Dopady referenda o brexitu: integrace prohrála už teď

Než se však podíváme na dopady na různé oblasti politiky, je potřeba zdůraznit, že jedním z hlavních problémů spojených s brexitem je obrovská míra nejistoty. Vzhledem k vyrovnané velikosti táborů pro a proti setrvání Británie v EU není v současnosti jisté, jak referendum dopadne. Tato nejistota se již projevuje v tom, že mnoho obchodních společností odkládá rozhodnutí o investicích a dalších výdajích, což negativně působí na zotavování britské ekonomiky. Kolik bude tento efekt Británii stát však bude možné sledovat na číslech až později v průběhu tohoto roku, neboť rozhodnutí o konání referenda bylo učiněno teprve koncem února.

Nejistota je také spojena s tím, co se stane po referendu, a to především v případě, že občané rozhodnou o vystoupení z Unie. Jak bude vypadat budoucí forma vztahů mezi EU a Británií? Za jak dlouho lze očekávat uzavření nových obchodních smluv mezi Británií a třetími zeměmi? A jak na případný brexit zareagují euroskeptické síly v dalších členských státech? Jaký bude dopad na britskou a unijní ekonomiku?

Tím se dostáváme k dopadům, které by brexit pravděpodobně měl na ekonomickou oblast. Obecně lze tyto dopady bez znalosti toho, jak bude vypadat případná dohoda mezi Británií a EU, ale i budoucí obchodní politika Británie, těžko odhadovat. Jen ty nejoptimističtější scénáře však ukazují, že by si britské HDP polepšilo. Tyto scénáře jsou ale značně nerealistické, neboť předpokládají obrovskou míru deregulace a globální otevření britského obchodu světu. To by však vystavilo britskou ekonomiku nové konkurenci a mobilitě z nízkonákladových zemí po celém světě, což by bylo pro většinu voličů hlasujících pro odchod z EU těžko přijatelné. Realističtější scénáře ukazují, že se vystoupení z EU na HDP Británie projeví negativně, a to i v případě, že bude mít následná dohoda s EU formu zóny volného obchodu norského či švýcarského modelu.

Ztratí svůj hlas, povinnosti zůstanou

Paradoxem je, že pokud VB po případném brexitu získá přístup na unijní jednotný trh, připraví se o možnost ovlivnit jeho legislativu, avšak stále bude mít – podobně jako Norsko – povinnost tuto legislativu implementovat do svého právního řádu. Zároveň nezíská možnost omezit volný pohyb pracovní síly v rámci jednotného trhu, stejně jako je tomu v případě Norska a Švýcarska. Velká Británie také v současnosti využívá mnoha smluv o volném obchodu a dalších obchodních smluv, které EU za poslední dekády dojednala se třetími zeměmi. V případě brexitu by musela VB tyto smlouvy vyjednávat znovu, avšak už z pozice slabšího partnera než jako součást EU.

Z českého pohledu je mnohem důležitější podívat se na ekonomické dopady na EU. I když platí, že EU je pro Británii důležitějším obchodním partnerem než Británie pro EU, dopady na unijní ekonomiku také nejsou zanedbatelné. Zhruba 10 % exportu EU směřuje do Velké Británie, přičemž toto číslo by v případě brexitu kleslo. Některé členské státy EU, včetně České republiky a Slovenska, mají přebytek zahraničního obchodu s VB vyšší než 1 % HDP. Pro ČR je Británie zároveň pátým největším exportním trhem.

Narušení vzájemného obchodu by samozřejmě záviselo na konkrétní podobě pobrexitovského uspořádání mezi EU a Británií, ale jednoznačně lze předpokládat snížení obchodní výměny mezi Unií a Británií. V případě brexitu by také klesl poměr unijního globálního exportu zboží a služeb zhruba o desetinu. Zároveň by Unie při vyjednávání obchodních smluv se třetími zeměmi částečně ztratila na váze, neboť rozloha jejího vnitřního trhu by se zmenšila a bez Británie by byla pro partnerské země o něco méně atraktivní.

