Centrum mezinárodního práva

 

Centrum mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů

O Centru mezinárodního práva

Mezinárodní právo je hlavním normativním nástrojem, který reguluje vztahy mezi státy a dalšími aktéry (mezinárodní organizace, jednotlivci, nestátní aktéři). Proměny mezinárodního prostředí přinášejí i proměny mezinárodního práva, které musí reagovat na nové výzvy.  Období po skončení studené války přineslo takových výzev celou řadu – od globalizace, posílení vlivu nestátních aktérů, nárůstu významu lidských práv až po nový pohled na životní prostředí či velké migrační vlny. 

Centrum mezinárodního práva (CMP) Ústavu mezinárodních vztahů, které vzniklo na jaře 2016, si klade za cíl analyzovat ony nové výzvy i to, jak na ně reaguje mezinárodní právo. Centrum je připraveno zabývat se širokou paletou mezinárodněprávních otázek, jež v současné době vyvstávají. Hlavní důraz ale bude kladen na některé oblasti, jež odrážejí jak výzkumný profil členů centra, tak dlouhodobé priority české zahraniční politiky. Jedná se hlavě o: mezinárodní právo lidských práv, mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo, boj proti terorismu, otázky spojené s použitím síly v mezinárodních vztazích a mezinárodní organizace. 

Centrum chce nabízet tři typu výstupů, a to: akademické texty, které by přispívaly k odborné debatě v dané oblasti; prakticky orientovaná doporučení určená pro představitele české státní správy, hlavně Ministerstvo zahraničních věcí ČR; a popularizační výstupy, jež by srozumitelným jazykem přibližovaly aktuální problémy mezinárodního práva české veřejnosti. Centrum má ambice být mezinárodní v tom, že jeho výstupy budou schopny oslovit i zahraniční odborníky, a národní v tom, že bude přispívat k lepší informovanosti a kultivaci debaty o mezinárodněprávních otázkách v českém prostředí. 

Mezinárodněprávní reflexe

Zavřete oči, odcházím! USA opouštějí Radu OSN pro lidská práva

V polovině června 2018 oznámily USA svůj odchod z Rady OSN pro lidská práva. V tomto orgánu zasedaly od jeho zřízení v roce 2006 již potřetí, tentokrát ale svůj tříletý mandát (2017–2019) nedokončily. Příspěvek analyzuje čtyři hlavní argumenty, o něž USA své rozhodnutí opustit Radu opřely. Ukazuje, že i když některé z těchto argumentů mají svou relevanci, zcela přesvědčivé nejsou. Příspěvek také odmítá jakékoli přehodnocování současné kandidatury ČR do Rady. (Veronika Bílková)

Anglická verze je k dispozici zde.

Kontroverzní odstoupení USA od íránské jaderné dohody a jeho mezinárodní dopady

Americký prezident Donald Trump splnil 8. 5. 2018 avizovanou hrozbu a tentokrát již neudělil ověření o plnění íránské jaderné dohody Kongresu USA. Dokument dlouhodobě označoval za „nejhorší dohodu“ z doby předchozí Obamovy demokratické administrativy. K negativnímu rozhodnutí došel i přes pravidelné kladné ocenění jejího plnění Íránem na základě inspekčních kontrol Mezinárodní agentury pro atomovou energii. (Miroslav Tůma)

Anglická verze k dispozici zde.

Nepovede realizace plánovaných záměrů Trumpovy administrativy v oblasti jaderných zbraní ke snížení prahu možnosti vypuknutí jaderné války?

Koncem prvního roku svého působení administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupně seznámila americkou a světovou veřejnost s hlavními bezpečnostními doktrinálními dokumenty. V prosinci 2017 publikovala „Národní bezpečnostní strategii USA“ a v lednu 2018 „Shrnutí Národní obranné strategie USA 2018“, jejíž celkové znění má utajovaný charakter. „Nová Jaderná doktrína 2018“ byla zástupci Ministerstva obrany USA představena na tiskové konferenci dne 2. 2. 2018. Více o zmíněných dokumentech a bezpečnostních hrozbách, kterým Spojené státy čelí, se dozvíte v mezinárodně právní reflexi Miroslava Tůmu. (Miroslav Tůma)

Začátek konce privilegií stálých členů Rady bezpečnosti?

