Britské předčasné volby ve znamení brexitu

Brexit rezonuje celou britskou společností a představuje i stěžejní téma právě probíhající volební kampaně. To dokladuje mimo jiné i profilace tohoto tématu v debatách jednotlivých stranických představitelů, stejně jako čelní místo, jež zaujímá v programové bázi politických stran. Ostatně nedávný průzkum agentury YouGov odhalil, že 63 % Britů považuje brexit za jedno ze tří nejdůležitějších témat, kterým Británie v současné době čelí. Jednalo se o jednoznačně nejpopulárnější odpověď; na druhém místě se s 42 % umístilo zdraví.

Než se pustíme do rozboru programatiky jednotlivých politických stran, připomeňme ještě, že brexit sehrál roli formativního faktoru již v samotné motivaci premiérky k vyhlášení voleb. Theresa Mayová totiž portrétuje předčasné volby jako „jediný způsob, jak zajistit jistotu a bezpečí v následujících letech“ a doufá, že jejich prostřednictvím dojde k posílení a stabilizaci jejího vlastního mandátu při vyjednávání s EU. Několikrát se vyjádřila v tom smyslu, že poslanci nesouhlasící s brexitem „se nás snaží zastavit na každém kroku“, kvůli čemuž je pro ni a její tým „obtížnější vyjednávat s Evropou“. Bez významu není ani skutečnost, že konečná podoba dohody mezi Velkou Británií a EU bude muset projít schvalovacím procesem v britském parlamentu. V současné době však čítá většina vládnoucí Konzervativní strany v Dolní sněmovně pouhých 17 křesel.

Jaká je tedy volební strategie jednotlivých politických stran ve vztahu k brexitu? Jak je toto téma profilováno v jejich volební programatice? A jaké stanovisko k němu zaujímají poslanci v Dolní sněmovně britského parlamentu?

Role brexitu ve volební strategii a programatice jednotlivých politických stran

• Konzervativní strana

Začněme Konzervativní stranou, které dosavadní průzkumy voličských preferencí připisují jednoznačné vítězství (viz níže). Jakkoli před referendem patřila Theresa Mayová k zastáncům setrvání Británie v EU, od vyhlášení jeho výsledků vytrvale tvrdí, že není cesty zpět. Symptomatická je v tomto ohledu její oblíbená, nyní až ikonická, fráze „brexit znamená brexit“. Strana ve svém volebním programu slibuje brexit, který kvalifikuje adjektivem „čistý“ (neboli clean brexit). Jedná se o opuštění jednotného trhu a celní unie a zároveň vybudování „hlubokého a zvláštního partnerství“ s EU, včetně komplexní dohody o volném obchodu a celních ujednání. Jako další priority identifikuje program i kontrolu imigrace, snížení počtu imigrantů a replikaci všech dosavadních unijních dohod o volném trhu. Volební program Konzervativní strany dále uvádí, že země zůstane součástí některých unijních programů, u nichž bude rozumné, aby do nich Britové i nadále přispívali. Uspěje-li strana v červnových volbách, pak Theresa May bude interpretovat volební vítězství jako důkaz toho, že se země sjednocuje okolo jejího přístupu k brexitu a vzdaluje se onomu ostrému rozdělení a rivalitě, které charakterizovaly předreferendovou kampaň.

Co se konzervativních zákonodárců týká, ti v referendu majoritně hlasovali pro zachování unijního svazku, nicméně v současné době silně podporují odchod z EU. S tím ostatně koresponduje i fakt, že v únoru 2017 pouze jeden z nich hlasoval proti aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy. Podle některých pozorovatelů by mohl tvrdý postoj Mayové k brexitu sebrat konzervativcům hlasy v některých oblastech, jako je například Devon nebo Cornwall, nicméně elektorátem vnímaná absence „rozumné“ alternativy naznačuje, že tento faktor se patrně ukáže jako marginální.