Stejně jako Česká republika patří Velká Británie ke skupině zemí, které se zasazují o liberalizaci vnitřního trhu EU. V důsledku brexitu by se pozměnilo rozložení moci při hlasování v Radě EU, tyto země by tedy přišly o důležitého partnera. Zároveň by Unie musela řešit rozpočtovou reformu, neboť VB patří mezi největší čisté plátce do unijního rozpočtu, ať už na absolutní či relativní čísla. V takovém případě by muselo dojít ke snížení výdajů rozpočtu EU nebo ke zvýšení příspěvků jednotlivých států. Oba případy představují riziko pro ČR, ať by z rozpočtu získávala méně, nebo by se dříve stala čistým plátcem. Pro Británii však oproštění od povinnosti platit do rozpočtu automaticky neznamená ušetření dané částky (cca 0,5 % HDP), neboť by opět záleželo na budoucí dohodě mezi EU a Británií. Norsko i Švýcarsko se v rámci přístupu na jednotný trh musí podílet na rozpočtu EU. Totéž by pravděpodobně platilo i pro Brity, proto by jimi ušetřená částka nakonec byla značně nižší.

Domino nezávislosti

Politické dopady případného brexitu lze též těžko předvídat s jistotou, avšak vystoupení jednoho velkého členského státu by na obou stranách zanechalo své důsledky. Spojené království by asi bylo opětovně nuceno čelit tlaku nejméně Skotska na jeho nezávislost, neboť je známo, že Skotové jsou v rámci VB nejvíce proevropští a usilovali by o zachování členství v EU. To by pravděpodobně nebylo možné jinak než odtržením od zbytku VB. Nelze předvídat, jak by se v případě skotského úspěchu zachovali Velšané či obyvatelé Severního Irska, avšak platí, že jejich postoj je v průměru také více proevropský, než mají Angličané. Případný úspěch brexitu a následného zisku skotské nezávislosti by bezpochyby podpořily další separatistické tendence, a to zejména ve Španělsku, ale i v Belgii a potenciálně i v severní Itálii.

Přesuneme-li pozornost na unijní půdu, ukazuje se, že politické důsledky mohou být výrazně důležitější než ekonomické dopady na EU. Vystoupením jednoho z velkých členských států by vedlo k revizi rovnováhy moci v EU. To by rozložení moci mezi členskými státy ovlivnilo na úrovni všech zemí Unie. Důležitější by však tato změna byla z pohledu rozložení moci mezi velkými členskými státy, převážně Francií a Německem. Británie často hrála důležitou roli při vytváření protiváhy (nejen) těmto dvěma zemím. To by se v případě brexitu změnilo. České republiky se tato otázka úzce dotýká, neboť jak známo, Češi se řadí k národům s rezervovanějším postojem k dalšímu prohlubování integrace a euroskeptická Velká Británie v tomto ohledu patří k našim spojencům. V případě brexitu bychom o tohoto silného spojence přišli.

EU by v případě brexitu byla oslabena i z geopolitického pohledu. Unie by ztratila část svého mezinárodně-politického vlivu na globální scéně, ačkoli to by samozřejmě platilo i pro Spojené království. Velká Británie má prominentní pozici v mnoha důležitých mezinárodních organizacích, ať už jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN (jako jeden ze dvou členských států EU), v G7 a G20 (jeden ze čtyř států EU), ale i v rámci Mezinárodního měnového fondu, Světové banky či OECD. Pokud by došlo k brexitu, zbytek Unie by z výhod plynoucích z britského členství v těchto organizacích nemohl dále profitovat a došlo by k oslabení tzv. soft power a diplomatického rozměru Unie. Z vojenského pohledu by brexit znamenal ztrátu jedné ze dvou největších evropských mocností.

Dezintegrační nákaza

Jednou z největších hrozeb pro EU spojenou s brexitem je však dopad na budoucí politický vývoj evropské integrace. V případě brexitu by totiž velmi pravděpodobně došlo k rozšíření dezintegrační „nákazy“ do dalších členských států. Především ve státech s vysokou mírou protievropských nálad by brexit dokázal euroskeptickým skupinám a politickým stranám, že existuje reálná možnost vystoupení z EU. Tím by těmto skupinám dodal na síle a zvýšil by jejich tlak na zavedené politické strany a domácí vlády. V případě, že by tyto subjekty následně získaly větší volební podporu, by mohly uvažovat o nastartování procesů vedoucích k vystoupení dané země z Unie. Pokud vezmeme v potaz, že euroskeptické politické strany v posledních několika letech nabývají na síle napříč mnohými členskými státy, je tento scénář o to pravděpodobnější.

