Ústav mezinárodních vztahů

Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO
První polovina roku 2008 byla na západním Balkáne poznamenána nekolika událostmi, které dodaly integraci zemí západního Balkánu do EU a do NATO novou dynamiku. Nejlépe pripravenou zemí je Chorvatsko, nejhure pripravené je Kosovo, jež ješte integracní proces nezahájilo, zatímco ostatní zeme (Albánie, Bosna a Hercegovina, Cerná Hora, Makedonie, Srbsko) jsou nyní pripraveny na zhruba stejne rychlý postup (nejvetší problémy jsou videt u Albánie a Bosny a Hercegoviny).

Strategie podpory koherence politik pro rozvoj v ČR
Proč rozvojová spolupráce nestačí ke snížení světové chudoby? Strategie podpory koherence politik pro rozvoj v České republice. Zvyšování objemu a efektivity rozvojové spolupráce představuje pro Českou republiku důležitou vnitřní výzvu i mezinárodní závazek. Ve stále více propojeném světě však nemá smysl a nepovede ke snížení světové chudoby, pokud země nebude posilovat koherenci politik pro rozvoj a sledovat existující negativní a možné pozitivní dopady svých dalších politik na rozvojové země.

Jak posílit koherenci českých politik pro mezinárodní rozvoj?
I zdánlivě malé úpravy českých politik v oblasti migrace, obchodu a zemědělství mají velký vliv na rozvojové země, často větší než výrazné navýšení rozvojové spolupráce. Větší zohlednění zájmů chudých zemí v českých politikách je však mimořádně složité kvůli velkému počtu aktérů a jejich odlišným zájmům a institucionálním kulturám. Pokud má však mít česká rozvojová politika smysl, je nutné začít s posilováním koherence politik pro rozvoj co nejdříve.

Mírové využívání jaderné energie
Rostoucí spotreba energie spolecne se zájmy na ochrane životního prostredí vytvárí tlak na zvýšení využívání jaderné energie ve svete. Zvýšení s sebou ale nese významné riziko masivní proliferace jaderných zbraní. Nejúcinnejší odpoved na dané riziko predstavují v soucasnosti multilaterální iniciativy koordinované MAAE, popr. OSN. Iniciativy omezují pocet zemí zapojených do jaderného cyklu tím, že koncentrují jaderné procesy do nekolika mezinárodne kontrolovaných míst, z nichž se zajištuje distribuce.

ESS a její srovnání se strategickou koncepcí NATO
Evropská bezpečnostní strategie (ESS 2003) a její srovnání se strategickou koncepcí NATO (1999) a National Security Strategy USA (NSS 2002)

Projekt třetího pilíře protiraketové obrany
Pocátecní bilaterální formát ceského vyjednávání vedl k reaktivní povaze debaty a neprítomnosti širšího strategického kontextu v ní. Ceská vláda zvolila vhodnejší vyjednávací strategii ve vztahu k USA nežli Polsko, ackoli tato strategie mela mít zcásti jiný duraz. Duležitým vedlejším produktem ceských jednání s USA o tretím pilíri a následné multilateralizace tématu bude v prípade ratifikace projektu dokoncení geopolitického preskupení CR. Geopolitické myšlení Ruska i USA je v tématu tretího pilíre významným faktorem, ac to obe strany do velké míry popírají.

Spor o Západní Saharu
Rešení sporu o Západní Saharu vychází z techto premis: soucasné prístupy Maroka a Polisaria jsou zásadne odlišné a neslucitelné; nátlak na Maroko ze strany RB OSN, aby prijalo iniciativy na urovnání z roku 1991 ci druhý Bakeruv plán (jak si preje Polisario), není za soucasné mezinárodní konstelace reálný a Maroko s nimi nebude dobrovolne souhlasit; marocký plán na autonomii je neprijatelný pro Polisario i Alžírsko v puvodní verzi z dubna 2007 a musí být upraven s ohledem na zájmy Polisaria a Alžírska.

Parlamentní volby v Íránu
Ocekávaný úspech konzervativcu v parlamentních volbách byl umožnen represemi režimu, který rovnež využil obavy cásti obyvatelstva z vnejšího ohrožení. Konzervativci ovládli nejduležitejší centra moci a dlouhodobeji dochází k prunikum vojáku do výkonných, legislativních struktur, ekonomiky a k vytvárení vojensko-prumyslového komplexu spojeného se státem. Konzervativní tábor je rozdelen na ultrakonzervativce a pragmatické krídlo, jež bude v otázkách modernizace a ekonomické reformy spolupracovat s reformisty.

Jak dál s "evropskou diplomacií"?
Evropská služba pro vnejší cinnost predstavuje nový institut v zahranicní politice EU, kterou zavádí Lisabonská smlouva a která by mohla svým významem presáhnout sémantický význam casto používaného spojení „evropská diplomacie“. Její budoucí fungování by se melo stát odpovedí na rostoucí význam EU v mezinárodním merítku a melo by nadále zefektivnit ochranu a prosazování zájmu EU a jejích clenských zemí.

Má být Čína prioritou české zahraniční politiky v Asii? Ne
CLR nemuže a nemela by být hlavní prioritou ceských politických a ekonomických cílu v Asii. Není zatím jasný duvod cinit zmeny ve vyvážené a nezúcastnené politice CR v Asii. Ceské vládní instituce prokazatelne Cínu nepodcenily. Ceská republika uplatnila všechny reálné možnosti jak zlepšit vztahy s CLR. Trpelivé a postupné budování pozice v CLR je dlouhodobý úkol.