Mezinárodní politika

Uznává Rusko Evropskou unii jako energetického aktéra?
Rusko je významný dodavatel energií do mnoha členských států EU. Na základě analýzy diskurzu projevů oficiálních představitelů Ruska o energetických vztazích s EU v letech 2014–2019 se snažíme určit, zda Rusko uznává EU jako aktéra v této sféře, nebo zda za aktéry považuje jednotlivé státy. 
08.02.2021 | Jan Němec
Kyrgyzstán: Od ukradené revoluce k novému režimu?
Po zmanipulovaných parlamentních volbách využila skupina kolem kyrgyzského nacionalisty Sadyra Žaparova protivládních protestů k uchopení moci. Rezignace hlavy státu a vyhlášení referenda, jež spolu s předčasnými prezidentskými volbami rozhodlo také o přípravě nové ústavy, otevřely prostor pro hlubší přeměnu politického režimu. Oslabení institucí kontroly vládní moci spolu s nacionalistickými tendencemi nového prezidenta ohrožují nejen křehkou vnitropolitickou stabilitu, ale představují také riziko konfliktů se sousedními státy i domácími národnostními menšinami. 
04.02.2021 | Michal Mádl
Zapadnorusismus: pěšák na ideologické šachovnici východní Evropy
Země východní Evropy jsou již dvě dekády ve složité geopolitické situaci. Postupné rozšiřování Evropské unie a Severoatlantické aliance do střední a východní Evropy nastolilo pro země, jako je Bělorusko, Ukrajina a Moldavsko, dilema, zda pro ně bude principiálním partnerem EU, či Ruská federace. Konflikty v Gruzii a v Ukrajině spojené s ruským angažmá ukázaly, že toto dilema může mít velmi reálné bezpečnostní implikace. Ačkoliv zásadní vliv na zahraničně-politické rozhodování mají v současnosti spíše ekonomické a politické faktory, ideologické aspekty však nejsou zcela vyloučeny. V Bělorusku je součástí této debaty i idea tzv. zapadnorusismu, který je mimo kontext východní Evropy spíše málo známým fenoménem. 
01.02.2021 | Tomáš Dopita
Vztahy Evropské unie vůči Bosně a Hercegovině v zajetí politiky rozšiřování
Nad politikou EU vůči Bosně a Hercegovině se (opět) vznášejí otazníky. Je obecně známo, že se tato kulturně rozmanitá země potácí z jedné politické krize do druhé a že dosažení sebemenší shody národnostně orientovaných stran je možno slavit jako událost hraničící se zázrakem. Mnohem méně se však ví o tom, co vlastně s touto strategicky důležitou zemí v současnosti zamýšlí EU.
29.01.2021 | Miroslav Tůma
Recenze na knihu: The Button. The New Nuclear Arms Race and Presidential Power from Truman to Trump
Publikace autorů Williama J. Perryho and Toma Z. Collina se zabývá výlučným oprávněním prezidenta Spojených států amerických použít jaderné zbraně a obnovenými závody v jaderném zbrojení.
28.01.2021 | redakce
První ročník tištěných čísel Mezinárodní politiky
V loňském roce se Mezinárodní politika opět vrátila k tradici vydávání tištěných čísel. Přinášíme přehled všech tří čísel. 
27.01.2021 | Veronika Bílková
Lidskoprávní zahraniční politika v době před i po koronaviru
Ochrana a prosazování lidských práv ve světě se dlouhodobě řadí mezi hlavní pilíře zahraniční politiky České republiky. V prvních dvou desetiletích po pádu komunismu se tento stav bral jako samozřejmý a nevyžadující větší diskusi. Během posledních let se ale situace změnila a to, jak mají zahraniční aktivity na podporu lidských práv vypadat a zda mají vůbec mít v české zahraniční politice své místo, se stalo předmětem mnohdy dosti vyhrocené veřejné debaty. Tento příspěvek danou debatu jednak shrnuje, jednak dále rozvíjí, a to ve světle nových zkušeností, které přinesla koronavirová krize. První část příspěvku uvádí důvody pro to, aby lidskoprávní agenda zůstala součástí české zahraniční politiky. Část druhá se zamýšlí nad tím, jaký obsah by tato agenda měla mít a jakými způsoby by měla být realizována.
20.01.2021 | Takashi Hosoda
The grass under two elephants: Updating China’s behavior in ocean-space and reactions by its neighbors
After the COVID-19 pandemic began spreading globally, many commentators pointed out that China was using the occasion to expand its influence and project its values worldwide. So-called “mask” and “vaccine” diplomacy, and the crackdown with new national security laws in Hong Kong, raised serious concerns. But Chinaʼs aggressive behaviour had been growing even before the pandemic began, especially in the maritime sphere. Indeed, not only Beijing but also neighbouring governments are utilizing ocean-space, which has ambiguous characteristics of state sovereignty, to buy time, even though the political goals of the countries may be different. However, in this era of Great Power competition, shifting lines of influence and rising tensions between the United States (US) and China (PRC) will make it difficult to maintain this approach. The highest priority of Chinaʼs core national interest is to recover Taiwan, a challenge complicated by President Donald Trump’s efforts to strengthen relations with Taipei. Here, I focus on the East China Sea and the South China Sea to update the situation.
19.01.2021 | Pavel Havlíček
České Východní partnerství na prahu nové dekády
Česká politika vůči Východnímu partnerství se v uplynulých jedenácti letech vyznačovala velkou mírou personifikace, nerovnoměrností pozornosti v jednotlivých obdobích a rozporem mezi politickou a byrokratickou rovinou českého přístupu. Jakkoli stála česká diplomacie v květnu 2009 během předsednictví EU, společně s Polskem a Švédskem, u zrodu tohoto projektu, v pozdějších letech se míra jejích ambicí vůči této oficiálně deklarované zahraničněpolitické prioritě někdy posouvala až do pouhé rétorické roviny. 
18.01.2021 | Barbora Menclová
Za silnější a globálnější Evropu: Portugalské předsednictví v Radě EU
Portugalsko se od ledna 2021 ujalo po Německu předsednictví Rady EU s ambiciózním plánem v řadě oblastí. Zaměřit se chce nejen na ekonomickou a sociální obnovu Evropy, ale i posílení její role ve světě včetně upevnění vztahů s africkými státy a Indií. Novými výzvami je také přechod evropských zemí na tzv. zelenou politiku a digitalizace. 


1 2 3 4 5 6 7 8 ... 81

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...

Nejčtenější

Koniec rastu výdavkov na obranu
Ruská anexia Krymu zapríčinila v ...