Ústav mezinárodních vztahů

Projekt třetího pilíře protiraketové obrany
Pocátecní bilaterální formát ceského vyjednávání vedl k reaktivní povaze debaty a neprítomnosti širšího strategického kontextu v ní. Ceská vláda zvolila vhodnejší vyjednávací strategii ve vztahu k USA nežli Polsko, ackoli tato strategie mela mít zcásti jiný duraz. Duležitým vedlejším produktem ceských jednání s USA o tretím pilíri a následné multilateralizace tématu bude v prípade ratifikace projektu dokoncení geopolitického preskupení CR. Geopolitické myšlení Ruska i USA je v tématu tretího pilíre významným faktorem, ac to obe strany do velké míry popírají.

Spor o Západní Saharu
Rešení sporu o Západní Saharu vychází z techto premis: soucasné prístupy Maroka a Polisaria jsou zásadne odlišné a neslucitelné; nátlak na Maroko ze strany RB OSN, aby prijalo iniciativy na urovnání z roku 1991 ci druhý Bakeruv plán (jak si preje Polisario), není za soucasné mezinárodní konstelace reálný a Maroko s nimi nebude dobrovolne souhlasit; marocký plán na autonomii je neprijatelný pro Polisario i Alžírsko v puvodní verzi z dubna 2007 a musí být upraven s ohledem na zájmy Polisaria a Alžírska.

Parlamentní volby v Íránu
Ocekávaný úspech konzervativcu v parlamentních volbách byl umožnen represemi režimu, který rovnež využil obavy cásti obyvatelstva z vnejšího ohrožení. Konzervativci ovládli nejduležitejší centra moci a dlouhodobeji dochází k prunikum vojáku do výkonných, legislativních struktur, ekonomiky a k vytvárení vojensko-prumyslového komplexu spojeného se státem. Konzervativní tábor je rozdelen na ultrakonzervativce a pragmatické krídlo, jež bude v otázkách modernizace a ekonomické reformy spolupracovat s reformisty.

Jak dál s "evropskou diplomacií"?
Evropská služba pro vnejší cinnost predstavuje nový institut v zahranicní politice EU, kterou zavádí Lisabonská smlouva a která by mohla svým významem presáhnout sémantický význam casto používaného spojení „evropská diplomacie“. Její budoucí fungování by se melo stát odpovedí na rostoucí význam EU v mezinárodním merítku a melo by nadále zefektivnit ochranu a prosazování zájmu EU a jejích clenských zemí.

Má být Čína prioritou české zahraniční politiky v Asii? Ne
CLR nemuže a nemela by být hlavní prioritou ceských politických a ekonomických cílu v Asii. Není zatím jasný duvod cinit zmeny ve vyvážené a nezúcastnené politice CR v Asii. Ceské vládní instituce prokazatelne Cínu nepodcenily. Ceská republika uplatnila všechny reálné možnosti jak zlepšit vztahy s CLR. Trpelivé a postupné budování pozice v CLR je dlouhodobý úkol.

Německé předsednictví 2007 jako inspirace pro ČR
Nemecké predsednictví v Evropské unii na jare 2007 se stalo „ucebnicovým príkladem“ úspešnosti koncentrované snahy vyvést multilaterální jednání ze slepé ulicky. SRN byla v hlavních bodech predsednické agendy až prekvapive úspešná: podarilo se zejména prekonat zablokování reformního procesu a dosáhnout nové kvality v oblasti energetické politiky a ochrany klimatu.

Reformní smlouva jako zásadní problém pro české předsednictví?
Lisabonská smlouva (LS) ovlivní ceské predsednictví v Rade EU, není však zcela jasné, jakým zpusobem. LS muže vstoupit v platnost bud zároven se zahájením ceského predsednictví v Rade EU, za ceského predsednictví nebo po jeho ukoncení. Nelze ani vyloucit, že smlouva vubec v platnost nevstoupí. Paradoxne by odmítnutí LS mohlo ovlivnit predsednictví ješte více než její prijetí. CR nemuže v podstate ovlivnit ratifikacní proces ostatních clenských státu. Nemuže ani odstranit LS z agendy ceského predsednictví. CR se však muže co nejlépe pripravit na kterýkoli ze trí možných scénáru, jak muže LS ovlivnit ceské predsednictví.

Perspektivy veřejné diplomacie České republiky
Verejná diplomacie se v posledních letech stala casto užívaným pojmem i v Ceské republice. Dnes je chápána predevším jako proces komunikace se zahranicním publikem. Tento proces je zameren na dosažení pozitivních predstav o zemi, o národních institucích, o kulture, o cílech zahranicní politiky „v myslích a srdcích“ zahranicní verejnosti a státních elit. Verejná diplomacie již také není spojována se zahranicní politikou výhradne jako její nástroj, ale namísto toho se sama stává její prioritou. Hlavním rozdílem mezi diplomacií tradicní a diplomacií verejnou v soucasném pojetí je její zamerení ne pouze na diplomatickou komunitu, ale na širší verejnost.

Francie, ČR a Švédsko v čele Evropské unie
Nadcházející týmové předsednictví Rady EU, které budou v období od července 2008 do prosince 2009 vykonávat Francie, Česká republika a Švédsko, klade velké nároky na komunikaci a koordinaci aktivit všech tří zemí. Nutnost vzájemné spolupráce je podmíněna i kontextem – EU bude v daném období procházet řadou vnitřních změn, zejména pak ratifikačním procesem Lisabonské smlouvy.

V roli unijního solitéra? ČR a Mezinárodní trestní soud
V roce 1998 vznikl stálý Mezinárodní trestní soud (MTS), který má za úkol stíhat pachatele nejzávažnejších zlocinu podle mezinárodního práva, tedy zlocinu genocidy, zlocinu proti lidskosti a válecných zlocinu. O desetiletí pozdeji, na konci roku 2007, je Ceská republika jediným clenským státem Evropské unie, který dosud zakládající dokument MTS, tzv. Rímský statut, neratifikoval, a zustává tak stranou této jedinecné historické iniciativy.