Devadesátiny profesora Otto Picka
Vážený pan profesor Otto Pick slaví tento týden 90. narozeniny. Chtěli bychom mu tímto co nejsrdečněji poblahopřát a připomenout jeho bohatou životní dráhu. Jak však na jedné stránce popsat život člověka, který toho tolik dokázal? Od bojů ve druhé světové válce, přes práci pro BBC a šéfování československého vysílání rádia Svobodná Evropa, po bohatou akademickou kariéru a získání profesorského titulu či politické působení na postu prvního náměstka ministra zahraničních věcí. Pro nás, pracovníky Ústavu mezinárodních vztahů, však bylo nejzásadnější období 1993 - 1998, kdy působil na postu ředitele ÚMV, zasloužil se zásadním způsobem o jeho rozvoj a vždy jej i nadále podporoval z pozice svých dalších funkcí. Nejen proto bychom mu tímto rádi jménem celého Ústavu popřáli vše nejlepší.
Prof. PhDr. Otto Pick, Ph.D. 
Profesor Otto Pick se narodil 4. března 1925 v Praze do česko-židovské rodiny. Jeho otcem byl známý, německy píšící novinář, spisovatel, překladatel a kritik Otto Pick. Prof. Otto Pick svá studia začal v Praze, kde navštěvoval anglické gymnázium. Po nastolení protektorátu 15. března1939 se díky transportu Nicholase Wintona dostal do Velké Británie, kde se mu naskytla příležitost dokončit započatá studia a dodělat si maturitní zkoušku. Své vzdělání si Otto Pick dále rozšířil na Oxfordské univerzitě. V roce 1943 vstoupil do československé armády v Anglii, kde sloužil v různých posádkách a zúčastnil se též vylodění v Normandii.
Po skončení války se vrátil do rodného města – Prahy. Krátce pracoval na ministerstvu obrany a přihlásil se také na studium na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po nastolení komunistického režimu v Československé republice byl jako bývalý člen československé brigády ve Velké Británii nucen opět emigrovat – tentokrát již i s manželkou Zdeňkou – do Velké Británie, kde získal pozici v BBC jako redaktor. Pokračoval též ve studiích na Oxfordu, odkud dostal jako jeden z mála studentů stipendium, v oblasti historie. Po škole se Otto Pick vydal na akademickou dráhu. Začínal jako asistent na London School of Economics, kde absolvoval postgraduální studium. Na této škole působil také jeho celoživotní přítel Ernest Gellner, světově známý filozof, sociolog a antropolog, který přišel do Anglie spolu s Otto Pickem Wintonovým transportem. Později Otto Pick přešel na Univerzitu v Surrey, kde působil jako děkan a prorektor. Tady také získal v roce 1973 titul profesora mezinárodních vztahů. V roku 1983 se stal ředitelem československého vysílání rádia Svobodná Evropa v Mnichově, později přešel na mnichovskou univerzitu a učil také na světoznámé Boloňské univerzitě Johnse Hopkinse.
Když se v roce 1991 vrátil do Prahy, podílel se na vytváření Ústavu politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1993 se prof. Otto Pick stal ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů, kde působil do roku 1998; souputníky a blízkými partnery mu zde byli ve funkci zástupce ředitele dr. Jaroslav Janda a šéfredaktor obnoveného měsíčníku Mezinárodní politika Dobroslav Matějka. Profesor Pick vahou své mimořádné osobnosti, díky svým osobním zkušenostem a schopnostem, uhájil existenci Ústavu, celkově povznesl jeho autoritu a Ústav se jeho zásluhou rychle rozvíjel. ÚMV pod jeho vedením zásadně posílil svou mezinárodní reputaci a propojil svou výzkumnou agendu s podobnými institucemi v zahraničí. Vedle vytvoření nových řídících funkcí se profesor Pick zasloužil o modernizaci organizace výzkumné činnosti, vznik jednotného výzkumného oddělení, přechod na grantové zaměření výzkumu a růst počtu výzkumných projektů. V letech 1999-2006 dále působil jako předseda Vědecké rady ÚMV.