Je autorita stálých členů Rady bezpečnosti OSN (tzv. velká pětka), získaná v polovině 20. století, v úpadku? Začala již Velká pětka ztrácet některá neformální privilegia, která požívala po dobu více než sedmdesáti let? Dojde následně k omezení, či dokonce úplnému zrušení, i privilegií formálních? Dát na tyto otázky kladnou odpověď by bylo příliš troufalé. Přesto existují náznaky toho, že privilegovaná pozice členů Velké pětky již není přijímána bez výhrad. Veronika Bílková ve své mezinárodněprávní reflexi analyzuje jejich současné postavení. (Veronika Bílková)

Anglická verze zde.

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele – konstatování zjevného, nebo nelegální akt?

Dne 6. prosince 2017 uznal americký prezident Donald Trump Jeruzalém za hlavní město Státu Izrael a oznámil úmysl přesunout do Jeruzaléma americké velvyslanectví. U většiny států vzbudil Trumpův krok nesouhlas či rozpaky, menšina zahrnující Českou republiku mu vyjádřila pochopení či přímo podporu. Rozdělení mezinárodního společenství se projevilo rovněž ve Valném shromáždění OSN, kde pro rezoluci kritizující snahy o jednostrannou změnu statusu Jeruzaléma hlasovalo 128 států, proti bylo 9 států a 35 dalších, včetně České republiky, se hlasování zdrželo. V Radě bezpečnosti rezoluci prakticky téhož obsahu podpořilo 14 členů, její přijetí ovšem znemožnilo veto USA. Proč je uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele tak kontroverzní? Nejedná se snad, jak uvedl americký prezident, o konstatování zjevného? Co vedlo Valné shromáždění k tomu, že nad uznáním vyjádřilo hluboké politování a označilo ho za právně problematické? Na tyto otázky dává odpověď následující Mezinárodněprávní reflexe Centra pro mezinárodní právo ÚMV. (Veronika Bílková)

Anglická verze zde.

Varovné slyšení senátního výboru USA k prezidentově oprávnění zahájit jaderný útok

Po některých kontroverzních vyjádřeních prezidenta Donalda Trumpa o případném použití jaderných zbraní v souvislosti s eskalujícím sporem s KLDR, vzrostlo mezi americkými kongresmany, bez ohledu na stranickou příslušnost, znepokojení nad touto možností. (Miroslav Tůma)

Zločin agrese znovu na scéně

Ačkoli panuje shoda v tom, že rozpoutání nelegální války patří mezi nejhorší jednání, jakých se lze dopustit, od dob poválečných tribunálů v Norimberku a Tokiu nebylo stíhání jednotlivců odpovědných za toto jednání, tj. za tzv. zločin agrese, na mezinárodní scéně možné. Chyběla totiž nejen politická vůle, ale i definice zločinu a také orgán, který by byl kompetentní se stíhání ujmout. Za poslední dvě desetiletí se situace postupně změnila. V roce 1998 byl zřízen Mezinárodní trestní soud (MTS), v roce 2010 byla schválena definice zločinu agrese a nakonec, 14. prosince 2017, získal MTS možnost definici aplikovat a na jejím základě vést trestní stíhání. Jedná se o významný posun, který ale má značné limity, jež nepochybně ovlivní jeho praktické dopady. (Veronika Bílková)

Americký prezident Donald Trump a "nejhorší" dohoda

Za „nejhorší“ dohodu začal označovat Donald Trump dohodu o íránském jaderném programu z června 2015 ještě jako republikánský prezidentský kandidát v předvolebních projevech v r. 2016. Od svého zvolení v listopadu téhož roku v tomto pejorativním označování s různými obměnami pokračuje a nezakrývá svůj zájem o její zrušení. Jedná se o důležitou součást celkové asertivní strategie Trumpovy administrativy vůči Íránu, která se shoduje s obdobnou politikou dvou hlavních spojeneckých zemí USA v této oblasti, tj. Izraele a Saúdské Arábie. Kromě deklarované obavy z možnosti získání jaderných zbraní Íránem po ukončení platnosti dohody se zdá, že hlavní příčinou je narůstající íránský vliv v blízkovýchodním regionu, zejména v Sýrii, Iráku, Libanonu, a podpora islámských hnutí Hizballáh a Hamás, označovaných za teroristická uskupení. (Miroslav Tůma)

Anglická verze k dispozici zde.

