Politika USA a EU v Barmě. Podpora reforem či sledování vlastních zájmů?

V roce 2010 se v Barmě po více než dvaceti letech konaly všeobecné volby, které sice vyhrála vládní strana úzce spjatá s armádou a bývalou juntou, ale ta začala od poloviny roku 2011 realizovat opatření, jež v zemi navodila liberálnější politické ovzduší. Západní společenství na to zareagovalo postupným rušením sankcí a zahájením dialogu s barmským vedením. Jak se změnil postoj Západu, v tomto případě USA a EU, k současnému dění v Barmě a jaké jsou hlavní motivace k udržení vlivu v této zemi?

Dopad sankční politiky na směřování Barmy

Ačkoliv barmský režim zahájil řadu reformních kroků a atmosféra v zemi začala být postupně uvolňována, odborná veřejnost se více méně shoduje, že se tak nestalo v přímé souvislosti se sankční politikou.

Dopad ekonomických sankcí byl ve velké míře omezen zapojením regionálních hráčů (v tomto případě Číny, Indie, zemí sdružení ASEAN a Jižní Koreje), kteří využili situace ve svůj prospěch a dodali Barmě téměř vše, co jí Západ odepřel. V politické rovině se zde začaly nejvíce angažovat země ASEANu, které Barmu zapojily do regionálních organizací, prosadily účast jejích představitelů na společných jednáních se Západem a Barma tak většinu sankcí úspěšně obcházela. Kromě kooperace s asijskými zeměmi byla celková neúčinnost strategie Západu způsobena zejména nedostatečnou ekonomickou provázaností s Barmou a nejednotným postojem západní komunity.

Země ASEANu sice s barmskými představiteli aktivně spolupracovaly, ale zároveň na ně vyvíjely potřebný tlak, což významně přispělo k zahájení reformních kroků tamní vlády a k iniciování klíčového reformního programu „cestovní mapa k demokracii“.
Pragmatické a postupné zapojování Barmy do světového dění za souběžného povzbuzování barmských představitelů k větší otevřenosti a zavedení potřebných administrativních a konstitučních změn se tak jeví jako jediný účinný způsob, jak zde dosáhnout požadovaných výsledků. Jakým způsobem přehodnotily USA a země EU svůj přístup k Barmě a jaké cíle zde sledují?

Politika USA – Barma jako geostrategický partner

Ačkoliv byla většina sankcí vůči barmskému režimu ze strany USA již uvolněna, prezident Obama se v květnu loňského roku rozhodl o rok prodloužit některé z ekonomických sankcí, a to z důvodu potřeby dalších reformních kroků barmské vlády. O další rok tak obnovil tzv. National Emergencies Act, který zakazuje americkým firmám i jednotlivcům obchodovat s lidmi spojovanými s potlačováním demokratických reforem v zemi.

V roce 2013 byla podepsána dvoustranná dohoda mezi barmskými představiteli a americkou vládní agenturou pro mezinárodní rozvoj, USAID, čímž byla vytvořena struktura pro rozvoj široké škály iniciativ. Spojené státy se tak chtějí zaměřit na podporu politických a hospodářských reforem, národního usmíření, transparentnosti ve státní správě a odpovědnosti jednotlivých institucí, posilování místních komunit a občanské společnosti, zodpovědného zapojování mezinárodní komunity a dodržování lidských práv.

Současná angažovanost americké vlády a její snaha o úspěšnou integraci Barmy se jeví jako logický a hlavně nezbytný krok k posílení vlastní pozice v rámci asijsko-pacifického regionu. Upevňování vzájemných vztahů se zeměmi sdružení ASEAN představuje v této době jednu z hlavních priorit USA a to zejména s ohledem na omezení či vyvážení vzrůstajícího vlivu Číny v této oblasti.

Snaha USA o omezení vlivu Číny

Čínská vláda sbližování Barmy se Západem sice bedlivě sleduje, ale v současné době jí spíše znepokojují narůstající protičínské sentimenty a stupňující se násilí mezi etnickými separatistickými povstalci a vládními vojáky v blízkosti čínských hranic. Zároveň si je však dobře vědoma faktu, že po zahájení reforem a následném příslibu postupného odstraňování sankcí ze strany západních zemí bylo několik čínských projektů v Barmě podrobeno intenzivnější kontrole.