V roce 1998 přijal funkci 1. náměstka na ministerstvu zahraničních věcí v úřadu Jana Kavana se zaměřením na začlenění ČR do NATO. Později sehrál významnou úlohu jako velvyslanec se zvláštním posláním se zaměřením na česko-německé vztahy a česko-rakouské vztahy, po řadu let působil jako český spolupředseda Koordinační rady Česko-německého diskusního fóra a český spolupředseda správní rady Česko-německého fondu budoucnosti. Podílel se na reorganizaci Diplomatické akademie MZV ČR, nejprve jako její ředitel a později jako předseda její akademické rady. V letech 2000-2013 byl také poradcem postupně všech ministrů zahraničních věcí ČR. Do roku 2013 rovněž působil jako externí profesor na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Prof. Otto Pick je považován za jednoho z nejlepších současných mezinárodně uznávaných odborníků v oblasti mezinárodních vztahů. Je autorem mnoha publikací, článků a příspěvků. Jeho práce jsou odborně zaměřeny hlavně na zahraniční a bezpečnostní politiku.
Byl vyznamenán Československou medailí za chrabrost před nepřítelem (1945), Spolkovým křížem za zásluhy (Bundesverdienstkreuz) za podporu a rozvoj demokracie a britskou královnou byl jmenován členem Řádu svatého Michala a svatého Jiří (Order of St Michael and St George, 2002).
Rozhovory
- Interview about the life journey of Prof Pick in English for Radio Prague (8. 5. 2013)
- Životní příběh profesora Picka, zaznamenaný na stránkách Post Bellum (4. 1. 2012)
- Interview pro Dějiny a současnost (2007)
Citáty
„Při pohledu zpět jsem přesvědčen, že skutečné základy Ústavu mezinárodních vztahů jako v plném smyslu slova vědecké instituce položil teprve prof. Pick. V okamžiku, kdy vstoupil na půdu ústavu jako ředitel – zdůrazňuji, že teprve od tohoto okamžiku – se ÚMV po více než padesáti letech stal skutečným zdrojem vědeckého poznání. A na této cestě je mu nutno přát co nejvíce úspěchů.“ (Václav Kotyk, in: 50 let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMPE k ÚMV)
„Disponoval nespornou autoritou účastníka vylodění v Normandii a byl jedním z nemnoha profilovaných „osmačtyřicátníků“, kteří se vrátili do vlasti. V polovině 90. let měl navíc v České republice téměř bezkonkurenční postavení ve smyslu mezinárodního akademického renomé a zkušeností z vrcholné řídící a politické práce.“ (Vladimír Handl, in: 50 let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMPE k ÚMV)
„Díky Pickovým rozsáhlým mezinárodním kontaktům se ÚMV stával viditelnějším i na zahraniční odborné scéně.“ (Jiří Šedivý, in: 50 let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMPE k ÚMV)
Citace prof. Otta Picka:
„Po celou dobu svého působení jsem mohl stoprocentně spoléhat na profesionalitu a loajalitu všech svých spolupracovníků. Když jsem odcházel z ÚMV na ministerstvo, řekla mi tehdejší velvyslankyně USA: “Bude se vám po tom vašem ústavu stýskat.“ Měla pravdu.“ (Prof. Otto Pick, in: 50 let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMPE k ÚMV)
„But Germany opted for a difficult course of action which would combine the two approaches – intensification and, to some extent, a simultaneous enlargement. In this way, Federal Germany opened up greater scope for the achievement of its interests towards the East while retaining at the same time its superiority in an integrating Europe. Europe now wonders what means the unified Germany intends to use in applying its interests in the region.“ (Prof. Otto Pick, in: Germany and East Central Europe since 1990)
