Litevské prezidentské volby

zdroj: 15min.lt

Březnové komunální volby předznamenaly oslabení vládní LVŽS (Unie litevských rolníků a zelených) a růst podpory konzervativní, středopravicové TS-LKD (Vlastenecký svaz – Litevští křesťanští demokraté), stejně jako ztrátu podpory sociálních demokratů ve velkých městech. Naopak vzrostla podpora kandidátům, kteří nejsou spojováni se stávajícími politickými stranami. Zatímco v komunálních volbách byly skutečným vítězem tzv. veřejné volební výbory, které v březnových volbách získaly 12 primátorských postů (v roce 2015 pouze čtyři), v květnových prezidentských volbách je pozornost směřována na nezávislého kandidáta vstupujícího do litevské politiky z finančního sektoru, ekonoma Gitanase Nausėdy. Účast těchto volebních výborů ve volbách je v litevském prostředí široce diskutovaným tématem, jelikož se na ně vztahují výrazně benevolentnější požadavky než na politické strany a jsou i pod menším dohledem. Z toho důvodu také existují snahy o zpřísnění požadavků pro kandidaturu v rámci volebních výborů.

Úskalí vítězství Ingridy Šimonyte a rezignace premiéra Skvernelise

Je zřejmé, že Pyrrhovo vítězství konzervativní poslankyně a bývalé ministryně financí Ingridy Šimonytė v prvním kole prezidentských voleb, která získala 31,21 procent hlasů právě nad Nausėdou (30,93 procent), ještě v následujících týdnech vyostří politickou kampaň. Druhé kolo voleb bylo stanoveno na 26. května a není pochyb o tom, že se prezidentská kampaň v zemi promítne do voleb do Evropského parlamentu. Prezidentka Litvy Dalia Grybauskaitė komentovala výsledky prvního kola prezidentských voleb slovy, že litevská společnost prokázala svou dospělost, a především pak mladá generace ukázala, že je aktivní politickou silou v zemi. Litevci tak, podle Grybauskaitė, udržují hodnoty, které dokáží čelit populismu i vydírání. Rostoucí počet voličů ukazuje, že stále více jsou si Litevci vědomi odpovědnosti za budoucnost státu.

Velmi těsný výsledek těchto kandidátů se však dal již dopředu očekávat, a i předvolební průzkumy ukazovaly, že Litva bude rozhodovat, navzdory poměrně výrazné podpoře kandidujícího premiéra Litvy Saliuse Skvernelise, mezi těmito dvěma kandidáty. Krátce před volbami odstoupil z klání jeden z devíti prezidentských kandidátů, poslanec Naglis Puteikis. Puteikis se omluvil voličům a vyzval je k volbě premiéra Skvernelise nebo filozofa Juozaitise. Puteikis prohlásil, že je nutné podpořit kandidáty bránící veřejný zájem před kandidáty zastupující zájmy bankovního sektoru, čímž narážel na kandidaturu Gitanase Nausėdy. Přestože Nausėda byl v předvolebních průzkumech po dlouhou dobu kandidátem číslo jedna, dubnové průzkumy ukázaly růst podpory právě bývalé ministryni financí, která v rámci posledních předvolebních analýz s předpokládanou podporou obsadila první místo. Média poukazovala, že Ingrida Šimonytė dokázala v předvolebním čase výrazně lépe vést prezidentskou kampaň než její oponent, přesto dodávají, že Nausėda má, zvláště pak v druhém kole, výrazně výhodnější startovací pozici. Zatímco Šimonyte získává podporu ve městech, Nauseda je schopen oslovit výrazně širší volební základnu. Nausėdovi je vyčítána především politická nezkušenost a je obviňován, že bude prosazovat zájmy bankovního sektoru, pro Ingridu Šimonytė, mimo jiné vzhledem k jejímu vládnímu působení a škrtům v době hospodářské země, je již jasné, že s velkými obtížemi bude získávat podporu voličů ostatních kandidátů. V březnu tohoto roku bylo navíc zahájeno šetření činnosti kontrolních finančních orgánů právě v době ekonomické krize, v souvislosti s obviněním litevských bankovních institucí, které měly v tomto období manipulovat s úrokovými sazbami a poškozovat tak své klienty.