"Horký brambor" Carles Puigdemont

Část bývalých ministrů je nyní ve vazbě, popř. byli propuštění na kauci. Druhá část, v čele s bývalým předsedou katalánské vlády Carlesem Puigdemontem, Španělsko opustila a odebrala se do Belgie. Zde doufala ve vstřícné přijetí ze strany představitelů spřátelené Nové vlámské aliance (N-VA) usilující o nezávislost belgického regionu Vlámsko a v současné době má své zástupce také v belgické vládě. Tohoto přijetí se Puigdemontovi a několika dalším bývalým ministrům, kteří jej doprovázejí, skutečně dostalo. Ani Španělsko ale nelenilo a na celou skupinu vydalo evropský zatýkací rozkaz (eurozatykač), jímž od Belgie žádá předání katalánských politiků za účelem jejich trestního stíhání. Eurozatykač byl do Belgie doručen v pátek 3. listopadu 2017. (Veronika Bílková)

Katalánsko na rozcestí. Nebo na scestí?

V pátek 27. října 2017 přikročil parlament autonomního společenství Katalánsko k dlouho očekávánému a velmi obávanému vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Učinil tak schválením deklarace o nezávislosti, kterou zveřejnil předseda katalánské autonomní vlády Carles Puigdemont již 10. října, následující dva týdny ale dokument zůstával stranou a sloužil jako nástroj nátlaku na španělskou vládu. Nyní již byl Rubikon překročen a katalánský parlament deklaraci formálně přijal. Stalo se tak velmi těsnou většinou 70 hlasů ve 135-tičleném orgánu (10 poslanců hlasovalo proti, dva se zdrželi, zbytek se jednání na protest nezúčastnil). Výsledek dobře ukazuje, že významné dělicí čáry v současné době nevedou jen mezi Španělskem a Katalánskem, ale i napříč katalánskou společností samotnou. (Veronika Bílková)

Kurdistán a Katalánsko jako dva nové státy? Dilema mezi svrchovaností a právem na sebeurčení 

V průběhu posledních týdnů se odehrála dvě referenda, jedno ve španělském Katalánsku, druhé v Iráku na území tamních Kurdů, obě s velice ambiciózním cílem – secesí vytvořit nový stát. Tato analýza se zabývá aspekty mezinárodního práva, na kterých podobné události staví, a případnými důsledky těchto situací v kontrastu s nynějšími právně politickými okolnostmi. (Tamás Lattmann)

Anglická verze zde.

Maďarská verze zde.

Úvodní právní názor Soudního dvora EU – zelená pro nouzový relokační systém, sto metrů za hraničním přechodem

Názor generálního advokáta Yvese Bota, publikovaný 26. července 2017, signalizuje významný krok směrem k uzavření právního případu, iniciovaného Slovenskou a Maďarskou republikou proti prozatímním mechanizmům o mandatorním přerozdělování žadatelů o azyl. Uvedené mechanismy byly představeny Evropskou radou v září roku 2015, ve snaze poskytnutí pomoci Řecké a Italské republice. Botův názor nesouhlasí s argumenty dvou uvedených členských států (anebo není pro ně příznivý). Tento přístup totiž navrhuje to, aby Soudní dvůr nebral v úvahu jejich připomínky a potvrdil rozhodnutí Evropské rady. Tato reflexe analyzuje původní rozhodnutí, související argumenty a možné konsekvence v politické sféře. (Tamás Lattmann)

Preliminary legal opinion from the European Court of Justice – maybe green light to the emergency relocation system, hundred meters after having left the crossing

