Rozdělená Británie? Profilace zastánců a odpůrců brexitu

Jedná se o velmi sledovanou záležitost, na niž citlivě reagují akciové i měnové trhy a v britské společnosti se vedou intenzivní diskuse nad výstupy jednotlivých předreferendových výzkumů (a to včetně použitých metodologií). Tento článek se zabývá profily sympatizantů obou táborů s akcentem na jejich sociodemografické a socioekonomické charakteristiky.

Sledováno je přitom sedm následujících proměnných, jimiž jsou: 1) věk, 2) vzdělanostní úroveň, 3) socioekonomický status, 4) pohlaví, 5) prostorový kontext, 6) stranická orientace a 7) mediální preference. Jací lidé tedy podporují setrvání ostrovního království v EU a kdo si přeje jeho autonomii?

Věk

Jedním z nejsilnějších rozlišovacích znaků obou táborů je věk. Ze všech věkových skupin voličů se ke členství Britů v EU nejvíce kloní mladí lidé do 30 let. Např. podle březnového šetření agentury YouGov, jehož se účastnilo více než 60 000 osob, bude 73 % procent mladých ve věku 18–29 let a 62 % respondentů ve věkové kategorii 30–39 let hlasovat ve prospěch členství v EU (podobné výsledky přinesly i výzkumy jiných společností, byť identifikace jednotlivých věkových skupin se může odlišovat). Naproti tomu respondenti starší 60 let budou v 63 % volit vystoupení země z Evropské unie, podobně jako osoby ve věku 50–59 let, z nichž je 55 % nakloněno brexitu.

Nejtěsnější výsledek se předpokládá u segmentu osob ve věku 40–49 let, kde by měli mít zastánci členství jen čtyřprocentní nárok. Jaké jsou příčiny této variace? Jako jedno z možných vysvětlení se nabízí skutečnost, že mladí lidé byli vychováni v celkově rozmanitější společnosti než jejich rodiče a prarodiče, a proto u nich téma imigrace nerezonuje v takové míře jako u starších generací. U mladších lidí je navíc pravděpodobnější, že mají vysokoškolský titul (viz rozbor následující proměnné), díky čemuž se mj. lépe orientují na internacionalizovaném trhu práce a umí lépe čerpat z výhod plynoucích ze čtyř svobod vnitřního trhu EU (využívají např. pracovní příležitosti a možnosti studia v zahraničí).

Zároveň je ale třeba upozornit na to, že volební účast bývá u nejmladšího věkového segmentu voličů zpravidla nízká – podle různých výzkumů se v referendu chystá hlasovat zhruba jen polovina mladých voličů (pro srovnání uveďme, že při loňských parlamentních volbách se k urnám dostavilo 43 % mladých lidí ve věku 18–24 let), zatímco u osob starších 55 let se jich k volbám chystají čtyři pětiny. To je ostatně v souladu se závěry sondáže společnosti Electoral Reform Society, podle něhož se o referendum „velmi zajímá“ 21 % osob ve věku 18–24 let, kdežto v kategorii osob starších 65 let je to více než dvojnásobek (47 %).

Vzdělanostní úroveň

Další silný prediktor politické participace představuje vzdělání. Průzkumy kontinuálně poukazují na to, že lidé s vyšším vzděláním mají blíže k podpoře setrvání země v EU: u vysokoškolsky vzdělaných osob dosahuje tato podpora 70 %. S klesajícím vzdělanostním kapitálem se preference vůči členství VB v EU snižují – osoby s nejnižším stupněm vzdělání (tedy maximálně s ukončenou povinnou školní docházkou) v 68 % podporují vystoupení země z EU.

Socioekonomický status

Podobná korelace panuje i u socioekonomického statutu (který ostatně s mírou dosaženého vzdělání úzce souvisí) – čím vyšší třída a příznivější materiální a finanční situace, tím intenzivnější sympatie vůči členství země v EU.

Zatímco u nejvýše postavené třídy (vysoce odborné a manažerské profese) činí podpora vůči členství v EU 62 %, u nejnižší třídy s vysokým zastoupením částečně kvalifikovaných a nekvalifikovaných manuálních profesí dosahuje pouhých 37 %. Dominantní podpora vůči brexitu je charakteristická i pro osoby závislé na sociálních dávkách.

Zároveň ale platí, že s nižším materiálním a finančním zabezpečením klesá míra ochoty dostavit se k hlasovacím urnám. Jak se vyjádřil jeden z představitelů brexitové kampaně: „Sice máme na naší straně více starých lidí, ale u jejich (zastánců setrvání v EU – pozn. aut.) starých lidí je pravděpodobnější, že budou volit“.

Pohlaví

Naproti tomu se ukazuje, že aspekt pohlaví patrně nebude představovat v blížícím se referendu nijak zásadní determinant politického chování – muži a ženy rovnoměrně podporují oba tábory (což zajímavě kontrastuje s výraznější diferenciací u referenda za skotskou nezávislost v roce 2014, kdy ženy podporovaly samostatnost Skotska o poznání slaběji než muži).

