Centrum vztahů EU-Asie

 

Centrum vztahů EU - Asie Ústavu mezinárodních vztahů

Vznik našeho nového centra vychází z potřeby podrobněji a hlouběji reflektovat sbližování Evropy s asijským kontinentem jako aktuální globalizační jev. Snažíme se vycházet z již existující vlastní tradice výzkumu v rámci ÚMV. Naše východiska jsou evropská ve vazbě na evropskou historii, teoreticky čerpající ze západní -  euroamerické intelektuální tradice, budeme však také reflektovat nezápadní intelektuální tradice a soudobé myšlenkové směry.

Teritoriálně budeme pokrývat prostor celé Asie kromě Předního východu. Uplatňujeme interdisciplinární přístup a spolupráci s externími odborníky a akademickými institucemi v oblastech asijských studií v kombinaci  se studiemi evropskými. Opírat se budeme uvnitř ÚMV o součinnost s Centrem bezpečnostních studií a Centrem mezinárodního práva, a také i s externími experty z těchto oborů. Chceme být moderní v rámci současného kontextu soudobých studií mezinárodních vztahů. 

Našim cíle je produkovat kvalitní výstupy na úrovni vědeckých statí, jak je v ÚMV zavedeným zvykem, tak také studie poskytující politicky nepodjaté podklady pro státní instituce, zejména MZV. Budeme zpracovávat také studie orientované na širší odbornou veřejnost a média. Chceme být aktuální, solidní, politicky nezávislí a tolerující rozdílná individuální stanoviska, ukotvená v přijatelném teoretickém kontextu a kvalitní empirické argumentaci. Naše asijské centrum nereplikuje, kriticky reflektuje a nezdráhá se ukazovat nové pohledy.

Podívejte se na slavnostní otevření našeho centra.

Centrum v krátkém videu představil jeho koordinátor, Rudolf Fürst.

Publikace a aktivity Centra

Koordinátor Centra vztahů EU - Asie Rudolf Fürst je autorem kapitoly v publikaci Česká zahraniční politika: Analýza ÚMV pro rok 2016. Zabývá se zejména Dálným východem v české zahraniční politice, jeho východisky a politickým kontextem. (Rudolf Fürst)

Dne 8. března 2018 Čchong Ui-jong, ředitel jihokorejské Národní bezpečnostní kanceláře, oznámil, že prezident Trump souhlasil s návrhem na summit USA-KLDR. Severokorejský vůdce Kim Čong-un ještě tuto nabídku veřejně nepotvrdil, ale pokud se tato schůzka, plánovaná na květen, bude konat, půjde o historické setkání úřadujícího prezidenta Spojených států se severokorejským lídrem. Více se dočtete v článku Alice Kizekové pro server natoaktual.cz, 19. 3. 2018. (Alica Kizeková)

Článek Markéty Bajgerové pro časopis Mezinárodní politika: Whether one believes that the impulse was the series of ballistic missile tests or Donald Trump’s assumption of the US presidency with its reintroduction of the “axis of evil” doctrine, the reality is that the breaking news of the World media channels have recently revolved around yet another ‘nuclear crisis’ on the Korean Peninsula. (Markéta Bajgerová)

Článek Jana Hornáta pro časopis Mezinárodní politika. Nová Hedvábná stezka neboli „Jedno pásmo, jedna cesta“ (One Belt, One Road, zkráceně OBOR), je ekonomicko-geopolitický koncept postupně formulovaný vládou čínského prezidenta Xi Jinpinga. Ekonomické ratio OBORu je velmi prosté: projekt pomůže zvýšit propojenost Číny a Evropy (a zemí, které se nacházejí „po cestě“), skrze investice do fyzické infrastruktury, čímž se zkvalitní dopravní síť mezi Východem a Západem a usnadní obchodní výměna. OBOR však má i své geopolitické ratio, které v očích některých států a pozorovatelů přebíjí na první pohled pozitivní ekonomické dopady na dotyčné země. Peking totiž prostřednictvím výhodných půjček na projekty v infrastruktuře v cílových zemích získává nástroj, který může v budoucnu použít k vytváření politického tlaku. (Jan Hornát)

Kapitola Rudolfa Fürsta v novém reportu mezinárodní sítě ETNC "Chinese Investment in Europe": Chinese acquisitions and investments in the Czech Republic have increased markedly in the last two years, and are expected to continue on this new trend. The privately-owned, Shanghai-based China Energy Company Limited (CEFC), which chose Prague as the center of its European operations, has proven to be the most prominent investor, notably in the financial and tourism sectors. Others, such as the state-owned rail giant CRRC, are also showing significant interest in Czech assets. The Czech Republic’s position benefits from its geographical location, industrial tradition and subcontracting production network with the EU states, mainly with Germany, which has made Czechia the largest per capita receiver of overall FDI in post-communist Europe. While China has historically played only a small part in this, the country is currently upgrading its attractiveness, particularly through the proactive support of Czech political and lobby groups for Chinese economic activities. At the same time, the Czech media and broad public uphold their suspicious and hostile view of a rising China and its objectives in Europe. (Rudolf Fürst).