The Opinion of Advocate General Yves Bot, published on 26 July 2017 signals an important step towards closing the legal case initiated by Slovakia and Hungary against the provisional mechanism for the mandatory relocation of asylum seekers, created by the Council in September of 2015 to assist Greece and Italy. It is not favourable towards the two member states’ arguments, it proposes that the Court shall dismiss them, and uphold the  Council’s decision. This Reflection analyses the original decision, the arguments and the possible political consequences. Read the International Law Reflection in Hungarian here. (Tamás Lattmann)

Historicky významná Smlouva zakazující jaderné zbraně (Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons) byla schválena

Stranou zájmu českých sdělovacích prostředků byla schválena dne 7. července 2017, tj. posledního dne druhého kola jednání konference OSN v New Yorku (15. 6.–7. 7. 2017), Smlouva zakazující jaderné zbraně (Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons, dále smlouva NWT). Zmíněnému jednání předcházelo jeho první kolo ve druhé polovině letošního března (viz Mezinárodněprávní reflexe č. 10 z 10. listopadu 2016, č. 1 z 1. března 2017, č. 5 z 24. dubna 2017 a č. 8 z 6. června 2017). (Miroslav Tůma)

Je sjednávaná úmluva zakazující jaderné zbraně v rozporu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT)?

Rok 2017 je z hlediska jaderně-odzbrojovacích jednání jedinečný. Především bylo zahájeno historicky významné dvouetapové sjednávání úmluvy zakazující jaderné zbraně na konferenci OSN v New Yorku.  První kolo této konference se již konalo ve dnech 27.–31. 3. 2017 a druhé se uskuteční ve dnech 15. 6.–7. 7. 2017 (viz Mezinárodněprávní reflexe č. 10 z 10. listopadu 2016, č. 1 z 1. března 2017 a č. 5 z 24. dubna 2017). (Miroslav Tůma)

What future for Peace? The changing nature of democratic governance and the military organization

Vincent Bernard, the editor in chief of the International Review of the Red Cross (ICRC), has recently written the ‘world seems to be entering a period of selfishness, of one-sided power grabs and of rallying around murderous identities.’ This post considers what hope there is for peace. (Pauline Collins)

Attack on the CEU in Hungary - Attack only on academic freedom?

In 2014, Hungarian prime minister Viktor Orbán has declared to build an “illiberal state” in Hungary, while constantly referring to leaders like Vladimir Putin in Russia or Recep Tayyip Erdogan in Turkey as examples. This has been seen by many as a gradual march toward authoritarianism. While this – and many other policies – have been heavily criticized by many ever since, these have gained a new momentum with the prime minister and his circles turning against the Central European University. (Tamás Lattmann)

A promising beginning of negotiations of a convention banning nuclear weapons

(This reflection follows up on International Law Reflections no. 10 from November 10, 2016, and no. 1 from March 1, 2017.)

The first round of talks regarding the negotiations of a treaty prohibiting nuclear weapons (their use, production, ownership, etc.) took place on March 27–31, 2017, at the UN Headquarters in New York under the presidency of Ambassador Elayne Whyte Gómez of Costa Rica. The second, and final round of talks, during which the finalization and adoption of the proposed convention is expected, should take place in New York from June 15 to July 7, 2017. (Miroslav Tůma)

Oplácet zlo zlem?

Ve čtvrtek 6. dubna 2017 provedly USA raketový útok na Sýrii. Učinily tak v reakci na chemický útok, který se odehrál o dva dny dříve ve městě Chán Šejchún, v povstalci kontrolované provincii Idlib, při němž bylo zabito 80 a zraněno více než 200 civilistů. Chemický útok byl všeobecně odsouzen. Americký útok USA si naopak vysloužil nejen kritiku, ale i podporu a uznání. Je to překvapující, vezmeme-li v úvahu, že každý z útoků porušil jednu k nejzákladnějších norem mezinárodněprávního řádu. Útok USA navíc nepředstavuje pro stabilitu tohoto řádu a pro hodnoty, které chrání, o mnoho menší hrozbu než útok první. (Veronika Bílková)

Anglická verze - Do Two Wrongs Make a Right?

 

Přečtěte si i další reflexe...

Náš tým

Doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA

Vedoucí centra

Tamás Lattmann JD PhD

Výzkumný pracovník

JUDr. Miroslav Tůma (plk. v.v.)

Externí spolupracovník





Nahoru