V názorech na zahraniční politiku zastávají oba kandidáti otevřeně prozápadní politiku, do značné míry navazující na politiku populární Dalii Grybauskaitė. Prozápadní kurz však byl přítomný u všech prezidentských kandidátů, někteří pouze kritizovali prezidentčin postup vůči Rusku jako přehnaně agresivní. Prozápadní a proevropské postoje jsou vzhledem k napětí mezi Litvou a Ruskem zcela logické. Litva je členským státem s nejvyšší mírou důvěry v Evropskou unii a její budoucnost. Za Litvou se v průzkumech Eurobarometer umístilo Dánsko a Švédsko.

Třetí nejvyšší počet hlasů získal litevský premiér Salius Skvernelis (19,67 %), který se důrazem na sociální otázky a tematizováním chudoby v Litvě snažil prezentovat vedle Šimonytė a Nausėdy jako kandidát levicovějšího ražení. Skvernelis v rámci kampaně uvedl, že neposkytování dostatečné pozornosti otázkám nezaměstnanosti a chudoby pouze vede k dalšímu posilování populistických hnutí v Evropě. Po relativním neúspěchu vládní LVŽS v březnových komunálních volbách, demonstraci učitelů na sklonku minulého roku, ale i přešlapů Saliuse Skvernelise v otázkách zahraničních politiky, za které byl kritizován jak médii, tak prezidentkou Grybauskaitė, byl konečný výsledek očekávatelný a vcelku obstojný. Premiér byl v posledních měsících kritizován především kvůli návrhu Bělorusku na přestavbu téměř dokončené jaderné elektrárny v Astravci, nacházející se padesát kilometrů od Vilniusu a která je na seznamu bezpečnostních hrozeb, i za návrh na přesun litevské ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, aniž tato prohlášení konzultoval s ministrem zahraničí. Skvernelisův návrh zaslaný Bělorusku vybízel k přestavbě astravecké jaderné elektrárny na elektrárnu na plyn. Prezidentka kritizovala protiústavnost takového dopisu, zatímco vyjádření expertů poukazovala na technickou neproveditelnost premiérova návrhu. Bělorusko návrh odmítlo s vyjádřením, že výstavba jaderné elektrárny má především omezit závislost Běloruska právě na dodávkách plynu. Další vlnu kritiky v oblasti zahraniční politiky vyvolalo premiérovo vyjádření v otázce vztahů s Lotyšskem, které nazval rivalem Litvy. Skvernelis po zveřejnění výsledků prvního kola oznámil, že považuje volební výsledek za zhodnocení své práce jakožto politika a v průběhu července plánuje podat rezignaci na svou funkci.