Prostorový kontext

Poměrně silná je naopak závislost preferencí vůči brexitu/bremainu na geografické příslušnosti voličů. Průzkumy relativně konzistentně avizují prostorovou heterogenitu této podpory, kdy k nejnadšenějším zastáncům členství v EU patří obyvatelé Severního Irska (65 % pro setrvání), které je příjemcem značné finanční pomoci ze strany EU, přičemž roli hraje i sounáležitost se zbytkem irského národa a strach z uzavření hranic. Proevropské je rovněž Skotsko a Londýn (63 %, resp. 58 % pro zachování členství v EU), jedny z nejbohatších britských regionů, stejně jako Wales, kde 55 % obyvatel deklaruje, že bude v referendu hlasovat za zachování unijního členství.

Obyvatelé méně prosperujících regionů jsou naopak nakloněni brexitu – zejména v krajích jako East Midlands (59 % pro brexit) nebo Yorkshire a Humberside (55 % pro brexit). S odchodem z EU výrazněji sympatizují i regiony potýkající se s vyššími počty imigrantů jako např. East Anglia (55 % pro brexit). Vezmeme-li v úvahu VB jako celek, pak z agregace jednotlivých údajů vyplývá, že proevropskou osu s celkovou 60% podporou vůči členství v EU tvoří metropolitní Londýn (v němž se nachází polovina z 10 nejvíce prounijních britských oblastí), Severní Irsko, Skotsko a Wales, zatímco „provinční“ Anglie – tedy celá nejlidnatější země Spojeného království s výjimkou hlavního města –preferuje v poměru 53:47 odchod z EU.

Stranická orientace

Významný je i vztah mezi inklinací k podpoře/odmítání brexitu a stranickou orientací. Průzkumy signalizují, že sympatizanti všech důležitých opozičních stran – s výjimkou euroskeptické Britské strany za nezávislost (UKIP) - podporují členství Spojeného království v EU. Nejvíce se pro zachování členství vyslovují stoupenci Strany zelených (v poměru 4:1) a Liberálně demokratické strany (79 % pro setrvání v EU). Členství v EU by podpořilo i 75 % stoupenců Labouristické strany a Skotské národní strany. Na druhé straně „barikády“ naopak stojí sympatizanti euroskeptické UKIP, kteří jsou ve svém postoji nejjednotnější a kteří by v 97 % hlasovali pro odchod země z EU.

Opuštění EU preferují i stoupenci Konzervativní strany, avšak již výrazně těsnějším poměrem: pro brexit se jich vyslovuje 56 % (v tomto kontextu je zajímavé pozorovat, jak se v historické perspektivě Konzervativní strana stala z „eurooptimistické“ „euroskeptickou“, zatímco u labouristů šel tento vývoj přesně opačným směrem).

Současně lze ale mezi stoupenci Konzervativní strany identifikovat nejvyšší procento nerozhodnutých voličů (21 % oproti 14 % u labouristů, 12 % u liberálních demokratů a 4 % u elektorátu UKIP), což je neobvyklé, neboť právě oni v případě otázek týkajících se veřejné politiky většinou mívají slabší tendenci k odpovědi „nevím“, než je tomu u jiných stran. Zároveň udává snaha o získání nerozhodnutých konzervativců do značné míry i tón celé kampani a podle některých pozorovatelů to budou právě oni, kdo sehraje úlohu pomyslného jazýčku na vahách.

Mediální preference

Poslední sledovanou asociací je vazba na mediální preference. Jednoznačně nejvíce si zachování statu quo přejí čtenáři deníku The Guardian (91 %); podporují jej – byť výrazně slaběji – i čtenáři The Times (62 %). Naopak nejméně nadšena setrváním v procesu evropské integrace je čtenářská obec deníků The Express (77 % pro brexit), The Mail (73 % pro brexit), The Sun (71 % pro brexit) a The Telegraph (59 % pro brexit). V této souvislosti stojí za povšimnutí, že nejprodávanější britský bulvární deník The Sun vlastněný Rupertem Murdochem, jenž denně vychází v nákladu 1,7 milionu kusů, vyzval nedávno čtenáře, aby v referendu hlasovali pro odchod země z EU. Rupert Murdoch ovšem vlastní i deník The Times, jehož čtenáři vykazují eurooptimistické postoje (viz výše), a ten naopak zveřejnil výzvu k setrvání v EU.

Rozhodne volební účast

Postupně se ukazuje, že rozhodujícím faktorem v nadcházejícím referendu bude míra volební účasti. Obecně přitom platí, že čím vyšší účast, tím větší pravděpodobnost úspěchu pro kampaň za zachování členství země v EU. Z různých analýz plyne, že účast ve výši 65 % a více bude nahrávat stoupencům členství v EU, kdežto účast nižší než 65 % jeho odpůrcům. Zastánci brexitu prokazují totiž více ochoty v referendu volit, což dokladují i slova Joe Twymana z agentury YouGov: „Jsou tady miliony lidí, kteří by šli bosí přes skleněné střepy hlasovat pro odchod. Kampaň pro setrvání v EU nemá voliče, kteří jsou připraveni učinit to stejné“.

