Trumpovo vítězství změní pravidla kampaní

Zdroj: Gage Skidmore from Peoria, AZ, United States of America (Donald Trump sign) [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

Během celé prezidentské kampaně představoval největšího nepřítele Donalda Trumpa sám Donald Trump. Svými nevhodnými výroky si proti sobě dokázal naprosto zbytečně poštvat téměř všechny důležité voličské skupiny. Proto se všeobecně očekávalo, že se ve výsledku bude opírat pouze o naštvané bílé chudší muže, pro které měly být letošní volby posledním pokusem o udržení nadvlády nad USA. Vůbec se nepočítalo s tím, že by mohl Trump, vzhledem ke svým nelichotivým komentářům, získat podporu žen nebo Hispánců. Vítězství Hillary nahrával i americký volební model, rozhodující státy totiž podle průzkumů patřily demokratům. Jak je tedy možné, že v Bílém domě usedne Donald Trump?

Příliš mnoho podpory pro Hillary

Hillary během finální fáze kampaně disponovala obrovskou podporou médií i amerických celebrit. Až do poslední chvíle se vedle ní na jejích mítincích střídali osobnosti jako Beyonce, Katy Perry nebo Jay Z. Podpory se jí dostávalo i od renomovaných médií, které si proti sobě ostatně poštval Trump sám, když jim během kampaně vyhlásil válku. Většina médií si zřejmě uvědomila, jak moc Trumpovi pomohlo jejich chování v počáteční fázi kampaně, kdy mu média dávala téměř neomezený prostor. Tuto chybu se tedy na poslední chvíli novináři snažili vykompenzovat tím, že důkladně zkoumali každé jeho slovo a každý čin. Voliči republikánského kandidáta dostali image zoufalců, kteří nutně musí být sexisty nebo rasisty. Tím se vytvořilo určité procento lidí, kteří se veřejně báli říct, že budou volit Donalda Trumpa. Právě toto dopředu nevypočitatelné procento voličů zřejmě nakonec rozhodlo celé volby.

Enormní podpora, které se Hillary dostávalo, navíc hrála do karet rétoriky Trumpa, který prezidentské volby označoval za boj jeho proti všem. Ve výsledku to tak do jisté míry opravdu bylo, podpořit se ho totiž zdráhala i velká část jeho vlastní strany. Trump svoji kandidaturu postavil na boji proti establishmentu. Načasování jeho protestní kandidatury se nyní jeví jako fantastické, odpor proti zavedeným institucím totiž roste nejenom v USA, ale také v Evropě. Donald Trump rozhodně nebyl nejzkušenějším nebo nejlépe připraveným kandidátem Republikánské strany, přesto se mu podařilo poměrně pohodlně vyhrát stranické primárky. Byl totiž jediným uvěřitelným kandidátem, který do kampaně vnesl důležitý faktor změny.

Unavenost ze současného politického vývoje a touha po změně je vcelku logická, Barack Obama byl u moci již dvě volební období. Po změně navíc netoužili jenom republikáni, překvapivý úspěch Bernieho Sanderse v demokratických primárkách jasně naznačil, že by změnu politického diskurzu uvítali i voliči demokratů.

Nečekaný úspěch u žen, věřících a veteránů

Trumpovy nelichotivé výroky o ženách jsem již zmínil na začátku textu. Hillary se ale nakonec od žen nedostalo tak drtivé podpory, se kterou od začátku kampaně počítala. U žen bílé barvy pleti dokonce zvítězil nekorektní Trump. Ženy měly pro její volbu významný a legitimní motiv – stala by se první ženou v čele USA. Podobně silný motiv pomohl v zisku prezidentského křesla prvnímu prezidentovi afroamerického původu Baracku Obamovi. Pokud odhlédnu od jeho politiky, se kterou bych mohl velmi často polemizovat, musím uznat, že svoji roli určitého symbolu splnil naprosto důstojně. O tom ostatně svědčí i fakt, že se během svého osmiletého prezidentování vyhnul výrazným skandálům.

Značné a do jisté míry i nečekané podpory se Trumpovi dostalo i od věřících voličů. Nečekané zejména kvůli tomu, že Donalda Trumpa nelze považovat za nějakého amerického Mirka Dušína. Má za sebou dva rozvody, výroky za hranicí sexismu a v neposlední řadě si během kampaně také připsal řadu lživých výroků, které se nezdráhal opakovat i přes usvědčení ze lži. I přes svůj specifický životní styl se mu podle exit-pollu CNN podařilo získat podporu protestantů a katolíků. Hůře už si podle průzkumu vedl u židů a muslimů, což ho ale vzhledem k jejich minoritnímu počtu v konečném součtu nemuselo tolik mrzet. Výraznou podporu si Trump zajistil i u další důležité skupiny voličů, kterou představují veteráni. Ti spadají do kategorie lidí, na které se podle Trumpa v posledních letech zapomínalo. Podobně to zřejmě cítili i sami veteráni, ve volbách se podle dostupných dat postavili na stranu republikánského kandidáta.

