viditelně mobilizují své síly.
O autorovi:
Jan Boháč, externí spolupracovník Mezinárodní politiky
Zdroje:
Bangkok Post, The Nation, New York Times, Business Day, Chiangrai Times, Asian Correspondent
