Lidská práva a každodenní realita LGBT+ lidí od Ria přes Moskvu, Dillí a Šanghaj do Kapského Města

Komentovaná prezentace fotografií s diskusí nabídla vhled do života LGBT+ lidí na čtyřech kontinentech. Experti a expertka z Ústavu mezinárodních vztahů, Univerzity Karlovy a z Brazílie představili rozmanitost lidských životů mezi více či méně diskriminačními zákony a realitou každodenního života, mezi LGBT+ identitami formulovanými jazykem Západu a společenskou neviditelností v pěti globálních mocnostech Brazílii, Rusku, Indii, Číně a Jižní Africe (BRICS), ve kterých žije 4 z 10 lidí na světě.

7. 8. 2017 (16:00)

ÚMV, Nerudova 3, 118 50 Praha 1

Dozvěděli ste se, že v některých zemích se v něčem gayům a lesbám žije lépe než u nás a v některých – jak ukázal nedávný případ mučení v detenčních centrech v Čečensku – se za odlišnost platí smrtí. Na závěr se rozproudila diskusa, co s tím můžeme udělat my v Česku.

Do neuvěřitelně pestré a rozporuplné země jako je Brazílie jsme se podívali s José Hildem de Oliveira Filho, donedávna působícího na Univerzitě v Lundu. Země na jedné straně hostí největší průvody hrdosti, na druhé straně kraluje světovému žebříčku počtu homofobních vražd. Proč se nepodařilo minulým vládám, i přes vynaložené úsilí, snížit počty útoků na LGBT+ osoby? Kam nyní směřuje ochrana práv těchto osob, když ve společnosti rostou konzervativní hlasy a vláda, zmítající se ve víru korupčních skandálů, počítá s podporou evangelikálů, tradičně brojících proti této menšině?

Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů se věnuje Rusku, které patří k zemím, kde se práva LGBT+ stala vysoce politizovanou otázkou a LGBT+ osoby ohniskem symbolického odporu vůči Západu. Jaké jsou jeho konkrétní dopady na LGBT+ komunitu v zemi a proč jsou její práva v Rusku tak často zpochybňována? Do jaké míry jsou excesy, jako například nyní v Čečensku, v zemi ignorovány, i když jsou i z ruského pohledu protiprávní? A jak se k těmto otázkám staví ruská veřejnost?

Jan Hornát z Univerzity Karlovy a spolupracovník ÚMV nás zavedl do Indie. Ačkoliv LGBT+ lidé v Indii čelí mnohým právním a společenským překážkám, země hostila první Genderqueer Pride pochod v Asii a dokonce uznává tzv. třetí pohlaví v podobě transgender jedinců historicky označovaných za Hidžry. Jak se k tematice LGBT staví konzervativní indická společnost? A jak se liší přístup k této komunitě a příslušná legislativa v jednotlivých indických státech?

Konečně Ondřej Horký-Hlucháň z ÚMV vysvětlí, jaké dědictví zanechal apartheid pro gaye, lesby, bi a trans lidi a jak si vysvětlit, že má Jižní Afrika z hlediska práv sexuálních menšin vůbec nejprogresivnější ústavu na světě. Proč jsou ale zejména černé lesby tak častými oběťmi násilných útoků? A proč je situace v Jižní Africe tak odlišná od ostatních zemí kontinentu jako jsou Uganda, Keňa nebo Kamerun?