Pokud tedy Velká Británie vystoupí z EU, existuje zde značné riziko řetězové reakce v dalších zemích, která by potenciálně mohla vést k dominovému efektu a dezintegraci EU. O něco pravděpodobnější se však jeví méně radikální varianta, v jejímž rámci brexit způsobí posílení tendencí vícerychlostní EU, neboť euroskeptická hnutí v jednotlivých zemích budou požadovat vyjednání výjimek ze současného procesu, které dále rozdělí EU na státy jádra a periferie. To je pro ČR, zemi se značným zastoupením euroskeptických stran, jejíž současná vláda se hlásí ke snaze získat pozici mezi státy jádra EU, znamenalo problém při naplňování tohoto cíle a spíše tlak na nabrání opačného, odstředivého směru.

Mezi nejdůležitější praktické dopady brexitu lze zařadit především omezenou možnost pro občany EU žít ve Velké Británii, tedy získat povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu. Pro Čechy nyní žijící v EU by se situace brexitem zkomplikovala. Totéž však platí opačně, jak pro Brity žijící v dalších členských státech EU – mnoho Britů v důchodovém věku žije například ve Španělsku –, tak i pro ty, kteří by o to do budoucna usilovali. V současnosti nelze s jistotou říci, jestli by došlo k omezení volného pohybu pracovní síly, neboť to stejně jako mnoho dalších skutečností závisí na budoucí podobě dohody mezi EU a Velkou Británií, konkrétně na tom, jestli VB zůstane členem jednotného trhu. Pokud by došlo k oboustrannému omezení volného pohybu pracovní síly, byl by dopad na EU a především na jednotlivé členské státy značný. Především Polsko by přišlo o remitence, které zasílají jeho občané domů svým rodinám, a muselo by najít nová pracovní místa pro navrátivší se pracovníky. Málo pravděpodobné je v současnosti zavedení vízové povinnosti z jedné či druhé strany, vliv na turismus by byl tedy minimální.

Cesty zpět už není - referendum otřese EU v každém případě

Již delší dobu se ukazuje, že britská společnost je rozdělena na dva podobně velké tábory a pro výsledek referenda bude nejdůležitější, jak a podle čeho se nakonec rozhodnou doposud nerozhodnutí voliči. Jak už to u referend bývá, je velmi pravděpodobné, že tito voliči se nebudou příliš rozhodovat podle rozsahu a formy dohody mezi EU a VB, kterou David Cameron vyjednal, ale spíše podle aktuálního politického dění na evropské i britské scéně. Mezi události, které mohou ovlivnit výsledek referenda, tak lze zařadit aféry typu Panama Papers, popularitu samotného premiéra i britské vlády, ale i vývoj v rámci migrační krize či tragédie podobné nedávným teroristickým útokům v Bruselu. Negativní vývoj v těchto oblastech by znamenal příklon nerozhodnutých voličů k odchodu VB z Unie.

Ať už referendum o setrvání Velké Británie dopadne jakkoliv, je jasné, že bude mít převážně negativní dopady na VB i EU, a to jak v ekonomické, tak i v politické a praktické oblasti. Míra těchto dopadů na jednotlivé členské země EU záleží především na jejich ekonomickém a ideologickém propojení se Spojeným královstvím. Česká republika se tak řadí mezi země s nejvýraznějším negativním dopadem brexitu. Bez ohledu na výsledek nebude po referendu Unie stejná jako dřív. V případě brexitu dojde k jejímu výše zmíněnému oslabení. V případě setrvání VB bude Unie méně koherentní, více fragmentovaná a náchylnější k odstředivým tendencím než dříve.

O autorovi:

Mgr. Jan Kovář, Ph.D. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a hlavním analytikem think-tanku Evropské hodnoty. Zabývá se evropskou integrací, institucionální reformou EU a její vnitřní bezpečností.