Nové číslo časopisu Czech Journal of International Relations / Mezinárodní vztahy - Vol 57 No 4 (2022)

Výzkumné články

První článek čísla nese název Za Říši a Evropu národů! „Nová“ NPD jako vzor a partner české extrémní pravice a jeho autorkou je Vendula Prokůpková z Univerzity Karlovy. Text se zabývá spoluprácí mezi českou a německou extrémní pravicí, a to na příkladu Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD). Metodologicky přitom vychází z diskursivní analýzy Essexské školy, a odhaluje podmínky, za kterých se spolupráce stala možnou. Text argumentuje, že byť byla prvně spolupráce složitá zejména proto, že NPD požadovala zrušení Benešových dekretů, s postupem času se hlavní štěpící linie vytvářející její politické preference proměnila na odvržení globalizace. Tato přeměna potom NPD umožnila vytvoření užší spolupráce s českou extrémní pravicí.

Druhý článek čísla se jmenuje Vidět (lépe) mezinárodno: Sémiotika obrazu a mezinárodní politika a jeho autory jsou Martin Švantner a Jakub Záhora z Univerzity Karlovy.  Článek vychází z předpojladu, že to jak lidé poznávají, přemýšlejí a reagují na vývoj ve světě, je  hluboce spojené s tím, jak jsou tyto informace zviditelněny. Produkce, reprodukce a šíření obrazů v podobě fotografií, klipů a filmů  významně formují dynamiku i samotné chápání mezinárodní politiky. Tento „obrat k vizuálnu“ následně pro disciplínu MV teoreticky a metodologicky rozpracovávají, a to reflexí základních textů Rolanda Bleikera a Charlese Peirce. Význam a užití vizuálna potom ilustrují na příkladu diskuse existujících studií džihádistických videí.

Fórum k ukončení české verze časopisu Mezinárodní vztahy 

V časopise následně najdete forum bývalých editorů a členů redakční rady časopisu Mezinárodní vztahy – Víta Beneše, Ondřeje Císaře, Ondřeje Ditrycha, Petra Druláka, Jana Karlase a Martiny Varkočkové. Jednotlivé texty se nejen zamýšlejí nad koncem české edice časopisu, ale otvírají i hlubší témata vědecké disciplíny mezinárodních vztahů a její publikační praxe. Dotýkají se významu menších, lokálních časopisů pro disciplínu mezinárodních vztahů a role, kterou tyto časopisy mohou (či by měly) hrát. V tomto ohledu tak diskutují celou řadu funkcí, jež MV plnily v minulých dekádách od nástroje seznamování se se světovou diskusí o mezinárodní politice, přes publikační „laboratoř“ pro začínající vědce až k výukovému materiálu.

Na abstraktnější úrovni se pak fórum věnuje roli jazyka vědecké publikace, jeho vztahu k výzkumu, státním politikám a společnosti. Jak si ale několik příspěvků také všímá, s osudem časopisů publikovaných v národních jazycích se pojí i vztah národních disciplín k mezinárodnímu vědeckému poli a různé strategie, jež mohou vědci působící na (semi)periferii globální disciplíny utvářené národní politikou výzkumu volit. Jinými slovy, fórum se tak pokouší alespoň částečně odpovědět na otázku, co česká disciplína mezinárodních vztahů ztrácí s koncem dalšího časopisu publikovaného v češtině, a co naopak může získat z přechodu na jeho plně anglickou verzi.