Mezinárodní politika

17.03.2019 | Eugenio Sánchez
Současná Jižní Amerika: pravicová restaurace moci?
Loňské vítězství Jaira Bolsonara v brazilských prezidentských volbách vyvolalo velké kontroverze a dostalo se do povědomí světové veřejnosti jako potenciální hrozba pro největší jihoamerickou zemi. Tato událost má nicméně regionální přesah. Byť je Bolsonaro svou rétorikou zdaleka nejradikálnějším vládnoucím pravicovým politikem v Jižní Americe a svůj obdiv projevil kromě brazilské diktatury z druhé poloviny minulého století také chilskému diktátorovi Augustu Pinochetovi, není v žádném případě jediným představitelem úspěchu pravice na kontinentě v posledních letech, naopak. Kromě bývalého brazilského vojáka kontinentální pravici v prezidentských volbách loni posílil také Abdo Benítez v Paraguayi, stejně jako Iván Duque v tradičně pravicí ovládané Kolumbii. V Argentině již čtvrtým rokem vládne Mauricio Macri prosazující velmi neoliberální ekonomickou politiku, čímž ukončil dvanáct let trvající éru kirchnerismu v zemi. Podobnou situaci lze sledovat i v sousedním Chile, kde se loni do prezidentského paláce po čtyřleté přestávce vrátil úspěšný pravicový podnikatel Sebastián Piñera.
08.03.2019 | Monika Durajová
(Ne)zapomenuté Katalánsko
Rok po konání referenda za nezávislost se 1. října 2018 náměstí všech katalánských měst plní už od brzkých ranních hodin. Všude se shlukují lidé, kolem ramen jeden ze symbolů Katalánska, pruhovaná červeno-žlutá vlajka s modrou hvězdou, v rukách hesla, kde jsou nejskloňovanějšími hesly svoboda, volnost a nezávislost. Obrázek velmi podobný tomu, který novináři na stejných místech viděli i o 365 dní dříve. Zdá se, že ani rok po vypuknutí katalánské krize se nepodařilo tamní společnost sjednotit a najít kompromisní řešení pro všechny strany.
26.02.2019 | Jaroslav Kurfürst
Jak badatelé ÚMV odhalili „české hybridní válečníky“ a utekla jim podstata
Příspěvek je reakcí na článek “Jak se Česko začalo bát hybridní války a proč na slovech záleží“ zveřejněný v Mezinárodní politice 1. 2. 2019. Článek nepředstavuje názor MZV a je osobním příspěvkem autora.
25.02.2019 | Yerim Seo
European citizenship and outlanders
Current refugee crisis has been one of chasms that could crack sustainable European integration. Recent election results in major European countries shows consolidation of far-right and populist parties, which indicates those parties are planting themselves over refugee crisis in Europe. Current rise of populism and nationalism raises political and also social tensions in Europe.
14.02.2019 | Michal Parízek
The Global Trade Regime in Crisis
Mezinárodní Politika has established cooperation with the Peace Research Center Prague, a newly-established interdisciplinary center of excellence at the Charles University, with focus on prevention, management, and transformation of conflicts in world politics. This article is part of the policy brief series published by the PRCP and Mezinárodní Politika. For more information, visit http://prcprague.cz
04.02.2019 | Michal Mádl
Orthodox Church of Ukraine: Escalating Nation Building
On 15 December 2018, two canonically unrecognized Orthodox Churches in Ukraine united themselves into a new Orthodox Church of Ukraine (OCU), opening thus final stage of a long and painful process of creation of independent canonical Orthodox Church in Ukraine. This process culminated on 5th of January 2019, when Constantinopol´s patriarch Bartholomew I issued Tomos, an official decree mandating independence for new Church under Orthodox Law. The process is also complemented by law, which might eventually require Ukrainian Orthodox Church – Moscow Patriarchate (UOC-MP) to clearly identify its association with Russian Orthodox Church. The new phase of Ukrainian nation and state building project thus started. However, the new church and related developments might also create previously unforeseen challenges. It will be thus the ultimate success of the state-building in Ukraine, which will determine if the new Church will eventually strengthen or further divide Ukrainian society.