Čínský vládní tisk si proto dává do souvislosti překvapivé rozhodnutí barmských představitelů pozastavit kontroverzní čínskou výstavbu přehrady Myitsone s cílem zalíbit se americké vládě, která tento krok uvítala. Oficiální čínské deníky rovněž obviňují určité neziskové organizace, finančně podporované americkou vládou, z cílené snahy omezovat a překazit i další čínské investiční projekty v zemi. Dále poukazují například na skutečnost, že mezi 47 společnostmi, kterým barmská vláda v roce 2013 přidělila celkem 36 ropných a plynových bloků, nebyla ani jediná čínská firma. Mezi vítězi naopak figurovaly americké korporace ConocoPhillips a Chevron, anglo-holandský Shell, norský Statoil, francouzský Total či ruský JSOC Bashneft.

Zřejmě i v souvislosti s výše zmíněnými argumenty se v posledních letech míra čínských investic v Barmě významně snížila a dle tvrzení některých odborníků bude tento trend pokračovat i nadále. Podle jejich názoru čínská vláda vnímá současné investiční klima v Barmě jako „nepřátelské a riskantní“ a necítí potřebnou důvěru v zaváděné reformy ani v celkové směřování země. Přesto však Čína zůstává i nadále největším obchodním partnerem Barmy a jejím nejvýznamnějším poskytovatelem přímých zahraničních investic (PZI); zatímco PZI Číny tvoří 31,4 %, Spojené státy se zde podílejí pouhými 0,54 %.

Většina pozorovatelů se proto shoduje, že současná angažovanost USA a příslušných západních zemí nemůže zcela nahradit dlouholetou politiku a vliv Číny, která si zde zřejmě zachová vedoucí roli a bude tak i nadále patřit mezi klíčové partnery Barmy.

Politika EU v Barmě – podpora demokracie i vlastních investic

Zatímco angažovanost USA v Barmě vyplývá zejména z geopolitických souvislostí a snahy americké vlády posílit mocenskou pozici v tomto regionu, země EU se soustředí primárně na rozvojovou pomoc, podporu demokratických institucí, ale z velké části i na investiční příležitosti v zemi.

EU definitivně zrušila sankce v roce 2013, přičemž zbrojní embargo stále zůstává v platnosti z důvodu pokračujícího konfliktu barmské armády (Tatmadaw) s etnickými menšinami.

Mimo to se však Barmě dostává poměrně rozsáhlé podpory; byla přijata do Generalised System of Preference – programu, který poskytuje zemi a jejím produktům volný vstup na evropský trh bez daní a kvót. Rovněž byl sestaven strategický tým EU – Myanmar Task Force, který má za cíl podporovat reformní proces v politické i ekonomické rovině stejnými nástroji jaké mají k dispozici země EU. Jedná se tedy o rozvojovou pomoc, parlamentní spolupráci a podporu mírového procesu a investic.

EU je zároveň největším dárcem rozvojové pomoci v rámci rozvojového programu, který se od minulých let ještě více než zdvojnásobil. V období 2012 – 2013 bylo vynaloženo 150 milionů eur na podporu demokratických reforem a inkluzívního rozvojového plánu, jež zahrnuje zdravotnictví, vzdělání, životní úroveň obyvatelstva, podporu zemědělství a kapacitu vlády na institucionální a legislativní reformy. Částky podobné výše mají být Barmě poskytovány až do roku 2020. EU také finančně podporuje Komisi pro lidská práva v Barmě, demokratické instituce a volební reformu.

Evropské země počátkem minulého roku zahájily s barmskou vládou jednání ohledně podepsání Dohody o ochraně investic, která má zajistit bezpečnost a dodržování standardů sociální odpovědnosti pro evropské investory a zároveň zde navýšit objem PZI. Většina těchto investic proudí do energetického, těžařského a zpracovatelského průmyslu.

Na rozdíl od USA, jejichž investice v Barmě měly vždy velmi omezený rozsah, evropské země obchod s Barmou nikdy výrazně neomezily, což mělo negativní dopad na celkovou účinnost sankční politiky. Během let 1995–2005 byly evropské země dokonce největšími investory v Barmě, přičemž nejvíce se zde angažovala Velká Británie a Francie. Přístup zemí EU k barmskému režimu se tak obecně vyznačoval vnitřní nekonzistencí, kdy si jednotlivé země sankční politiku přizpůsobovaly vlastním zájmům a některé z nich se dokonce podílely na výstavbě značně kontroverzních projektů.

