Superveľmoc? Všetko, čo potrebujete vedieť o súčasnej Číne

Jedná se o první knihu svého druhu ve slovenštině, jejíž vznik je navíc poměrně neobvyklý. Editoři Kristína Kironská a Richard Turcsányi reagovali na situaci, kdy v jejich rodném jazyce neexistovala populárně-naučná, ale zároveň komplexnější kniha o dnešní Číně. Aby se tento projekt mohl zrealizovat, uspořádali autoři crowdfundingovou kampaň, která nakonec uspěla a pomohla knihu vydat. Druhou motivací pro její vznik byla spolupráce s vynikajícím slovenským sinologem Martinem Slobodníkem, který bohužel v roce 2019 zesnul; právě jemu je pak publikace věnována. 

Kniha je zajímavá i pro českého čtenáře tím, že ani v češtině zatím není příliš obdobných titulů. Množství publikací dotýkajících se Číny rozhodně roste. Za připomenutí stojí např. skvělé překlady soudobé beletrie z nakladatelství Verzone, překlady textů disidentů (např. Hovory se spodinou od Liao I-Wu), knihy zaměřené na specifické aspekty čínské politiky (např. Kulturní diplomacie Číny a její regionální variace Ondřeje Klimeše a kol.) či občasné překlady zahraničních politologů a sinologů. Pokud by si však čtenář chtěl vybrat jen jednu knihu v češtině jako úvod do problematiky současné Číny, moc příležitostí nemá. Publikace Číňané 21. století: Dějiny – tradice – obchod od Lubici Obuchové vyšla již v roce 1999. V roce 2019 pak byly vydány Dějiny Čínské lidové republiky 1949–2018 od Ivany Bakešové, Ondřeje Kučery a Martina Lavičky, které se sice zaměřují na Čínu již pod komunistickou nadvládou a otevírají řadu témat relevantních i pro současnost, zároveň se však jedná především o chronologický výklad soudobých čínských dějin. 

Kniha pro poučené laiky

Slovenští autoři přistupují k problematice jinak. „Poučenému laickému čtenáři a čtenářce“, kteří už něco málo o Číně vědí, chtějí přinést informace nad rámec toho, co si běžně přečtou v médiích. Avšak ne v podobě postupného dějinného výkladu, ale jako příručky, kterou čtenář může přečíst od začátku do konce, ale z níž si může vybrat i jednotlivá témata, jež jej osloví. Každá kapitola z celkem 20 se soustředí na určitou centrální otázku – např. zda existuje v Číně spravedlnost, jestli dokáže Čína inovovat, zda je ve vztazích s Evropskou unií a Ruskem spíše partnerem či soupeřem nebo proč považuje Čínská lidová republika Tchaj-wan za svou integrální součást. Odpovědi se opírají o široké penzum literatury, vycházející především z uznávaných západních akademických zdrojů, ale částečně také z čínského tisku či vlastního výzkumu autorů. Je třeba připomenout, že kniha spadá do populárně-naučné kategorie a jejím cílem je sumarizovat, edukovat a povzbudit k dalšímu zájmu, nikoliv přicházet s novými vědeckými poznatky. 

Publikace je rozdělená do tří hlavních tematických bloků:

1. Historie, společnost a kultura,
2. Politika a ekonomika,
3. Mezinárodní vztahy. 

Již první část naznačí, že se autoři snaží pokrýt opravdu velmi rozsáhle množství témat. Povinný rychlý úvod do moderních čínských dějin seznámí čtenáře s klíčovými koncepty a pojmy, které se často při popisu Číny v dnešní době objevují. K tomu dochází skrze demytizaci čínské historie, např. oblíbené (a mylné) představy Číny jako unitárního státu po dobu pěti tisíc let, nebo vysvětlení pnutí v současném oficiálním narativu, kdy se na jedné straně maoistická Čína snažila císařskou tradici úplně popřít (a během Kulturní revoluce i zničit), ale na druhé straně současné vedení na obě dvě historické periody bez problémů navazuje. Samostatné kapitoly jsou věnovány Mao Ce-tungovi, jehož myšlení a odkaz jsou interpretovány skrze dnešní vládu Si Ťin-pchinga, a masakru na Náměstí nebeského klidu v Pekingu roku 1989, který představoval zlomový moment pro další vývoj.