Závěrem ještě pohled na aktuální výsledky průzkumů veřejného mínění. Zatímco ještě před dvěma týdny sondáže přisuzovaly náskok zastáncům členství země v EU, nyní se zdá, že mezi britskými voliči sílí podpora pro brexit (patrně mj. i v souvislosti s rostoucí akcentací tématu imigrace). Např. online průzkum platformy Qriously z 17. června odhaduje, že odchod své země z EU by nyní v referendu podpořilo 52 % dotázaných, zatímco setrvání jen 32 % z nich, přičemž 16 % je zatím nerozhodnutých. Zastánci brexitu vedou i v posledních průzkumech společností Survation z 15. června (o 3 %), Ipsos MORI z 14. června (o 6 %), ICM Research z 13. června (o 5 %), TNS BMRB z 13. června (o 7 %) a ORB z 12. června (o 1 %). Stoupence členství v EU v posledních dnech favorizovaly pouze průzkumy agentur BMG Research z 15. června (o 6 %) a ComRes z 13. června (o 1 %).

Stěžejní otázkou samozřejmě zůstává spolehlivost a vypovídací hodnota těchto výzkumných šetření. Kritizovaná je především jejich nejednoznačnosti a nízká míra přesnosti. Nedávno např. nedokázaly predikovat jednoznačné vítězství Konzervativní strany a nevýrazné zisky pro UKIP v parlamentních volbách – namísto toho očekávaly těsně vyrovnané výsledky konzervativců a labouristů (přičemž těsný výsledek je signalizován i nyní) a silné zisky pro UKIP.

Podobně se nepotvrdila ani převaha zastánců odtržení Skotska od Spojeného království avizována průzkumy veřejného mínění před referendem o skotské nezávislosti v roce 2014. Mnozí také kritizují nedostatečnou reprezentativnost vzorku dotazovaných, stejně jako nesoulad výsledků, kdy si v některých případech telefonické a internetové průzkumy prováděné stejnou agenturou navzájem odporují (pro to ale existuje celá řada možných důvodů – roli může hrát např. variabilita reakcí v závislosti na příslušné metodice dotazování, odlišné vymezení segmentu respondentů apod.).

K jejich důvěryhodnosti nepřispěl ani hoax šířený v posledních dnech na sociálních sítích, podle něhož agentura BMG Research předpovídala čtyřprocentní náskok zastánců brexitu. Mnoho investorů a analytiků proto průzkumům veřejného mínění příliš nevěří a tvrdí, že se spoléhají spíše na sázkové kurzy. Do jaké míry se avizované výsledky podobných sondáží potvrdí, či nepotvrdí, se uvidí už za pár dní.

Bibliografie

BOND, David. The Sun leads British media for Brexit. The Financial Times, 14. 6. 2016. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7a3a682c–323d–11e6–ad39–3fee5ffe5b5b.html#axzz4ByRjCAUn

BURN–MURDOCH, John. How accurate are the Brexit polls? The Financial Times, 9. 6. 2016. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/2/6a63c2ca–2d80–11e6–bf8d–26294ad519fc.html#axzz4BdqFLJMY

CURTICE, John. Britain Divided? Who Supports and Who Opposes EU Membership? NatCen, 2015. Dostupné z: http://whatukthinks.org/eu/wp–content/uploads/2015/10/Analysis–paper–1–Britain–divided.pdf

EARDLEY, Eric. Is Scotland the most pro–EU part of the UK? BBC, 18. 2. 2016. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/uk–politics–35602861

GREENSLADE, Roy. The Times goes for remain, days after Sun backed Brexit. The Guardian, 17. 6. 2016. Dostupné z: http://www.theguardian.com/politics/2016/jun/17/eu-referendum-the-times-the-sun-brexit

HELM, Toby. EU referendum: poll shows young voters could hold key in June vote. The Guardian, 2. 4. 2016. Dostupné z: http://www.theguardian.com/politics/2016/apr/02/eu–referendum–young–voters–brexit–leave

HUTTON, Robert. Brexit Pollsters Feel Pressure with Uncertainty Assured. Bloomberg, 6. 6. 2016. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2016–06–05/brexit–pollsters–feeling–pressure–with–uncertainty–as–only–given

IPSOS Mori. Ipsos MORI Political Monitor. June 2016. Dostupné z: https://www.ipsos–mori.com/Assets/Docs/Polls/pm–16–june–2016–tables.pdf

PARKER, George a COCCO, Federica. How battle over Brexit crosses traditional party lines. The Financial Times, 2. 6. 2016. Dostupné z: http://www.ft.com/cms/s/0/32414e3e–2804–11e6–8b18–91555f2f4fde.html#axzz4BgRtTpYV

Survation. EU Referendum Polls. 16. 6. 2016. Dostupné z: http://survation.com/wp–content/uploads/2016/06/Final–IG–June–Tables–150616RSDLL–1c1d0h4.pdf

YouGov. 2016. EU Referendum: Provincial England versus London and the Celts. March 2016. Dostupné z: https://yougov.co.uk/news/2016/03/24/eu–referendum–provincial–england–versus–london–and/

O autorce:

Mgr. Monika Brusenbauch Meislová, Ph.D. působí na Katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.