"Donald Trump dokončil svou první cestu do asijsko-pacifického regionu, která se stala nejdelší návštěvou tohoto regionu americkým prezidentem za posledních 25 let. Cesta začala 3. listopadu na Havaji a pokračovala do Japonska, Jižní Koreje, Číny, Vietnamu a zakončila o jedenáct dní později na Filipínách. Všechny tyto návštěvy byly důležité, avšak očekávání od nich byla poměrně nízká, vzhledem k tomu, že prezident chce následovat politiku Amerika především," píše naše výzkumná pracovnice Alica Kizeková ve své analýze pro natoaktual.cz. (Alica Kizeková)

New book by our Associate Researcher Richard Q. Turcsányi published by prestigious publishing house Springer! It offers an assessment of China’s assertive foreign policy behavior with a special focus on Chinese policies in the South China Sea (SCS). By providing a detailed account of the events in the SCS and by analyzing power dynamics in the region, it identifies the driving forces behind China’s assertive foreign policy. Considering China’s power on a domestic as well as an international level, it examines a number of different sources of hard and soft power, including military, economics, geopolitics, and domestic legitimacy. (Richard Q. Turcsányi)

The relevance of individual Visegrad countries in Beijing’s foreign policyshows significant stereotype: they are traditionally viewed as small countries.This opinion did not vanish despite the declarative importance of 16+1relations and the V4-China cooperative formats on the side of China. Eventhough the V4 countries show the high potential for trade and investmentsamong the 16 Central and Eastern European (CEE) countries, there has beena minimal annual increase of the economic statistics since 2011/2012. (Richard Q. Turcsányi, Tamás MaturaRudolf Fürst)

The Czech Republic’s relations with China generally follow the mainstream, economy-focused approach of other European states, but high-level political ties with Beijing were relatively low profile until only two years ago. The reason for this was China’s reaction to the Czech Republic’s assertive human rights policy, which began after the breakup of the communist regime in 1989. Because the Czech Republic is a small country, which is not important in China’s Europe strategy, and which has already hosted the Dalai Lama eleven times, it has received the kind of cold reception from China that one would expect. (Rudolf Fürst)

The Czech Republic’s bilateral relations with the People’s Republic of China (PRC) recently experienced the biggest improvement within the whole EU 28 since 2013, when pro-China former Prime Minister Miloš Zeman was elected president. From the Czech perspective, this improvement is not directly connected to the Chinese ‘One Belt, One Road’ strategy, or any specific OBOR-related multilateral project. From the Chinese view, however, Czech rhetorical support for OBOR is an important element of bilateral diplomatic dealings, and some of China’s engagement on the ground is framed ‘in OBOR terms’. (Rudolf Fürst)

K příležitosti otevření nového Centra vztahů EU-Asie připravil jeho koordinátor Rudolf Fürst policy paper věnující se aktuálním vztahů EU a ČLR.

Prudký nárůst investic z Číny do EU v roce 2016 naznačuje pokračující sbližování obou stran. ČLR se v kontrastu s ústupem USA od TPP chopila příležitosti sama sebe prezentovat jako vůdčí globální sílu usilující o rozšíření volného obchodu. V EU se zejména v Německu a Francii po vyhlášení odchodu Velké Británie z EU rodí politická vůle vyvinout větší tlak na Čínu k rozsáhlejšímu otevření trhů a usnadnění investic z EU. Vezme Brusel ČLR za slovo a prosadí více reciprocity vůči liberálně se tvářícímu Pekingu?

Tým Centra vztahů EU-Asie

Miroslav Nožina
Výzkumný pracovník
nozina@iir.cz

 

 

 

 

 

Michal Kouřil
Interní doktorand
kouril@iir.cz

 

 

 

 

 

Jan Hornát
Výzkumný pracovník
hornat@iir.cz










Alica Kizeková
Výzkumná pracovnice
kizekova@iir.cz














Nahoru