Centrum mezinárodního práva

 

 

 

 

 

Centrum mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů

O Centru mezinárodního práva

Mezinárodní právo je hlavním normativním nástrojem, který reguluje vztahy mezi státy a dalšími aktéry (mezinárodní organizace, jednotlivci, nestátní aktéři). Proměny mezinárodního prostředí přinášejí i proměny mezinárodního práva, které musí reagovat na nové výzvy.  Období po skončení studené války přineslo takových výzev celou řadu – od globalizace, posílení vlivu nestátních aktérů, nárůstu významu lidských práv až po nový pohled na životní prostředí či velké migrační vlny. 

Centrum mezinárodního práva (CMP) Ústavu mezinárodních vztahů, které vzniklo na jaře 2016, si klade za cíl analyzovat ony nové výzvy i to, jak na ně reaguje mezinárodní právo. Centrum je připraveno zabývat se širokou paletou mezinárodněprávních otázek, jež v současné době vyvstávají. Hlavní důraz ale bude kladen na některé oblasti, jež odrážejí jak výzkumný profil členů centra, tak dlouhodobé priority české zahraniční politiky. Jedná se hlavě o: mezinárodní právo lidských práv, mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo, boj proti terorismu, otázky spojené s použitím síly v mezinárodních vztazích a mezinárodní organizace. 

Centrum chce nabízet tři typu výstupů, a to: akademické texty, které by přispívaly k odborné debatě v dané oblasti; prakticky orientovaná doporučení určená pro představitele české státní správy, hlavně Ministerstvo zahraničních věcí ČR; a popularizační výstupy, jež by srozumitelným jazykem přibližovaly aktuální problémy mezinárodního práva české veřejnosti. Centrum má ambice být mezinárodní v tom, že jeho výstupy budou schopny oslovit i zahraniční odborníky, a národní v tom, že bude přispívat k lepší informovanosti a kultivaci debaty o mezinárodněprávních otázkách v českém prostředí. 

Ředitel Petr Kratochvíl představuje nové centrum

Centrum mezinárodního práva je dalším klíčovým krokem, který Ústav mezinárodních vztahů podniká na své cestě k cíli, který si vytýčil v roce 2015: podporovat expertní analýzu, která ovšem neznamená fragmentaci výzkumu v rámci jednotlivých čím dál specializovanějších disciplín. Centrum evropské bezpečnosti, které v ÚMV vzniklo v loňském roce, propojuje evropská studia, kritická bezpečnostní studia a studium světové politiky. Centrum mezinárodního práva stojí pro změnu na pomezí mezinárodních vztahů a práva, se zvláštním zaměřením na lidská práva, humanitární právo či boj proti terorismu.

Vzhledem k vysoké míře institucionalizace světové politiky si dnes fakticky nelze představit oblast, která by byla zajímavá pro obor mezinárodních vztahů a současně by nebyla i otázkou mezinárodního práva. Sem patří vějíř aktuálních témat, jako je například otázka Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny, čínsko-tchajwanské vztahy, přístup EU k migraci či boj proti tzv. Islámskému státu. Centrum si klade za cíl tyto otázky analyzovat odborně, ale zároveň je jeho cílem zpřístupňovat celou tuto problematiku nejširší veřejnosti a naplňovat tak snahu ÚMV o kultivaci veřejné debaty a posilování participativních a deliberativních prvků české politiky.

Přeji proto Centru mezinárodního práva úspěšnou budoucnost.

Mezinárodněprávní reflexe

Když se dva perou, třetí je soudí – Ukrajina a Ruská federace u Mezinárodního soudního dvora

Ve dnech 6.–9. března 2017 proběhlo u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu první slyšení ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Slyšení se zatím netýkalo jádra sporu, ale jen žádosti Ukrajiny o vydání prozatímních opatření podle článku 41 Statutu MSD. Na rozhodnutí Soudu si ještě nějaký čas počkáme, již nyní ale stojí za to stručně shrnout, čeho se případ týká, a zamyslet se nad tím, nakolik má Ukrajina šanci v něm uspět. (Veronika Bílková)

All’s wrong that starts wrong – withdrawals from the International Criminal Court

The Hague-based International Criminal Court, the world’s first temporary judicial forum, created in 1998 by the adoption of the Rome Statute, has been living difficult times during the past months. After years of struggle since its operations have started in 2002, the second half of 2016 has brought withdrawals, threats for withdrawals, and even a visibly collective strategy for a mass withdrawal of African states from the system. What keeps states in a similar structure, what makes them seriously consider a withdrawal, and what is the possible future of the International Criminal Court (ICC)? (Tamás Lattmann)