• Labouristická strana

Volební strategie týkající se brexitu je u Labouristické strany hodnocena – na rozdíl od strany Konzervativní – jako jedna z jejích slabin. Jakkoli strana vedla (do značné míry nepovedenou) kampaň za setrvání země v EU, nyní tvrdí, že výsledek referenda je třeba ctít – ovšem pouze za předpokladu, že budou respektována práva pracujících, zajištěn přístup k benefitům jednotného trhu a splněny další čtyři tzv. testy. Ostatně podle prohlášení předsedy strany Jeremy Corbyna by článek 50 Lisabonské smlouvy měl býval být promptně aktivován již 24. června 2016, tedy hned na druhý den po konání referenda. Labouristé vylučují možnost konání druhého referenda (s výjimkou několika poslanců; viz níže), ale zároveň chtějí, aby zákonodárcům náleželo poslední, rozhodující slovo ohledně toho, co se stane ve chvíli, kdy budou jednání dokončena. Rovněž tvrdí, že by garantovali práva občanů EU žijících a pracujících ve Británii od prvního dne labouristické vlády a „vybudovali nový blízký vztah s EU“ prioritizující pracovní místa a práva pracujících. Kromě toho labouristé ve svém programu asociují přístup konzervativní vlády k odchodu z EU s rigiditou a bezohledností a slibují anulovat tzv. Bílou knihu o brexitu (Brexit White Paper), kterou na začátku února 2017 vydala vláda, a nahradit ji „novými vyjednávacími prioritami“.

V referendu labourističtí zákonodárci v drtivé většině podpořili setrvání země v EU, nicméně majorita z nich se řídila příkazem stranického vedení a v únoru 2017 podpořila aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy. Několik rebelujících poslanců však použití institutu tzv. whipu neboli biče v této otázce neslo nelibě a hlasovalo v kolizi s ním. To ostatně není jediný případ, kdy se labourističtí zákonodárci v otázce brexitu vzepřeli stranickému vedení. Na konci dubna 2017 například dva z nich – Clive Lewis a Rachael Maskellová – zveřejnili v deníku The Guardian výzvu po uspořádání druhého referenda.

Labourističtí poslanci (a zároveň i voliči) se navíc principiálně odlišují i v názoru na konkrétní způsob procesu odchodu země z EU. Výhodou a současně i nevýhodou labouristů tak je, že apelují na oba konce polarizované debaty. Mimo jiné doufají v to, že jim jednoznačná akceptace výsledků referenda pomůže odrazit potenciální útoky konzervativců a Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) v okrscích, jež podpořily opuštění EU. Tyto oblasti totiž tvoří většinu dosavadních labouristických křesel – výjimkou není ani Stoke Central, kde strana vyhrála únorové doplňovací volby. To však vede k určité nečitelnosti strany v otázce odchodu ostrovního království z EU, což ilustruje i průzkum agentury YouGov z ledna 2017, v němž 42 % respondentů uvedlo, že netuší, jaký postoj strany k brexitu je.

• Liberálně demokratická strana

Silně proevropští liberální demokraté v čele se svým předsedou Timem Farronem se stylizují nejen do role mluvčího 48 % Britů, kteří v referendu hlasovali pro setrvání země v EU, ale rovněž do role jediné strany, která může zabránit konzervativcům ve vítězství. Jakožto jediná významnější politická strana tak vyplňují určité „proevropské vakuum“. Liberální demokraté veřejně artikulovali svůj slib učinit přítrž tomu, co sami expresivně nazývají „katastrofickým tvrdým brexitem“, s tím, že budou „bojovat až do roztrhání těla“ za ochranu stávajících výhod členství v EU, jakými jsou například jednotný trh nebo volný pohyb osob. Jako centrální prvek svého volebního programu, který zveřejnili 17. května 2017, prosazují konání dalšího referenda – tentokrát na téma podmínek dohody uzavřené mezi Velkou Británií a EU. Rámují jej tezí, že „nikoli politikům, nýbrž občanům“ by mělo náležet konečné slovo v otázce podmínek brexitu, přičemž jednu z možností by představovala i volba zůstat v EU. Svoji „evropskost“ manifestují i uveřejněním plánů ohledně tlaku, jenž hodlají vyvíjet na vládu, aby jednostranně garantovala práva občanů EU žijících a pracujících v Británii.