V neposlední řadě je třeba zmínit Trumpův nepředvídaný úspěch v důležitých státech jako je Florida, Pensylvánie, Ohio nebo Jižní Karolína. Právě Pensylvánie byla označována za klíčový stát, který by Trump musel získat, aby měl alespoň teoretickou šanci na výhru. Volební průzkumy zde dlouhodobě předpovídaly pohodlné vítězství demokratické kandidátky. Vyrovnanější výsledek se předpokládal na Floridě, kde se bojovalo až do úplného konce. Trumpova cesta k vítězství měla být na Floridě o to těžší, že je tam žije početná komunita Hispánců. Tento předpoklad se mu ale podařilo vyvrátit už během republikánských primárek, když na Floridě porazil místního senátora a populárního Hispánce Marca Rubia. Hispánci patří mezi jednu z nejdůležitějších volebních skupin, jejich vliv navíc roste díky každoročně se zvětšujícímu podílu Hispánců na celkové populaci USA. S jejich podporou dlouhodobě počítají demokraté, v letošním roce však nebyla tak velká, jak by potřebovali.

Umírněnější konec kampaně a silné republikánské symboly

Spojení kampaně Donalda Trumpa a slova umírněný se může zdát poněkud zvláštní. Trump ale měl světlé pasáže, ve kterých se zdržel hloupých urážek a dělal svojí práci tak, jak ho jeho marketingový poradci nasměrovali. První taková pasáž nastala v období před první prezidentskou debatou, kdy Trump zmírnil svoji rétoriku, což vedlo k postupnému dorovnání náskoku, kterým tou dobou podle průzkumů disponovala Hillary. Toto klidnější období ale ukončila první prezidentská debata. Do umírněnější a kontrolovanější formy se Trump opět dostal až ke konci kampaně, kdy se ho podařilo usměrnit manažerce kampaně Kellyanne Conway. Nutno podotknout, že mu v této fázi kampaně k uklidnění významně pomohlo i přesunutí pozornosti veřejnosti a médií na Hillary Clinton, kterou postihlo znovuotevření vyšetřování FBI.

Samotný obsah kampaně Trumpa byl hodnocen zejména na základě nejkontroverznějších výroků o stavění zdi nebo deportování ilegálních migrantů. Trumpův program byl směsicí republikánské politiky (snižování daní, zrušení Obamacare, posílení armády...) a populisticky laděných emocionálních výkřiků. Paradoxem také bylo, že byl letos republikánský kandidát na základě špatných vztahů s představiteli vlastní strany často brán spíše jako nestraník. V jeho kampani se ale vyjímala silná republikánská hesla, která už v historii amerických prezidentských voleb sehrála důležitou roli. Například hlavní slogan Make America Great Again je dodnes spjat s populárním republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem, ke kterému se hlásí převážná většina současných republikánských politiků. Na Trumpových mítincích se také velmi často vyskytovalo heslo The silent majority stands with Trump. Termín mlčící většina je spojován s Richardem Nixonem a jeho slavným projevem, ve kterém žádal Američany o podporu jeho politiky v otázce Vietnamské války.

Na závěr je na místě uznat, že si Donald Trump svoji kampaň takzvaně odmakal, což je také důležitým atributem úspěšné politické kampaně. Jeho nasazení bylo obdivuhodné až do poslední chvíle. Kromě masivní kontaktní kampaně, během které se mu na velkých mítincích dařilo oslovovat tisíce voličů, se se svými podporovateli dokázal spojit i prostřednictvím sociálních sítí, které hrají v současné době v kampaních stále důležitější roli. Ostře sledovaným se stal zejména jeho twitterový účet, na kterém měl střídavě lepší a horší momenty. Ke konci kampaně ostatně na veřejnost pronikaly zprávy o tom, že mu jeho volební tým omezil přístup k účtu ve snaze zabránit dalšímu možnému maléru.

Trumpovi odpůrci po jeho vítězství propadali slzám a hovořili o katastrofě, která Ameriku zničí. Podobná hodnocení jsou ale velmi předčasná. Klíčové bude zejména to, jakým týmem spolupracovníků se 45. prezident Spojených států americký obklopí. Donald Trump v současné době dokazuje, že kampaň a samotné vykonávání úřadu jsou dvě naprosto odlišné věci.

O autorovi:

Marek Chytráček studuje politologii a ekonomickou diplomacii na Vysoké škole ekonomické v Praze. Působí také v Institutu politického marketingu.