Následující kapitoly o filozofii a kultuře na straně jedné a životní úrovni a sociálních problémech na straně druhé představují různé otázky: počínaje tou, v jaké náboženství Číňané věří, jaké je postavení církví (a jejich silná kontrola ze strany státu), až po politiku jednoho dítěte a její dopady na demografickou situaci. Tyto kapitoly demonstrují, že autorům jde především o vysvětlení základního historicko-společenského kontextu. Tento přístup má samozřejmě svá úskalí, především v textu dochází k výrazné redukci a zjednodušení některých událostí a konceptů – např. rozdíl mezi tím, co konfucianismus a konfuciánské hodnoty znamenají v různých dobách a jaký je rozdíl mezi žitou každodenností čínského obyvatelstva a oficiálním narativem režimu, je v knize mnohokrát otevřeno, ale formát neumožňuje jít více do hloubky. Na druhou stranu však právě stručnost jednotlivých kapitol a otevření většího množství témat funguje jako dobrá motivace k další četbě a prohloubení zájmu. 

Role komunistické strany a sociální kredit

Druhá část knihy s názvem „Politika a ekonomika“ představuje politický systém, roli Komunistické strany Číny nebo příčiny a důsledky ohromného ekonomického růstu. Kromě toho však také přináší vysvětlení problematiky sociálního kreditu, špatného stavu životního prostředí nebo se pokouší odpovědět na otázku, jak je na tom Peking s onou zmiňovanou schopností inovovat. Kapitola o čínské spravedlnosti a právu ukazuje několik úrovní, které se dají v Číně pozorovat. Na jedné straně popisuje vývoj čínské právní tradice za císařství a republiky až po vysvětlení toho, že v ČLR samozřejmě nemůže být o jakékoliv nezávislé justici řeč a že smyslem soudního systému je plně sloužit komunistické straně. Na straně druhé však nechybí ani krátký vhled do toho, jak některé místní soudy při soudních řízeních experimentují např. s použitím umělé inteligence či blockchainu, a přesahů, jaké to může mít.

Z českého pohledu je zajímavé, že chybí kapitola, která by se speciálně věnovala lidským právům. Ta jsou zmíněna poměrně rozsáhle v několika jiných kapitolách, od zmiňované vlády práva až po Sin-ťiang, jedná se však o jedno z témat, které se v české a slovenské debatě objevuje s odlišnou intenzitou. Pokud by obdobná přehledová publikace vznikla v České republice, je velmi pravděpodobné, že by samostatnou kapitolu obsahovala. 

Velký prostor je naopak věnován vysvětlení sporu o nadvládu nad ostrovem Tchaj-wan. Kromě popisu historického vývoje od prekoloniálních dob až po současnost se kapitola věnuje podrobněji také vývoji specifické tchajwanské identity a jejím implikacím pro budoucnost vztahů s Pekingem. Kapitola o Sin-ťiangu se poměrně logicky věnuje především jeho současné lidskoprávní situaci a masivnímu zadržování ujgurského obyvatelstva, které je sice významně medializováno, ale jak autorka upozorňuje, mezinárodní politická odezva je zatím nedostatečná. 

Domácí a mezinárodní politika Číny

Nechybí také kapitola o Tibetu, věnující se do velké míry mechanismu předávání náboženských funkcí v tibetské kultuře (a tedy implikuje, jaké důsledky s sebou přinese úmrtí dalajlámy), a Hongkongu představující boj místního obyvatelstva za zachování svého autonomního postavení a zároveň hledající hlubší kořeny současných problémů např. v oligarchizaci elit, jež transformací z britské na čínskou správu ekonomicky netratila, ale negativní důsledky se projevily na obyvatelstvu.