S ohledem na postoj poslanců konstatujme, že všech devět jich podporovalo setrvání země v EU. Při únorovém hlasování o spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy jich sedm hlasovalo proti, zatímco dva další se zdrželi.

Strana vnímá předčasné volby v intencích příležitosti, jak (znovu)získat alespoň některé mandáty, které v parlamentních volbách před dvěma lety ztratila a doufá, že jí k tomu napomůže nesouhlas některých občanů s nekompromisním postojem Theresy Mayové k odchodu Velké Británie z EU. V souladu s tím cílí zejména na oblasti, které v referendu hlasovali pro zachování unijního svazku. Jednou z nich je například londýnský Richmond Park, kde na konci minulého roku v doplňujících volbách úspěšně porazili konzervativního Zaca Goldsmitha.

• UKIP

Předseda strany UKIP Paul Nuttall metaforicky tvrdí, že v otázce brexitu vládě „pořádně zatopí“. S poukazem na fakt, že její předsedkyně Mayová v předreferendové kampani stála na straně zastánců členství v EU, vyčítá Konzervativní straně názorovou nekonzistentnost a diskontinuitu stranické linie. UKIP ve svém volebním programu akcentuje „čistý, rychlý a efektivní Brexit“, doufajíc, že sebere labouristům hlasy v oblastech, které hlasovaly pro odchod země z EU. Intuitivně se však lze domnívat, že vzhledem k tomu, že formální proces odchodu z EU byl již oficiálně zahájen, bude protievropská rétorika strany rezonovat o poznání slaběji.

• Ostatní politické strany

Předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová intenzivně usiluje o to, aby byl Skotsku, kde se 62 % obyvatel vyslovilo pro setrvání v EU, zajištěn po brexitu speciální status, včetně zachování účasti na jednotném trhu. 54 poslanců SNP jednotně hlasovalo proti aktivaci článku 50 a očekává se, že v čele opozice proti brexitu budou stát i v příštím funkčním období parlamentu. Jakkoli SNP vychází z premisy, že skotský výsledek v referendu přetaví v hlasy v nadcházejících volbách, musí vzít v potaz i fakt, že nemalá skupina jejích příznivců podpořila tábor Leave (Odejít).

Strana zelených ve své programu slibuje naprostou opozici vůči extrémnímu brexitu, přičemž její předsedkyně Caroline Lucasová volá po uspořádání druhého referenda poté, co bude finalizována dohoda s EU. Podobně jako u liberálních demokratů by jednu z možností představovala i alternativa setrvat v EU.

Konečně, strana Plaid Cymru, která vedla kampaň za setrvání v EU, proklamuje, že respektuje přání velšského lidu, který se v 52,5 % vyjádřil pro ukončení unijního svazku. Nicméně paralelně s tím postuluje, že v zájmu udržení velšských pracovních míst by měla být zachována participace Británie na jednotném trhu.

Předvolební průzkumy

Samotná vyjednávání o odchodu země z EU odstartují až po předčasných volbách. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker již deklaroval, že tyto volby jejich začátek nijak nezpozdí. Mnozí si kladou otázku, nevyhnutelně spekulativní a deliberativní, co by se stalo, pokud by červnové volby vyhráli například proevropští liberální demokraté. Tato varianta je však krajně nepravděpodobná, neboť takřka všechny předvolební průzkumy stranických preferencí konzistentně předpovídají vítězství Konzervativní straně. Poslední z nich z konce května 2017 jí přisuzuje voličskou podporu ve výši 43 %; na druhém místě se umisťuje Labouristická strana se 36 % a na třetím místě, se značným odstupem, Liberálně demokratická strana s 9 %. UKIP by nyní získala 4 % a zbylé politické strany 7 %.