Litva a problematika kybernetické bezpečnosti

Přestože otázka ruského vlivu na letošní komunální, prezidentské volby i volby do Evropského parlamentu byla často diskutována, v případě březnových komunálních voleb k patrným pokusům o ovlivňování voleb nedocházelo a kandidáti, kteří by případně mohli mít na Rusko vazby, nebyli zvoleni. Litva se v rámci připravenosti vůči kybernetickým hrozbám nachází v analýzách National Cyber Security Index na čtvrtém místě, za Českou republikou, Estonskem a Španělskem, a takřka denně jim musí čelit. Právě na jaře tohoto roku eskalovalo napětí mezi Litvou a Ruskem v souvislosti s březnovým rozsudkem vilniuského soudu, který shledal vinnými obžalované občany Ruska, Běloruska a Ukrajiny z válečných zločinů během lednových událostí roku 1991, což vyústilo v oficiální žádost litevské ambasády, aby Rusko zabezpečilo okolí ambasády a zajistilo bezpečnost i rodinným příslušníkům zaměstnanců ambasády žijících v Moskvě. Jedním z posledních větších případů kybernetických útoků bylo šíření falešných emailů o údajném korupčním jednání ministra obrany Karoblise. Množící se případy kybernetických útokům proti osobě ministra obrany pak vyvrcholily videem s názvem „Nothing Personal, it´s just business“ na serveru YouTube, které bylo nahráno kanálem „Už mūsų Lietuvą За нашу Литву“ v němž se autoři snaží prezentovat představu chamtivých Američanů, profitujících na prodeji zastaralé armádní techniky Litvě, stejně tak ministra Karoblise, který se sám na tendrech obohacuje. Karoblis je zároveň viněn ze šíření militaristické ideologie v Litvě právě za účelem vlastního obohacení. V závěru videa byl prezentován jako alternativa prezidentský kandidát Mindaugas Puidokas, který však jakékoliv vazby na autory videa popřel.

Vize zahraniční politiky G. Nausėdy a I. Šimonytė

Postupující prezidentští kandidáti se již 15. května střetli v další prezidentské debatě, ve které se věnovali otázce zvýšení důvěry občanů v politiku, ale i tématu astravecké elektrárny. Podle Nausėdy byla reakce litevských politiků v počátečních fázích výstavby nedostatečná a pomalá a jakékoliv další akce byly již jen zoufalými pokusy. Oba kandidáti se shodli na větší účasti amerických jednotek v regionu, spolupráce se Spojenými státy by se však měla prohlubovat nejen v oblasti obrany, ale i energetiky a obchodních vztahů. Velkým tématem, kterému bude nově zvolený prezident, příp. prezidentka čelit, je i otázka důvěry společnosti v litevskou justici, která byla na jaře tohoto roku hluboce podlomena korupčními skandály. V březnu poklesla důvěra společnosti v soudy a justiční systém na pouhých 15,8 procent. Zároveň klíčovým pro novou hlavu státu bude, v otázkách zahraniční politiky, posilování spolupráce s Polskem. Nausėda během jarní kampaně uvedl, že by jeho první zahraniční cesta vedla právě do Polska. Navzdory komplikovaným vztahům s polskou menšinou v Litvě je pro obě země stěžejní spolupráce v zabezpečení tzv. Suwalki gap, polsko-litevské hranice vedoucí mezi Kaliningradem a Běloruskem. Zároveň je pro Litvu užší spolupráce s Polskem důležitá i kvůli projektu synchronizace elektrické sítě pobaltských zemí s evropským systémem v rámci projektu LitPol Link a zbavení se tak závislosti na elektrické energie v rámci okruhu BRELL.

Nepředpokládá se tedy, že by vítězství Gitanase Nausėdy či Ingridy Šimonytė výrazným způsobem narušilo litevskou zahraniční politiku, jak ji po dvě volební období prosazovala dosavadní prezidentka Grybauskaitė. Šimonytė sama v rámci předvolební debaty prohlásila, že neví, co by se na současných vztazích s Ruskem mělo změnit, když nedošlo dosud k žádnému posunu v otázce okupovaného Krymu a porušování mezinárodního práva. Napětí mezi Ruskou federací a Litvou, posílené událostmi z přelomu března a dubna, však pomáhá zemi nalézt nutnou shodu v základních cílech a v jejím směřování i v dalších letech. Problematické vztahy tak dokázaly získat širší konsensus i v takových otázkách, jako je například podpora obnovitelných zdrojů energie.

O autorovi

Tomáš Nalejvač je studentem druhého ročníku navazujícího magisterského studia politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, se zájmem o studium teorie mezinárodních vztahů, politické ekonomie a energetické politiky východní Evropy. V měsících březnu a dubnu absolvoval stáž na Velvyslanectví České republiky v Litvě.