Migrační krize a její možné implikace na vnitřní chod EU
paper
"Případné omezení schengenské spolupráce by mělo pouze nepřímý dopad na vnitřní trh, náklady pro otevřenou ekonomiku jako je ta česká by přesto byly značné. Česká republika se nemusí bát „trestu“ za nesolidaritu v podobě omezení evropských fondů. V politických jednáních o dalším finančním rámci nám to ale bude připomenuto. Čeští politici by měli nabídnout věcný, fakty podložený a konstruktivní narativ o migraci do ČR i EU. Česká politika by měla přestat obviňovat EU ze selhávání v otázce migrace, když ve skutečnosti jsou zde zodpovědné spíše členské státy. Čeští politici by měli demonstrovat alespoň základní míru empatie a solidarity ze strategických důvodů udržení evropské jednoty i pragmatických důvodů hledání nových koaličních partnerů." Toto jsou úvodní body nového policy paperu Víta Beneše, Jakuba Ebereleho a Jana Kováře.
Tento paper diskutuje možné přímé a nepřímé dopady migrační krize na vnitřní uspořádání Evropské unie. Konkrétně se soustřeďujeme na tři dimenze: politiky Evropské unie (policy), politickou diskusi v Evropské unii (politics) a budoucnost politického systému Evropské unie (polity). První rovina se týká dopadu na obsah vnitřních politik EU. Jaké by mohly být dopady řešení migrační krize na jednotný trh (volný pohyb pracovních sil, ale i volný pohyb zboží) či na další jednotlivé politiky (např. obchod, zaměstnanost)? Analýza se v této oblasti soustředí na regulační prostředí EU, resp. členských států.
Co se týče druhé roviny (politics), budeme analyzovat dopady na veřejnou a politickou diskusi v EU. Zaměříme se na chápání migrace či uprchlictví jako výzvy či hrozby pro Evropskou unii. Dále nás bude zajímat zejména dopad na důvěru v EU a podporu pro integrační proces, a to v rámci Unie jako celku a v menší míře pak i jednotlivých členských států.
Konečně třetí rovina (polity) se bude týkat institucionálních otázek a formalizovaných struktur evropské integrace. Jaké bymohlymít jednotlivé návrhy na řešenímigrační krize dopady na (další) diferenciaci schengenské spolupráce, formalizace a institucionalizace „mini-Schengenu“?
