Výročí ÚMV - Vznik

Začátky

I v socialistickém Československu padesátých let se našli lidé, kteří si uvědomovali propojenost událostí na mezinárodní scéně a kteří se domnívali, že porozumět těmto souvislostem a poznat zákulisí mezinárodní politiky je nezbytnou podmínkou úspěšnosti zahraniční politiky státu. Tak vznikl nápad zřídit samostatný ústav, který by se touto problematikou zabýval. Po mnohých jednáních, která započala již v roce 1950 a po mnoha přepracovaných koncepcích nakonec 1. října 1957 vznikl Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE). Prvním ředitelem Ústavu se stal bývalý děkan Fakulty mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy, docent PhDr. Vladimír Soják.

Organizační struktura tehdy čítala 3 hlavní oddělení, a sice Oddělení socialistických zemí, Oddělení rozvojových zemí a Oddělení kapitalistických zemí. Z rané činnosti Ústavu za zmínku určitě stojí publikování ročenky Mezinárodních vztahů 1958 nebo zorganizování konference k 20. výročí mnichovské smlouvy s názvem Kdo zavinil Mnichov, které se zúčastnilo 26 vědců nejen ze zemí východní Evropy, ale také z Kanady, Velké Británie a Francie.

Ústav prvním „euroskeptikem“?

Když v roce 1957 pracovník Ústavu JUDr. Zdeněk Augentaler napsal pod pseudonymem A. J. Zdenovec knihu s názvem Společným trhem proti Evropě, zdálo se, že Ústav bude pouze poslušně odrážet oficiální politiku. Navzdory svému názvu se však jednalo o velice kvalifikovanou publikaci o různých dlouhodobých úvahách o evropském sjednocení a konkrétních integračních pokusech. Jednalo se tedy o významnou publikaci pro tehdy nedostatečně informovanou československou veřejnost.

Pražské jaro, normalizace

V průběhu 60. let se převážná většina pracovníků ústavu ztotožňovala s reformními myšlenkami a aktivně se účastnili řady setkání, seminářů a konferencí v zahraničí, kde měli možnost referovat o událostech v Československu. Časopis Mezinárodní politika vydával výrazně pro-reformní články. V důsledku toho byl ÚMPE v roce 1970 zrušen, vydávání Mezinárodní politiky zastaveno a mnozí pracovníci propuštěni v rámci radikální čistky. Jako náhradu za ÚMPE zřídilo Ministerstvo zahraničních věcí ještě v témže roce Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV) – je ironické, že nová instituce dostala jméno, o které bylo usilováno po celou existenci ÚMPE.

Reorganizace si vyžádala radikální obměnu vědeckých pracovníků a vedení. Ústav zasáhl také silný ideologický vliv. Článek ze zbývajícího časopisu Mezinárodní vztahy uvádí, že se ÚMV „ … při rozvíjení své činnosti zaměřuje na důsledné uplatňování učení marxismu-leninismu…“ a dne 15. dubna 1970 se v ústavu konalo slavnostní vědecké zasedání 100. výročí narozenin V. I. Lenina. I tak však v průběhu 80. let Ústav udržoval kontakty se zahraničím, včetně západních zemí.

Po 1989

Po Sametové revoluci roku 1989 prošel Ústav mezinárodních vztahů radikálními změnami. Spolu s příchodem nových pracovníků se odehrálo i zásadní přesměrování výzkumných aktivit a programů. Témata projektů, na kterých se výzkumní pracovníci rozhodli podílet, se výrazně rozšířila, stejně jako spolupráce se zahraničními výzkumnými institucemi podobného typu. Rovněž směry výzkumu přestaly být určovány stranickými direktivami. V průběhu následujících let se ÚMV rozšířil o další dvě složky - nově vytvořenou Diplomatickou akademii (která se však v roce 2006 přestěhovala) a v roce 2001 založené Rozvojové středisko. Do nejnovější etapy vývoje vstoupil ÚMV v roce 2007, kdy byl v souladu s příslušným zákonem transformován na veřejnou výzkumnou instituci.