MIGRAČNÍ KRIZE: Evropa na nohou
Jen málokterá problematika dokáže vzbudit emoce u naprosté většiny veřejnosti. Uprchlická krize, která otřásá Evropskou unií a představuje tvrdou zkoušku pro její instituce i pro zástupce jednotlivých vlád, vzbudila zájem i u lidí, co se o věci veřejné nezajímají. Mezinárdní politika proto připravila speciální téma, které se na migrační krizi dívá z několika úhlů pohledu a prostřednictvím rozhovorů, analýz a komentáře ji zasazuje do odborného kontextu.
Source: Délmagyarország/Schmidt Andrea, CC BY-SA 3.0
V úvodním rozhovoru Tématu Mezinárodní politiky analyzoval ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl současnou situaci, kdy středoevropské země svým odmítáním společné evropské poltiky paralyzují snahy o rychlé a racionální řešení přílivu migrantů. Zároveň tvrdě kritizoval pozici české politiky.
Na autoritářské tendence u maďarského premiéra Viktora Orbána upozornila ve svém textu bývalá stážistka ÚMV Juliette Descamps. Právě Maďarsko se stalo středoevropským nárazníkem migrační vlny a situaci se rozhodlo řešit výstavbou bariéry, která tak nahradila smysluplnou kooperaci v rámci EU.
Doktorandka MUP Lucie Švejdová ve svém komentáři poukázala na neschopnost Evropské unie reagovat na migrační krizi. Selhání v kritický okamžik vidí jako institucionální problém a nabízí několik řešení, která se Evropě nyní nabízejí.
Teroristické útoky v Paříži tvrdě zasáhly celou Evropu právě v momentě hledání východiska k řešení migrační krize. Přestože souvislost s uprchlickou vlnou je sporná, fakt, že útočili muslimští extrémisté z původně přistěhovalecké komunity zdvihla vlnu nenávisti, která může ohrozit hodnoty, na nichž je Evropa založena. V rozhovoru útoky okomentoval výzkumník ÚMV Jan Eichler.
Téma migrace a uprchlictví se netýká jen zemí Západu, jak by se mohlo v současné rozbouřené situaci zdát. Desítky let trvající sociální a ekonomická krize v KLDR vyhání běžence za hranice do sousední Číny. Nevyzpytaletná asijská velmoc má však k demokratickým a humanitárním standardům daleko, upozornila ve své analýze Lucie Čamrová.
Jan Daniel navázal na svůj příspěvek v rámci vědecké kavárny Uprchlictví a migrace, pořádané ÚMV, ve němž se zabýval situací v zemi, která je dle počtu obyvatel uprchlickou krizí zasažena nejvíce. Právě Libanon musí čelit absorbci statisíců běženců ze sousední Sýrie, přestože se země stále potýká s vnitřní nestabilitou. Ve svém textu popsal mezinárodní jednotky UNIFIL, které chce ke stabilizaci Blízkého východu využít prostřednictvím české účasti prezident Miloš Zeman.
Z vědecké kavárny vychází i příspěvek spolupracovnice ÚMV Kateřiny Rudincové. Zaměřila se na příčiny migrace ze zemí Afrického rohu. Ty jsou mohutným zdrojem uprchlické vlny, která v posledních letech dosáhla břehů EU. O tamní bezpečnostní situaci a dodržování lidských práv však mají Evropané jen mlhavé povědomí.
Související články
paper