Brexit realitou: EU, jak ji známe dnes, končí. Co dál?

Vše o brexitu v Mezinárodní politice:

• Alternativy ke členství Velké Británie v EU
• Dopady referenda o brexitu: integrace prohrála už teď
• Klíčové argumenty britské kampaně za brexit
• Rozdělená Británie? Kdo jsou zastánci a odpůrci brexitu
• VIDEO: Vít Beneš hodnotí britskou debatu k Brexitu

Z průzkumů vyplývá, že odchod z EU měl nejvíce sympatizantů mezi obyvateli venkovské Anglie, menších měst a Walesu. Pro setrvání země v EU se naopak vyjádřilo Skotsko, Severní Irsko a stejně tak i obyvatelé Londýna a větších měst (i když ne v takové míře, jak se původně předpokládalo).

Jedná se o bezprecedentní situaci, kdy nikdo přesně neví, co se bude dít dál. Již nyní je však možné tvrdit, že následky plebiscitu budou nedozírné.

Rozhodnutí Velké Británie opustit EU nepochybně zásadním způsobem otřese domácí politickou scénou. Jakkoli má referendum ze zákona pouze fakultativní/konzultativní povahu a není tedy v doslovném slova smyslu právně závazné, v souvislosti s britskou politickou tradicí a kulturu je vysoce nepravděpodobné, že by se jeho výsledky parlament a vláda neřídily.

Již v ranních hodinách po nočním sečtení hlasů britský ministerský předseda David Cameron oznámil, že země potřebuje pro jednání s EU o podmínkách svého odchodu z Unie nové vedení, přičemž se očekává, že o jeho nástupci rozhodne říjnová konference Konzervativní strany.

Nový premiér by měl také zahájit jednání o vystoupení země z Evropské unie, takže s okamžitou aktivací článku 50 Smlouvy o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy Cameron prozatím nepočítá. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evroského parlamentu Martin Schulz a premiér předsedajícího Nizozemska Mark Rutte však ve společném prohlášení záhy deklarovali, že očekávají zahájení rozhovorů o opuštění EU co nejdříve, neboť průtahy by jen zbytečně prodlužovaly stávající nejistou situaci.

Aktivace článku 50

Jak bude uplatnění článku 50 Lisabonské smlouvy v reálu vypadat? Velká Británie oznámí svůj úmysl na zasedání Evropské rady, čímž se spustí proces vyjednávání o podmínkách jejího vystoupení z EU. Daná dohoda přitom bude řešit nejenom rámec a úpravu vzájemných vztahů, ale zároveň i otázku zániku jednotlivých smluv uzavřených mezi VB a EU. Ve chvíli, kdy se tuto dohodu nepodaří oboustranně schválit, členství VB automaticky zanikne po dvou letech od deklarace jejího úmyslu unijní svazek opustit. Již v tuto chvíli lze predikovat, že samotný proces vystoupení bude velmi zdlouhavý, náročný a komplikovaný.

Nesmírný dopad bude mít Brexit na britskou a unijní (a potažmo i světovou) ekonomiku. Ostatně trhy zareagovaly na rozhodnutí britských voličů okamžitě a velmi dramaticky – britská libra zaznamenala radikální propad vůči dolaru, a to na nejnižší úroveň za posledních 31 let. Nová podoba obchodních vztahů mezi EU a VB jakožto třetí zemí bude samozřejmě záležet na konkrétním obsahu vyjednané dohody. V zájmu EU i všech členských států však každopádně bude negociace co nejužších vzájemných vazeb s Velkou Británií (včetně přístupu na vnitřní trh EU).

Výsledky referenda stěžejním způsobem promění status quo v Evropě. Rozhodnutí Britů je do značné míry šokem a zklamáním pro klíčové představitele EU a členských států, kteří většinově doufali v opačný výsledek. Ve snaze zabránit dominovému efektu v podobě dalších referend o setrvání v EU se Unie nevyhne širší reflexi své budoucnosti a bude se muset zásadním způsobem reformovat. Pravděpodobný je v tomto kontextu silnější akcent na princip diferencované (stupňovité) spolupráce ve smyslu modelu dvoj- či vícerychlostní integrace.

Je téměř jisté, že v rámci EU, ale i samotné Velké Británie dojde k posílení nejrůznějších odstředivých a separatistických tendencí. Skotští nacionalisté se již vyjádřili v tom smyslu, že budou usilovat o nový plebiscit o nezávislosti na VB, jenž by jim umožnil opětovné přistoupení k EU. Irská republikánská strana Sinn Féin bude požadovat plebiscit o připojení Severního Irska. Lze očekávat výrazné posílení separatistických tendencí v Belgii, Španělsku, ale také např. v severní Itálii. Ovšem i ve zbylých členských státech začnou radikálně euroskeptické politické síly usilovat o vypsání referenda o vystoupení své země z EU a po vzoru Davida Camerona z něj pravděpodobně učiní předvolební slib.

Rozhodnutí britských voličů opustit EU tak s sebou přináší obrovskou míry nejistoty, a jakkoli brexit nebude znamenat konec pro Evropskou unii jako takovou, zajisté se bude jednat o konec EU v podobě, v jaké ji známe dnes.

O autorce:

Mgr. Monika Brusenbauch Meislová, Ph.D. působí na Katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.