Úmluva zakazující jaderné zbraně a Severoatlantická aliance

(Článek navazuje na Mezinárodněprávní reflexi #10 z 10. listopadu 2016) 

27. – 31. března a 15. června. – 7. července 2017 se v sídle OSN v New Yorku uskuteční mezinárodní konference s mandátem sjednat úmluvu zakazující jaderné zbraně. Kromě členských států OSN se jednání zúčastní představitelé blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupci občanské společnosti. Název rezoluce vyzývá k dosažení pokroku na mnohostranných jaderně-odzbrojovacích jednáních. Její důležitost spočívá zejména ve znění některých odstavců operativní části, obsahujících rozhodnutí svolat v r. 2017 zmíněnou konferenci k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k jejich úplné eliminaci. Obsah rezoluce byl ovlivněn doporučeními závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), ktnerá jednala v Ženevě v první polovině r. 2016. Měla posuzovat nová právní opatření a potřebné normy k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se zúčastnilo okolo dvaceti partnerských a nejaderných zemí, ale žádný jaderný stát se, na znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil. (Miroslav Tůma)

Podaří se získat potřebný mezinárodněprávní rámec pro dosažení světa bez jaderných zbraní?

Odpověď na danou otázku můžeme do značné míry najít ve významné rezoluci 1. výboru (výbor pro odzbrojení a jadernou bezpečnost), schválené v rámci 71. Valného shromáždění OSN koncem října 2016. Rezoluce A/C.1/71/L.41 má název vyzývající k dosažení pokroku na mnohostranných jednáních (Taking forward multilateral nuclear disarmament negotiations). Její výjimečnost a dá se říci historické prvenství spočívá ve znění osmého odstavce operativní části, obsahující rozhodnutí svolat v r. 2017 mezinárodní konferenci OSN k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k úplné eliminaci těchto zbraní. Konference by se měla konat v New Yorku ve dvou termínech (27. – 31. 3. a 15. 6. – 7. 7. 2017), za účasti členských států OSN, blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupců občanské společnosti. Zmíněný odstavec byl do rezoluce začleněn na základě doporučení ze závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), která jednala v Ženevě v první polovině r. 2016 k posouzení nových právních opatření a potřebných norem k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se žádný jaderný stát, na  znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil. Nesouhlasné názory tak na jednání OEWG většinou tlumočili představitelé aliančních a partnerských zemí jaderných států (poskytujících jim tzv. jaderný deštník). (Miroslav Tůma)

Vítěz bere vše. Volba generálního tajemníka OSN 2016

Příštím generálním tajemníkem OSN bude António Guterres z Portugalska. Ve čtvrtek 13. října o tom, na doporučení Rady bezpečnosti, rozhodlo Valné shromáždění OSN, kde se proti jmenování portugalského kandidáta nepostavil žádný stát světa. Navzdory tomuto konsensu je výsledek voleb pro mnohé značným překvapením. Guterres sice od počátku disponoval silnou podporou, dlouho se ale očekávalo zvolení kandidáta s jiným profilem a z jiné geografické oblasti. Proč se tedy vítězem stal právě on? Co od něho lze očekávat? A jaká je vlastně úloha generálního tajemníka v rámci světové organizace? (Veronika Bílková)

No Revolution Has Taken Place: The Post-2015 Human Rights Foreign Policy of the Czech Republic

In 2015, two new conceptual documents were adopted in the Czech Republic, under the Government of Bohuslav Sobotka – the general Concept of the Czech Republic´s Foreign Policy and a more specific Concept of Human Rights Promotion and Transition Cooperation. The former document replaced an older text entitled Conceptual Basis of the Foreign Policy of the Czech Republic which had been adopted in 2011 by the Government of Petr Nečas. The latter document builds on the 2010 Concept of Transition Policy but it is broader in scope, covering not only transition policy/cooperation but also human rights promotion. (Veronika Bílková)

Přečtěte si i další reflexe...

Náš tým

Doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA

Koordinátorka Centra mezinárodního práva

Tamás Lattmann JD PhD

Člen Centra mezinárodního práva

JUDr. Miroslav Tůma (plk. v.v.)

Externí člen Centra mezinárodního práva





Nahoru