Jaká je strategie USA proti Islámskému státu?

V období od léta 2014 dal dohromady koalici o velikosti 66 států, mezinárodních či regionálních organizací, a představil komplexní strategii v boji proti hrozbě IS. V současné době vedou USA koaliční vojenskou operaci Inherent resolve, jejímž hlavním pilířem je americký dronový program, který probíhá na území Iráku a Sýrie.

Irácká neschopnost, americká zdrženlivost

Počínaje červnem 2014 začal Barack Obama veřejnost prostřednictvím videí na oficiálním webu Bílého domu informovat o situaci v Iráku a v Sýrii v souvislosti s okupací IS. Již od počátku je Obama zásadně proti zasílání amerických bojových jednotek na území Iráku a tuto možnost principiálně odmítá i následující rok 2015. Územní zisky IS připisuje neschopnosti irácké armády kontrolovat území a neschopnosti irácké vlády integrovat do politických rozhodování všechny etnické a náboženské skupiny.

V polovině června 2014 se situace v Iráku začala zhoršovat, IS se začal přibližovat k městu Irbíl, ve kterém se nachází americký konzulát. Devatenáctého června tedy Obama přišel s konkrétními kroky a opatřeními, které USA ve věci IS učiní. Je však nutno podotknout, že se jednalo pouze o první kroky, nikoliv o ucelenou strategii, což sám Obama připustil. Prvním tahem, který bylo nutné učinit, bylo zajištění bezpečnosti americkému diplomatickému a pomocnému personálu, jak na konzulátě v Irbílu, tak i na ambasádě v Bagdádu. Obama potvrdil zvýšená bezpečnostní opatření a přemístění nebo stažení několika diplomatů. Zároveň do Iráku vyslal zvýšené množství zpravodajských, dozorujících a průzkumných kapacit, které měly situaci sledovat a podávat USA detailní informace. USA se zároveň snažily asistovat iráckým ozbrojeným silám při zvládání situaci v zemi.

Prvním důležitým krokem pro posílení obranyschopnosti iráckých ozbrojených sil, byla v Bagdádu a severním Iráku vytvořena kooperační centra (joint cooperation centres), která mají za úkol předávat irácké armádě informace a koordinovat jejich plánování. Financování těchto center bude prostřednictvím fondu CTPF (Counterterrorism Partnership Fund), který byl vytvořen v květnu 2014 pro účely naléhavého výběru prostředků pro pomoc partnerským zemím v boji proti terorismu a pro výcvik a materiální zabezpečení syrské opozice.

Po dvouměsíční odmlce vyšel Obama na veřejnost s prohlášením, že odsouhlasil dvě operace v Iráku. První operací byly cílené letecké útoky s cílem ochránit americký personál v Iráku, jelikož se IS blížil k Irbílu. Druhou operací byla humanitární pomoc Jezídům, etnicko-náboženské komunitě převážně kurdského původu, kteří byli vytlačeni bojovníky IS ze svých domovů, a uprchli na horu Sindžár, kde se v nepříznivých podmínkách schovávali. Humanitární pomoc USA na hoře Sindžár spočívala ve svržení dvou výsadků potravin a vody z amerických letadel a také v cílených leteckých útocích na bojovníky IS, kteří se snažili útočit na Jezídy i v horách. Celkově americké transportní letouny doručily Jezídům, kteří se ukrývali na hoře Sindžár, 35 000 galonů pitné vody a 114 000 balíčků jídla.

Za několik dnů celý svět šokovalo, když bojovníci IS ve videospotu podřízli amerického novináře Jamese Foleyho. Barack Obama veřejně vyjádřil upřímnou soustrast Foleyho rodině a zároveň poukázal na to, že IS nezastupuje náboženství, ani ideologii, ale pouze potřebu činit zlo a násilí, a že „pro skupinu jako IS není ve 21. století místo.“

Komplexní strategie ke zničení IS

Smrt Jamese Foleyho pravděpodobně eskalovala vznik nutné a doposud chybějící komplexní strategie USA v boji proti IS. Den před 13. výročím teroristického útoku na USA Obama představil dokument nazvaný "Komplexní strategie s cílem oslabit a posléze zničit IS". Tato strategie se skládá ze čtyř částí, které se vzájemně doplňují a podporují.

První částí strategie jsou systematické letecké útoky proti bojovníkům IS. Tyto útoky budou mít nejen za cíl ochránit americké občany přítomné na konzulátu a ambasádě, ale zároveň budou koordinované s iráckou vládou. Údery míří na bojovníky IS ve chvíli, kdy přechází irácké bojové síly do útoku a podporují tak jejich ofenzívu. Obama také upozornil, že pokud bude potřeba, není vyloučeno, že tyto útoky zamíří i proti bojovníkům IS na syrském území.

Druhým bodem komplexní strategie je zvýšená podpora pozemním jednotkám, které bojují proti IS. Tato podpora je založena na průzkumu, který již od června 2014 prováděly na území Iráku stovky amerických vojáků s cílem vyhodnotit, jakým způsobem bude nejefektivnější posílit irácké bezpečnostní síly. Na základě jejich vyhodnocení situace pošlou USA do Iráku dalších 475 vojáků, kteří dle Obamových slov nebudou vést další vojenskou misi v Iráku, ale budou asistovat iráckým a kurdským bezpečnostním silám, předávat znalosti, koordinovat a řídit výcvik.

Třetí krok komplexní strategie spočívá ve využití spolupráce s partnery, aby se znásobilo úsilí v boji proti IS a také došlo k odříznutí financování bojovníků, posílily se bojové jednotky a zamezilo se přílivu potenciálních bojovníků do a z Blízkého východu. Obama mobilizoval mezinárodní komunitu v této věci na setkání Rady bezpečnosti OSN, kterému předsedal.