V současné době se země EU podílí na celkovém obchodu Barmy 2,3 %, přičemž největším investorem je Velká Británie – z celkové výše PZI v Barmě tvoří 6,95 %.

Aktuální situace v Barmě a přístup Západu

Západ podmínil postupné odstraňování sankcí dalšími a zásadnějšími kroky barmské vlády, jež by měla pokračovat v započaté liberalizaci a zlepšování lidských práv a svobod. Jaká je však skutečná situace v této zemi a jsou zde deklarované změny opravdu zaváděny?

Při bližším pohledu na reformní politiku barmské vlády je zřejmé, že se v poslední době výrazně zpomalila a celkově postrádá hloubku potřebnou k rozvoji demokratické společnosti. Moc i nadále zůstává v rukou armády a opakovaně zde dochází k rozsáhlému porušování lidských práv, čímž se Barma stále řadí k zemím s nejhorším hodnocením jak v oblasti politických práv, tak občanských svobod. Dá se tedy očekávat, že zde nebude dosaženo povzbudivých změn tak rychle, jak se mohlo na první pohled zdát.

Pokračující válka barmské armády s povstaleckou organizací v Kačjinském státě, bezútěšné životní podmínky etnické skupiny Rohingyů v táborech vysídlených osob, pokračující zatýkání politických disidentů či vyhoštění humanitárních pracovníků z konfliktní oblasti v Rakhinském státě však zatím nemají vliv na zásadnější redefinici západní politiky vůči barmským představitelům.

Přestože se USA v Barmě angažují zejména z důvodu vlastních geopolitických zájmů, jsou obecně více zdrženliví v odstraňování uvalených sankcí a také opatrnější v zahájení rozsáhlejších investic v zemi. V souvislosti s přístupem evropských zemí se však začínají ozývat hlasy, že až příliš rychle odstupují z deklarované podpory lidských práv a demokratizačních procesů, které zde vyměnily za lákavou obchodní a investiční příležitost.

Na základě předchozí zkušenosti s neúčinností sankční politiky se tak může stát, že pokud Západ ve svém přístupu k Barmě ani tentokrát nedosáhne jednotného postoje a nenalezne efektivní mechanismy a konkrétní opatření k nastolení pozitivních změn, budou jeho štědré finanční prostředky namísto výstavby demokratických institucí použity na podporu moderního a výkonného autoritářského režimu.

O autorce:

Kateřina Kysilková,

Použité zdroje:

US Department of state. 2014 Investment Climate Statement – Burma. Dostupné z WWW:
http://www.state.gov/e/eb/rls/othr/ics/2014/226926.htm

The Irrawady. Record Foreign Direct Investment Smashes Government Forecasts. Dostupné z WWW: http://www.irrawaddy.org/business/record-foreign-direct-investment-smashes-government-forecasts.html

The Irrawady. Drop in Chinese Investment Could Hurt Burma Economy, Reform: US Report. Dostupné z WWW: http://www.irrawaddy.org/business/economy/drop-chinese-investment-hurt-burma-economy-reform-us-report.html

European Commission. EU - Trade in goods with Myanmar. Dostupné z WWW: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113423.pdf

Asia Times Online. China, Myanmar face Myitsone dam truths. Dostupné z WWW:
http://www.atimes.com/atimes/Southeast_Asia/SEA-01-190214.html

South China Morning Post. China's rivals catching up in investment race in Myanmar. Dostupné z WWW: http://www.scmp.com/business/china-business/article/1556925/chinas-rivals-catching-investment-race-myanmar

Burma Independence Advocates. Burma Sanctions Regime: The Half-Full Glass and a Humanitarian Myth - A Preliminary Assessment of Political and Humanitarian Conditions under Sanctions. London. 2011. Dostupné z WWW:
http://www.burmaadvocates.org/Burma%20Sanctions%20Assessment.pdf

The Diplomat. Is the EU Supporting Authoritarianism in Myanmar?
http://thediplomat.com/2014/06/is-the-eu-supporting-authoritarianism-in-myanmar/

The Guardian. Burma 'creating humanitarian crisis' with displacement camps in Arakan. Dostupné z WWW:
http://www.theguardian.com/world/2012/jul/13/burma-humanitarian-crisis-rohingya-arakan

World Affairs. Why Is China Blaming America for Its Flawed Dam Project? Dostupné z WWW: http://www.worldaffairsjournal.org/blog/gordon-g-chang/why-china-blaming-america-its-flawed-dam-project