„Vstup České republiky do Severoatlantické aliance vytvořil pro náš stát úplně nové mezinárodní prostředí: Byl to jeden z prvních úspěchů polistopadové zahraniční politiky, která si vytyčila zapojení do „západních struktur“ jako hlavní prioritu.“ (Prof. Otto Pick, in: ČR po vstupu do NATO: úvahy a problémy)
„Ukázalo se, že mezinárodní společenství si neví rady s řízením konfliktu v regionech, kde nejde o životní zájmy velmocí. Jinými slovy, kdyby v Bosně byla např. ohromná ložiska ropy místo sadů plných švestek, pak by se snad našel způsob, jak čelit agresorům v tomto regionu.“ (Prof. Otto Pick, in: Mezinárodní souvislosti bezpečnostní politiky České republiky)
„Když jednotky 3. armády USA generála Pattona na samotném konci 2. světové války osvobodily Plzeň a části jihozápadních Čech, nebylo mnoho těch, kteří by byli v této radostné události mohli vytušit známku raného stadia vývoje studené války. Američané se zastavili docela blízko před Prahou, kterou mezispojenecká dohoda předurčila pro osvobození sovětskými silami. Praha měla počkat na své osvoboditele, a toto pečlivé a předem dohodnuté rozdělení operačních oblastí a sfér vlivu se stalo v jistém smyslu předzvěstí a symbolem následného rozdělení Evropy.“ (Prof. Otto Pick, in: Plzeňské rozhovory: The Pilsen Talks 1997)
„Německo se ale rozhodlo pro obtížnou dráhu, která by spojila oba přístupy – prohlubování a do jisté míry současné rozšiřování. SRN si tak otevřela prostor pro uplatňování svých zájmů směrem na východ a zároveň si uchovala prvenství v integrující se Evropě. Evropa si ale klade otázku, jaké prostředky sjednocené Německo hodlá použít v uplatňování svých zájmů v regionu.“ (Prof. Otto Pick, in: Vztahy SRN ke státům střední Evropy od roku 1990)
„Obviously the Central European Free Trade Agreement has been a success in many ways. It has served the prupose of integrating the region. It has certainly lead to an increase of trade and of commercial exchanges. It is a foundation on which the resurrection of the so called Visegrad group is currently taking place. It has been an extremely successful venture.“ (Prof. Otto Pick, in: The Role of CEFTA in the Process of EU Enlargement)
„V letech 2000-2004 byl první náměstek ministra designován jako státní tajemník pro evropské záležitosti. Česká republika tak získala svého „Mr. Europe“ – bylo to významné nejenom na mezinárodní úrovni, ale i v mezirezortním jednání doma. V květnu 2004 byla tato designace zrušena. Nedá se oddiskutovat, že to byl podivný signál, jakoby vláda odsunovala „Evropu“ na vedlejší kolej hned po zdařilém vstupu do Unie.“ (Prof. Otto Pick, in: Zahraniční politika České republiky 1993-2004: Úspěchy, problémy a perspektivy)
„Česká zahraniční politika splnila prioritní úkoly, které si vytyčila. Jak již bylo řečeno, vstup do EU lze považovat za jednoznačný úspěch, ačkoli názory na vývoj společné evropské budoucnosti se liší. Česká debata o výhodách a nevýhodách federalistického uspořádání anebo alternativně pouhé asociace národních států teprve začíná. Ve volbách do evropského parlamentu šlo především o vnitropolitické záležitosti a nízká účast jen signalizovala nezájem většiny voličů.“ (Prof. Otto Pick, in: Zahraniční politika České republiky 1993-2004: Úspěchy, problémy a perspektivy)
