24. 5. 2014 Tento obsah není aktuální

Podněstří: Hrozí další Ukrajina?

Nejvyšší rada Podněstří se 14. dubna obrátila na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby uznal její suverenitu, nezávislost a následně anexi k Rusku. Podle ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova bude Rusko respektovat suverenitu a územní celistvost Moldavska v případě, že zachová neutralitu a uzná zvláštní status Podněstří. Místopředseda vlády Dmitrij Rogozin, který je Putinovým „mužem“ pro Podněstří, se zase vyjádřil k možné Asociační dohodě mezi Moldavskem a EU. Pokud k ní dojde, bude Moskva trvat na revizi ekonomických vztahů s Moldavskem. Odůvodnění? Smlouva s EU prý přivede Moldavsko ke členství v NATO. Rusko nabídlo Moldavsku vstup do Celní Unie. „Uvítáme, pokud Moldavsko přijme rozhodnutí vstoupit do Celní Unie a uděláme vše pro jeho podporu. A uděláme to nezištněji než EU“, řekl Rogozin.

Tolik na úvod vyjádření dvou vysokých ruských představitelů. 16. května 2014 hovořili v diskuzním politickém pořadu na kanálu RTR MOLDOVA Pátek s Anatoliem Goljou „pouze“ politologové Dmitrij Levus a Vasilij Kaširin. Jejich vyjádření jsou zajímavé tím, že představují ukrajinskou a ruskou verzi v současném konfliktu i názory, jak může ovlivnit situaci v Podněstří. Právě proto stojí za pozornost.

Ukrajinský politolog Dmitrij Levus je ředitelem Centra veřejného výzkumu "Ukrajinský Meridian". Ruský historik a politolog Vasilij Kaširin pracuje v Ruském institutu strategického výzkumů, což je rozsáhlé vládní vědecko-výzkumné a analytické centrum, založené prezidentem Ruské federace.

Význam radikálů se přeceňuje

Podle ukrajinského politologa Dmitrije Levuse, se krize na Ukrajině nezakládá na etnickém nebo jazykovém konfliktu. Určující je rozdílný postoj obyvatel k domácí politice a k vnější politické orientaci státu. Ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny má stejné kulturně-vzdělávající podmínky, jako ukrajinské obyvatelstvo. Podobné jsou ve všech regionech také sociální problémy. Levus odmítl anexi Krymu, legitimita referenda, které bylo v dvoumilionovém regionu organizováno a provedeno jen během 9 dnů, je nepřesvědčivá.

Ukrajinský politolog tvrdí, že je prokazatelná aktivní ruská účast v dění na výhodě a na jihu Ukrajiny. Dále poznamenal, že státní uspořádání a decentralizace musí vyhovovat všem regiónům. Podle Luvuse se také přeceňuje účast a význam nacionalistických sil a radikálů (politická strana Svoboda a Pravý sektor), mezi extremisty a nacisty na Ukrajině je prý velká část ruskojazyčných. "Protiteroristická operace" na východě Ukrajiny byla poslední možností, jak obhájit celistvost a bezpečnost státu.

Ukrajina vystoupí ze SNS

Ukrajina neuznává Doneckou a Luhanskou republiku, protože tyto separatistické regióny nedodržely ústavní právo na provedení celostátního referenda. Takovým referendem budou prezidentské volby 25. května 2014, které budou prvním krokem ke konsolidaci ukrajinského národa. Podle Levuse je evidentní, že Rusko tyto volby neuzná, což zablokuje rusko-ukrajinský dialog. Současný vývoj ale ukázal, že Ukrajina je mnohem blíže k Evropské unii, než se zdálo. Levus předpokládá, že Ukrajina vystoupí ze Společenství nezávislých států (SNS) a během 10 let se stane členem EU.

Podobně jako na Ukrajině, považuje Dmitrij Levus problémy národních menšin za problémy sociální sféry. Nebezpečí vidí v tom, že v některých regionech vznikne mylná iluze, že existuje jednoduché řešení sporných otázek. Za pomoci Ruska se pak budou snažit opakovat situaci na Krymu.