Jak se Česko začalo bát hybridní války a proč na slovech záleží
Bezpečnost Česka je ohrožována hybridní válkou. Rusko (a případně i Čína) ji vede proti Západu, a tedy i ČR jako jeho součásti, a to za využití špionáže, ekonomického vlivu, kybernetických útoků, propagandy a dezinformací. Toto tvrzení dnes prakticky denně slyšíme od médií, politiků, aktivistů i státních institucí. 
30.01.2019 | Yevgeniya Soldatova
The EU Activities against Global Warming
The issue of the global warming has been long time known among the all world society. However, the strong actions in order to make the fight against it real has only started to be implemented in the humble and quite frugal way. The society is not fully aware about the dreadful repercussions that the slight change of the average world temperature can bring, we are still more oriented to the short-run terms of living, characterised by the priority of the consumption not creation or sustainability. However, during past 30 years the situation started to change for the better, mainly because of the EU activities against global warming.
28.01.2019 | Radek Buben
Venezuelská dilemata
Venezuela se opět stává tématem. Její opozicí kontrolovaný, řádně zvolený a režimem neuznávaný parlament postavil do čela země svého předsedu Juana Guaidóa, přičemž chystá rychlé svolání nových voleb. Akce se bezesporu děje po řadě konzultací s vládou USA a s jasnou participací některých činitelů Republikánské strany (zejména Marca Rubia). Jmenování reaganovského jestřába Elliota Abramse do čela venezuelské agendy ukazuje, že tentokrát budou Američané spíše nekompromisní. USA přitom drží v posledních letech Venezuelu ekonomicky na nohách. Jako jediní totiž platí za její ropu hotově. Číně již Venezuela ropou jenom splácí úvěry. Z USA se do Venezuely navíc dováží benzín, jelikož tamní produkce a hlavně rafinace nestačí pokrýt domácí spotřebu v situaci, kdy je třeba vývozem ropy umořovat dluhy a zajišťovat ubývající devizy na dovoz základních potravin či léků.
25.01.2019 | Markéta Odlová
Konec izraelsko-drúzského přátelství?
Zákon o národním státu: konec izraelsko-drúzského přátelství? V létě 2018 rezonovala médii zpráva, že dne 19. 7. byl Knessetem schválen Zákon o národním státu, který se stal součástí základních zákonů nahrazujících izraelskou ústavu. Opatření (kromě jiného) stanovilo, že jen Židé mají v Izraeli právo národního sebeurčení a že jen hebrejština bude nadále oficiálním jazykem státu. Z arabštiny se stal jazyk se speciálním statusem, jehož používání ve státních institucích bude podléhat dalším právním předpisům. Zástupci opozice v průběhu přípravy Zákona upozorňovali, že opatření je v rozporu s Deklarací nezávislosti a varovali, že jeho navrhovaná podoba nebere v potaz izraelské Araby – pětinu izraelských občanů. Tyto námitky nebyly reflektovány. Schválení Zákona, jehož kritici se nevyhýbali ani zmínkám o apartheidu, vyvolalo okamžitou reakci nežidovské části izraelské společnosti. Lídrem a zároveň symbolem protestů se stala nepočetná komunita izraelských drúzů.


1 ... 3 4 5 6 7 8 9 ... 77

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

The Gulf of Guinea: Weaknesses in International Cooperation
When we think of pirates, we imagine the high seas, gold, eye patch...
The Relations of U.S. in the Asia-Pacific Area
Asia pacific has been always germane to the U.S. national interest....

Nejčtenější

The 13th Student Conference on the Balkans
The IIR in cooperation with the Czech Council on Foreign Relations ...