Silně ohroženi se cítí zejména ti zákonodárci, jejichž osobní postoj k brexitu kontrastuje s preferencemi jejich volebních okrsků. Příkladem budiž dva labourističtí poslanci – Paul Farrelly a Angela Smithová – kteří hlasovali proti aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy a v jejichž okrscích hlasy pro brexit dosáhly vyšších hodnot, než činila míra jejich podpory v parlamentních volbách v roce 2015. Naopak labourističtí zákonodárci jako Thangam Debbonaireová a Jo Stevensová a konzervativní poslankyně jako Tania Mathiasová, Nicola Blackwoodová a Mary Robinsonová hlasovaly pro iniciaci článku 50, ačkoli reprezentují okrsky, které se vyjádřily pro zachování svazku s EU (a to opět výrazněji, než představovala míra jejich podpory ve volbách před dvěma lety). Ve všech těchto okrscích na druhém místě skončili liberální demokraté, kteří se budou snažit tohoto nesouladu využít. Pro úplnost dodejme, že konzervativci zase například cílí na křeslo Anguse Robertsona, lídra SNP ve Westminsteru, v okrsku Moray, kde zastánci setrvání v EU jen velmi těsně vyhráli nad jeho odpůrci.

Vzhledem ke stěžejní roli brexitu jakožto tématu předvolební stranické soutěže je zřejmé, že se elektorát bude rozhodovat i na základě míry důvěry, kterou vkládá v tu či onu politickou stranu s ohledem na její schopnost vést nejlépe vyjednávání o britském odchodu z EU. Podle průzkumu agentury YouGov z dubna 2017 celých 34 % Britů věří, že nejlepší je v tomto ohledu Konzervativní strana. Na druhé místo pak řadí UKIP s 10 %, na třetí labouristy s 9 % a na čtvrté liberální demokraty se 7 %.

Na okraj průzkumů volebních preferencí však nelze nepřipomenout, že například výsledky britských parlamentních voleb v roce 2015 absolutně nedokázaly predikovat. Následkem toho řada agentur zavedla změny ve svých volebních modelech, sběru dat a metodice předpovídání volebních výsledků. Do jaké míry se jednalo o změny úspěšné, se ukáže již zanedlouho.

O autorce:

Mgr. Monika Brusenbauch Meislová, Ph.D. působí na Katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Dlouhodobě se věnuje britské politice a problematice vztahů Velké Británie a Evropské unie.

Bibliografie:

Berenberg. 2017. How Brexit could affect the UK general election. 21 April 2017.
https://www.berenberg.de/files/MacroNews2017/Economics_04-2017-21_UK_elections.pdf

Conservative Party. 2017. Forward Together: The Conservative Manifesto.
https://www.conservatives.com/manifesto

Green Party. 2017. Green Guarantee.
https://www.greenparty.org.uk/green-guarantee/

Labour Party. 2017. For the Many, not the Few. The Labour Party Manifesto 2017.
http://www.labour.org.uk/page/-/Images/manifesto-2017/labour-manifesto-2017.pdf

Liberal Democrats. 2017. Our Manifesto.
http://www.libdems.org.uk/manifesto

Peck, Tom. 2017. Labour's Clive Lewis calls for a second Brexit referendum. The Independent, 30. 4. 2017.
http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/labours-clive-lewis-calls-for-a-second-brexit-referendum-a7710766.html

Plaid Cymru. 2017. 2017 Action Plan.
http://www2.partyof.wales/actionplan17

UKIP. 2017. Britain Together: The UKIP 2017 General Election Manifesto.
http://www.ukip.org/manifesto2017

YouGov. 2017. Sunday Times Survey Results. Fieldwork: 25th - 26th May 2017.
https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/l2akbktir9/SundayTimesResults_170526_VI_W.pdf

YouGov. 2017. The Times Survey Results. Fieldwork: 12th - 13th April 2017.
https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/j4fzjmksch/TimesResults_170413_VI_Trackers_W.pdf