Ústav mezinárodních vztahů

Případy Kadi a Al Barakaat International Foundation
Sankcní režim 1267 je namíren proti hnutí Talibán, organizaci Al Qaeda, bin Ládinovi a subjektum s nimi spojeným. Byl vytvoren rezolucí RB 1267 (1999) a pozdeji doznal rady úprav. Na jeho fungování dohlíží Sankcní výbor, který také sestavuje Konsolidovaný seznam subjektu, jež se mají stát predmetem financních a/nebo cestovních sankcí.

Írán: Případ OMPI/PMOI
PMOI je íránská opozicní organizace, která si klade za cíl svržení soucasného íránského režimu a jeho nahrazení demokratickým politickým systémem.

The European policy of President Sarkozy
The French President Nicolas Sarkozy indicated at various occasions that “France is back in Europe”. Change is expected in terms of policy reforms, people / institutions and implementation. However, a clear-cut “rupture” is generally difficult in foreign policy, and when looking closer at the various propositions of reforms, some elements of continuity with Sarkozy’s predecessor Jacques Chirac might be identified, though with a different policy style.

Vztah mezi protiraketovou obranou a strategií odstrašování
V Ceské republice i ve svete panuje casto v byrokratických – ale prekvapive i ve vedeckých – kruzích nepochopení vztahu mezi protiraketovou obranou a strategií odstrašování. Vyvrácen je rozšírený, byt chybný názor o nahrazení strategie odstrašování protiraketovou obranou. Ústredním prvkem výše uvedeného nepochopení je mylné ztotožnení strategie odstrašovánís axiomatickou logikou „vzájemne zaruceného znicení“. Americká administrativa vytvorila dva odlišné a odporující si diskurzy o zkoumaném vztahu: politický a strategicko-plánovací; analyzovány jsou i duvody.

Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO
První polovina roku 2008 byla na západním Balkáne poznamenána nekolika událostmi, které dodaly integraci zemí západního Balkánu do EU a do NATO novou dynamiku. Nejlépe pripravenou zemí je Chorvatsko, nejhure pripravené je Kosovo, jež ješte integracní proces nezahájilo, zatímco ostatní zeme (Albánie, Bosna a Hercegovina, Cerná Hora, Makedonie, Srbsko) jsou nyní pripraveny na zhruba stejne rychlý postup (nejvetší problémy jsou videt u Albánie a Bosny a Hercegoviny).

Strategie podpory koherence politik pro rozvoj v ČR
Proč rozvojová spolupráce nestačí ke snížení světové chudoby? Strategie podpory koherence politik pro rozvoj v České republice. Zvyšování objemu a efektivity rozvojové spolupráce představuje pro Českou republiku důležitou vnitřní výzvu i mezinárodní závazek. Ve stále více propojeném světě však nemá smysl a nepovede ke snížení světové chudoby, pokud země nebude posilovat koherenci politik pro rozvoj a sledovat existující negativní a možné pozitivní dopady svých dalších politik na rozvojové země.

Jak posílit koherenci českých politik pro mezinárodní rozvoj?
I zdánlivě malé úpravy českých politik v oblasti migrace, obchodu a zemědělství mají velký vliv na rozvojové země, často větší než výrazné navýšení rozvojové spolupráce. Větší zohlednění zájmů chudých zemí v českých politikách je však mimořádně složité kvůli velkému počtu aktérů a jejich odlišným zájmům a institucionálním kulturám. Pokud má však mít česká rozvojová politika smysl, je nutné začít s posilováním koherence politik pro rozvoj co nejdříve.

Mírové využívání jaderné energie
Rostoucí spotreba energie spolecne se zájmy na ochrane životního prostredí vytvárí tlak na zvýšení využívání jaderné energie ve svete. Zvýšení s sebou ale nese významné riziko masivní proliferace jaderných zbraní. Nejúcinnejší odpoved na dané riziko predstavují v soucasnosti multilaterální iniciativy koordinované MAAE, popr. OSN. Iniciativy omezují pocet zemí zapojených do jaderného cyklu tím, že koncentrují jaderné procesy do nekolika mezinárodne kontrolovaných míst, z nichž se zajištuje distribuce.

ESS a její srovnání se strategickou koncepcí NATO
Evropská bezpečnostní strategie (ESS 2003) a její srovnání se strategickou koncepcí NATO (1999) a National Security Strategy USA (NSS 2002)

Projekt třetího pilíře protiraketové obrany
Pocátecní bilaterální formát ceského vyjednávání vedl k reaktivní povaze debaty a neprítomnosti širšího strategického kontextu v ní. Ceská vláda zvolila vhodnejší vyjednávací strategii ve vztahu k USA nežli Polsko, ackoli tato strategie mela mít zcásti jiný duraz. Duležitým vedlejším produktem ceských jednání s USA o tretím pilíri a následné multilateralizace tématu bude v prípade ratifikace projektu dokoncení geopolitického preskupení CR. Geopolitické myšlení Ruska i USA je v tématu tretího pilíre významným faktorem, ac to obe strany do velké míry popírají.