Poslední sekce pokrývá čínskou mezinárodní politiku od vztahů s hlavními světovými aktéry, přes iniciativu Nové hedvábné stezky až po slovensko-čínské vztahy. Tato sekce asi nejvíce reflektuje to, že autoři publikace pocházejí z think-tankového prostředí, a můžeme tak ještě více než u jiných kapitol číst širší úvahy o výhledu do budoucna. To se týká např. americko-čínských vztahů, kde následuje reflexe o pravděpodobnosti, že se Čína stane světovým hegemonem. Podle autora je taková šance jen malá, především proto, že Čína není zatím schopna navazovat funkční a pevná mezinárodní partnerství. Obdobně závěr publikace o slovensko-čínských vztazích přináší úvahu, jak by měla vypadat slovenská politika. Zde je asi nejostřeji z celé knihy formulováno osobní stanovisko, že ekonomická spolupráce má být založena na realistických projektech a že s Čínou je třeba komunikovat, protože je velmocí, ale zároveň musí být slovenská politika neústupná např. v lidskoprávních otázkách a musí být koordinována na úrovni EU.  

Kniha přibližuje Čínu i pro českého čtenáře

Daří se tedy knize splnit svůj cíl přiblížit blíže Čínu zainteresovanému čtenáři? Dovolím si tvrdit, že ano a že je zajímavá i pro českého čtenáře, pro kterého bude slovenská perspektiva (s drobnými odchylkami) velmi blízká. Snaha představit Čínu v celé její komplexnosti je velice ambiciózní a je obtížné do jednoho textu shrnout vše od vysvětlení politického systému, přes brutální asimilační politiku vůči menšinám až po inovační politiku. Některá témata, která se často objevují v českém kontextu (např. leninistický princip vládnutí čínské komunistické strany, vysvětlení pětiletých ekonomických plánů atd.), chybí, nebo jsou zmíněna jen okrajově, většinu však kniha obsahuje – jsou různě zpracovaná ve více kapitolách. Jedná se navíc o vysoce aktuální publikaci, jež byla od finalizace rukopisu velmi rychle vydaná, a díky tomu časově končí v létě minulého roku. To samozřejmě znamená, že některé informace se od té doby změnily (např. se začínají objevovat zprávy, že dojde ke znovuotevření teritoriálních sporů s Tádžikistánem, v Hongkongu došlo od léta ještě k dramatičtějšímu vývoji, než bylo do té doby zřejmé atd.), nicméně na knihu jako celek to nemá závažný vliv.  

Každá kapitola knihy by si mohla zasloužit samostatnou polemiku. Například debata o tom, zda je způsob vlády a osobnost generálního tajemníka Si Ťin-pchinga důsledkem nebo naopak výjimkou čínského politického systému by sama mohla vystačit na zvláštní publikaci. Pro úvodní širší představu o Číně však v pojetí slovenských autorů rozhodně postačí. Navíc je text pro odbornou veřejnost dobrým vhledem do toho, jak o Číně uvažuje celá jedna široká generace slovenských expertů. Kniha by se tak mohla stát i inspirací pro české prostředí. Bylo by totiž zajímavé vidět, jak by se odpovědi českých expertů na stejné otázky lišily.

Kristína Kironská – Richard Turcsányi (eds.): Superveľmoc? Všetko, čo potrebujete vedieť o súčasnej Číne

(Další autoři: Luboš Bělka, Klára Dubravčíková, Denisa Hilbertová, Barbara Kelemen, Martin Šebeňa, Filip Šebok, Matej Šimalčík) 

Bratislava: HADART Publishing, 2020, 415 stran, ISBN: 978-80-99941-23-7