Kvůli konfliktu Ukrajina-Rusko již nefunguje formát „5+2“ (Moldavsko, Podněstří, OBSE, Rusko, Ukrajina + EU a USA jako pozorovatelé), který zabezpečoval určitou stabilitu „zamrzlého konfliktu“ v Podněstří. Autonomní oblast Gagauzie hlasovala v únorovém referendu pro právo na sebeurčení, pro účast v Celní unii a proti euro-integračnímu kurzu Moldavska. Ukrajinský politolog nevidí v blízké budoucnosti reálnou možnost vytvoření jednotného evropského prostoru z Biskajského zálivu do Pacifiku.

Ukrajina – protiruský projekt

Ruskou interpretaci podal ruský historik a politolog Vasilij Kaširin. Ten považuje označení „ruskojazyčná menšina“ za nekorektní, protože podle něj představuje více než polovinu obyvatelstva Ukrajiny. Kaširin tvrdí, že na Ukrajině probíhá nacionálně-osvobozenecké povstání ruského obyvatelstva, jež nechce žít v rámcích ukrajinského státního projektu, který je ve své podstatě protiruský.

Kolaps ukrajinského státu nastal summitem ve Vilniusu, poznamenal Kaširin. Majdan ovládly polovojenské formace, které rozpoutaly krvavé střety s vládními složkami. Novou ukrajinskou vládu označil za nacionalisty a fašisty, kteří se dostali k moci vojenským převratem za účasti USA, NATO a podpory EU. Ruské obyvatelstvo, které celou dobu bylo potlačováno a bylo zajatcem nacionální, jazykové a kulturní politiky ukrajinské vlády, povstalo. Ruská většina Krymu úspěšně obhájila své právo na sebeurčení a podle Ruska, již není součástí Ukrajiny. Později povstalo ruské obyvatelstvo na východě a jihu Ukrajiny a zformovalo sebeobranu. Podle Kaširina, Rusko splnilo svojí zákonnou povinnost a podpořilo osvobozenecký boj. Podpora byla většinou morální, psychologická a informační. Zároveň, Rusko trvalo na rovnoprávném dialogu vlády s leadery osvobozeneckého hnutí. Nyní se prý tvoří nová geopolitická, teritoriálně-politická realita a Donecký a Luhanský región jsou v procesu státního budování.

Dohoda s EU rozštěpí Moldavsko

Vasilij Kaširin prohlásil, že jak na Ukrajině, tak také v Moldavsku, jsou u moci protiruské politické síly, které ignorují názor obyvatelstva, a proti jeho vůli, bez celonárodního referenda, chtějí vtáhnout státy do euroatlantických struktur. Vlády používají smyšlenou hrozbu z východu pro urychlení podpisu dohod s EU.

V souvislosti s tím, že Moldavsko přijalo nabídku EU podepsat Asociační dohodu (27. června. 2014), politolog poznamenal, že více než polovina obyvatel Moldavska podporuje vstup do Celní unie. Pokud Moldavsko bude následovat kroky Ukrajiny, které vedly k „tragickým chybám“, znamenalo by to její rozštěpení. Oddělení Podněstří bude následovat Gagauzie a jiné regióny.

Kaširin očekává, že po podzimních parlamentárních volbách v Moldavsku dojde k denonsaci Asociační smlouvy (prohlášení, jedné strany, že se necítí být vázána uzavřenou smlouvou – pozn. red.).

Jsem vědec ve státní službě

Dodal, že dohoda mezí Moldavskem a Evropskou unií vyvolá reakci ze strany Ruska, které ještě do voleb přijme opatření. „Rusko chce ukázat voličům, že tímto netrestá je, ale protiruský kabinet.“ Na poznámku moderátora, že to zní jako zastrašování, Vasilij Kaširin poznamenal: „Nejsem diplomat, jsem vědec ve státní službě“, a že to není zastrašování, jen „varování před objektivně nevyhnutelnými důsledky“.

Ukrajina a Moldavsko se mohou rozhodnout pro cestu k EU a NATO, která bude trvat neurčitě dlouho, ale musí počítat s tím, že budou „o něco menší“, poznamenal Kaširin. Ruský svět budě větší a „vrátí se ke svým přirozeným hranicím“, což neznamená, že přijme nové subjekty, jako to udělal s Krymem. Řad regiónů Moldavska a Ukrajiny „budou k Rusku blíže kulturně, politicky, ideologicky“. Proběhne „rozštěpení Ukrajiny a Moldavska…a to je vždy bolestivé“.