„Bilance po dekádě české zahraniční politiky je celkem pozitivní, i když se vše nepodařilo podle očekávání. Hlavní priority, které si Česká republika na začátku vytyčila, byly naplněny. Posuzování příští dekády bude ale vycházet z jiných předpokladů a z jiné situace. Česká republika je nyní pevně zakotvena v evropském a euroatlantickém prostoru. To je zásadní úspěch její zahraniční politiky. Teprve čas ukáže, do jaké míry se nám podaří využít výhody vyplývající z této, pro Česko nebývalé situace.“ (Prof. Otto Pick, in: Zahraniční politika České republiky 1993-2004: Úspěchy, problémy a perspektivy)
„I think before the Czech Republic goes into the final stage of negotiations, we still have a very major job of educating the public on what it really means to be part of the EU.“ (Prof. Otto Pick, in: The Czech Republic, Austria and The European Union)
„Stalo se módou ohánět se pojmem “globalizace“. Skoro každý předstírá, že ví o co jde, ale ve skutečnosti jde o velmi komplexní a složitý vývoj. Pojem se dá i zjednodušit a často se používá jako synonym pro tak zvanou “amerikanizaci“ kulturního života, pro iluzorní nadvládu nadnárodních koncernů a pro totální a neodvratnou “normalizaci“ spotřebitelské společnosti.“ (Prof. Otto Pick, in: Globalizace a střední Evropa)
„Neexistuje část světa, která by se dala hermeticky uzavřít. To určitě platí též pro střední Evropu. Světová ekonomika se rozprostírá po celé zeměkouli a elektronické propojení informačních zdrojů znamená, že se žádná krize nedá izolovat a že prostě není dost času na důkladně promyšlené reakce. Neřízená eskalace se stává normou. Tento vývoj představuje jedno z největších rizik globalizace.“ (Prof. Otto Pick, in: Globalizace a střední Evropa)
„Nadměrné obětování přírodních zdrojů na oltáři ekonomického pokroku působí ekologické škody dopadající na celou planetu. Klimatické změny ovlivňují podnebí na celém světě a radioaktivní mrak zapříčiněný nukleární havárií se nezastaví na státních hranicích. I to patří k rizikům globalizace.“ (Prof. Otto Pick, in: Globalizace a střední Evropa)
„Agrese spáchaná teroristickou skupinou proti USA byla bezprecedentní – na něco takového autoři Washingtonské smlouvy určitě nemysleli. Šlo ale o „ozbrojený útok“ v Severní Americe a podle čl. 5 je takový útok „považován za útok proti všem“ členům Aliance. Uplatnění čl. 5 potvrdilo formálně solidaritu všech spojenců a tedy i České republiky.“ (Prof. Otto Pick, in: Nové bezpečnostní prostředí po 11. září a Evropská unie: Dopad na Českou republiku)
„Angažovanost Spojených států v Evropě prostřednictvím NATO patří k prioritním bezpečnostním zájmům ČR. Česká politika by měla proto směřovat k realistickému upevnění Aliance ve smyslu Washingtonské smlouvy a k posilnění kolektivního způsobu aliančního rozhodování.“ (Prof. Otto Pick, in: Nové bezpečnostní prostředí po 11. září a Evropská unie: Dopad na Českou republiku)
„S přijetím do NATO a EU došlo k zásadní kvalitativní změně v postavení země: poprvé se [Česká republika] stala plnoprávným členem integrovaných institucí vyspělých demokratických států, které členským zemím poskytují efektivní bezpečnostní garance (NATO) a vytvářejí jednotný hospodářský a do značné míry i politický prostor (EU).“ (Vladimír Handl, Otto Pick, in: Česká zahraniční politika 1993-2005: Od „návratu do Evropy“ k evropeizaci)
„Podmínkou úspěšnosti české politiky jako státu EU je vysoká úroveň analytické a koncepční práce, konstruktivní dialog mezi politickými stranami i mezi vládními a nevládními aktéry, efektivně zacílený aktivismus české diplomacie, široká společenská podpora a efektivní koordinace působení České republiky a jejích subjektů.“ (Vladimír Handl, Otto Pick, in: Česká zahraniční politika 1993-2005: Od „návratu do Evropy“ k evropeizaci)