Poslední krok komplexní strategie spočívá v poskytování humanitární pomoci civilistům vysídleným bojovníky IS. Tato humanitární pomoc je určena pro civilisty jakéhokoliv vyznání z jakékoli etnické skupiny.

Obama při prezentaci této strategie zdůraznil, v čem se liší od předchozího angažmá USA v Iráku. Základním rozdílem je, že tentokrát američtí vojáci nevedou v Iráku pozemní vojenskou misi, ale asistují tamějším bezpečnostním jednotkám, které musí být do budoucna schopné zvládnout situaci samy. USA kromě této asistence a tréninku vedou pouze letecké útoky s tím, že spojenci budou spolu s iráckou armádou na území Iráku a spolu se syrskou opozicí vést na území Sýrie pozemní boje proti bojovníkům IS.

Žádost o schválení strategie (AUMF, Authorisation for use of Military Force) zaslal Obama Kongresu v únoru 2015. Hlavním bodem autorizace bylo tříleté povolení k využití vojenské síly s cílem oslabit a postupně zničit IS. Tříletý limit zdůvodnil tím, že takto bude moci jeho nástupce v Bílém domě zhodnotit a případně revidovat strategii na začátku svého mandátu. Spolu s tím Obama požádal o zrušení autorizace z roku 2002, kterou byla schválena Bushova invaze do Iráku.

Do března 2016 se ještě tento návrh k hlasování v Kongresu nedostal. Převládá názor, že v této podobě nemá šanci na úspěch, jelikož je příliš široce pojat a je potřeba jej upravit. V současné době tedy Obama jedná v souladu s autorizací, která byla v roce 2002 vydána G. W. Bushovi mladšímu a zatím nebyla zrušena, což také nepřispívá k motivaci Kongresu schválit autorizaci novou.

Operace Inherent Resolve jako hlavní bod americké strategie

Operace Inherent Resolve (OIR) se stala oficiálním názvem pro americké vojenské akce proti IS na území Sýrie a Iráku. Název operace poukazuje na „neochvějné odhodlání a hluboký závazek USA a spojeneckých států v regionu a po celém světě eliminovat teroristickou skupinu IS a hrozbu, kterou představuje pro Irák, celý jeho region a širší mezinárodní komunitu. Také symbolizuje ochotu a odhodlání koaličních partnerů úzce spolupracovat s partnery v regionu a využít veškeré potřebné nástroje národní síly – diplomatické, informační, vojenské, ekonomické – s cílem oslabit a posléze zničit IS.“

Do počátku října 2014 se USA a koaličním partnerům podařilo na území Iráku a Sýrie uskutečnit více než 1 700 leteckých úderů na podporu operací proti cílům IS, kterých bylo celkem 322. Od počátku října dochází k leteckým úderům na území Sýrie a Iráku nepřetržitě a přesné cíle a výsledky úderů je možné sledovat na oficiálních stránkách OIR v rámci webu amerického ministerstva obrany.

Koalice operující ve iráckém vzdušném prostoru čítá kromě USA Austrálii, Kanadu, Dánsko, Francii, Jordánsko a Velkou Británii. V Sýrii jsou to potom USA, Austrálie, Bahrajn, Kanada, Francie, Jordánsko, Saúdská Arábie, Turecko a Spojené arabské emiráty. Na výcvikovém programu s cílem posílit schopnosti iráckých bezpečnostních složek se podílí USA, Austrálie, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Holandsko, Nový Zéland, Norsko, Španělsko, Velká Británie.

Celková bilance leteckých úderů v rámci boje proti IS tvoří k datu 9. 3. 2016 celkem 8 321 úderů pod vedením USA, z čehož 4 942 bylo provedeno v Iráku a 3 379 v Sýrii. Ostatní členové koalice provedli 2 549 úderů, přičemž 2 326 v Iráku a 223 v Sýrii. Z finančního hlediska k datu 15. 2. 2016 vychází celkové výdaje na operace (počínaje leteckými údery v srpnu 2014) na 6,4 miliardy USD, přičemž průměrné denní náklady pak vychází na 11,5 milionu USD (v přepočtu 276 milionů Kč) v průběhu uplynulých 557 dní této operace.

Použité zdroje:

Centcom Designates Ops Against ISIL as ‘Inherent Resolve’. In: U.S. Departement of Defense [online]. 2014 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://archive.defense.gov/news/newsarticle.aspx?id=123422

Operation Inherent Resolve: Targeted operations against ISIL terrorists. In: U.S. Departement of Defense [online]. 2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.defense.gov/News/Special-Reports/0814_Inherent-Resolve

The Global Coalition to Counter ISIL. In: U.S. Departement of State [online]. 2014 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.state.gov/s/seci/index.htm

Iraq and Syria Operations Against ISIL Designated as Operation Inherent Resolve. In: U.S. Central Command [online]. U.S. Central Command News Release, 2015 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.centcom.mil/en/news/articles/iraq-and-syria-ops-against-isil-designated-as-operation-inherent-resolve

O autorce:

Kristýna Stejskalová studuje na Vysoké škole ekonomické v Praze obor Evropská integrace. Zaměřuje se na bezpečnostní studia spojená s problematikou Blízkého východu. Článek je součástí výzkumného grantového projektu IGS VŠE 53/2015 – Bezpečnostní prostředí v evropském prostoru 25 let po skončení studené války: Pohled z pozice bezpečnostní a strategické kultury EU.