Policy papers

07.11.2005 | Lucie Königová
Mohou si velké země dovolit být vlídné?
Konec studené války, proces rozšiřování Evropské unie o nové členy ze střední a východní Evropy a útoky z 11. září upozorňující na hrozbu mezinárodního terorismu, změnily postavení klíčových velmocí atlantického prostoru.
07.11.2005 | Vít Beneš
Normativní chování malých států
Jak Nizozemsko, tak Belgie a Slovinsko jsou malé země, které kladou velký důraz na dodržování mezinárodních norem ze strany ostatních aktérů mezinárodní politiky a zároveň se i samy snaží, s větším čimenším úspěchem, chovat podle principů. Jaké motivy však stojí v pozadí jejich snahy o prosazování mezinárodních norem ve světě a v pozadí jejich zahraniční politiky?
Dilemata rozvojové politiky
Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její třetí a poslední blok „Dilemata rozvojové politiky“ byl věnován zkušenostem tří velkých dárců: Německu, Kanadě a Evropské unii. Panelu, kterému předsedal náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Pojar, se zúčastnili Günther Mainhold ze Stiftung Wissenschaft und Politik v Berlině, Yiaqadeesen Samy z Norman Paterson School of International Affairs v Ottawě a Geert Laporte z European Centre for Development Policy Management v Maastrichtu.
07.09.2005 | Jan Karlas
Přijetí Evropské ústavní smlouvy - přínosy a ztráty
Dne 21. dubna 2005 proběhla v Plzni konference nazvaná „Přijetí Evropské ústavní smlouvy - přínosy a ztráty“. Jednalo se o druhou konferenci z cyklu „Evropská ústavní smlouva a evropská veřejnost“. Vracíme se zde k tématu konference, tedy k přínosům a ztrátám plynoucím z Evropské ústavní smlouvy (dále ústavní smlouva).
07.09.2005 | Radek Khol
Reforma OSN a použití síly — s jakým cílem a za jakých podmínek?
Tento policy paper navazuje na kulatý stůl "Pravidla použití síly a humanitární intervence" pořádaný Ústavem mezinárodních vztahů 24.února 2005 za účasti odborníků z Ministerstva zahraničních věcí ČR (odbory MPO, OSN, OBP, SZBP), z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty právnické Západočeské univerzity. Autorovy závěry a doporučení nevyjadřují stanoviska těchto institucí.
07.05.2005 | Jan Karlas
Jak zachovat jednotnou Evropu bez ústavní smlouvy
Ať již patří k obhájcům či kritikům ústavní smlouvy, každý kdo ovlivňuje evropskou integraci si musí klást otázku, co dělat, když některý z členských států tuto smlouvu neratifikuje. Testu s napínavým koncem je ústavní smlouva podrobena zejména v těch členských státech, které se rozhodly schvalovat ji v referendu. O schvalování ústavní smlouvy formou referenda bylo přitom rozhodnuto i v několika členských státech, v kterých se značná část veřejnosti staví vůči ústavní smlouvě negativně.
Česká zahraniční politika 1993–2005
Směřování České republiky v 90. letech bylo ne zcela přesně charakterizováno jako „návrat do Evropy”. V oblasti zahraniční politiky šlo především o realizaci strategické agendy, která měla zemi zajistit odpovídající místo v mezinárodních vztazích po konci studené války.
07.05.2005 | Petr Kratochvíl
ČR a Rusko: jak dál po rozšíření EU?
Rok 2004 byl pro Českou republiku (ČR) v mnoha ohledech přelomový, přičemž zásadní změnou byl český vstup do Evropské unie. Ve zcela odlišném prostředí EU si Česká republika postupně stanovuje priority, na něž se zaměří její zahraniční politika. Často zmiňovanou prioritou je přitom Ruská federace.
07.02.2005 | Mesfin Gedlu
Perspektivy zahraniční politiky ČR v Africe
Cílem této studie je nabízet rámcovou strukturu, která může sloužit jako návod k vypracování nové, ale i přehodnocování stávající, strategie české zahraniční politiky ve vztahu k africkým zemím, především na jih od Sahary. Jako studijní komentář nemůže mnoho říci, pokud se nekonfrontuje se současnou či předpokládanou praxí české zahraniční politiky in situ, tedy v Africe. To ovšem nevylučuje jeho použití jako podnět k diskusi a následnému vypracování strategie české zahraniční politiky v Africe.
07.11.2004 | Veronika Bílková
Reforma nereformovatelného? OSN na začátku tisíciletí
Reforma, kterou od roku 1997 realizuje v OSN její současný generální tajemník, Kofi Annan, představuje nejradikálnější transformaci, jakou světová organizace za celou dobu své existence prošla. Reforma přináší významné institucionální a funkční změny, jež se primárně dotýkají oblastí bezprostředně podléhajících pravomoci generálního tajemníka a zatím jen omezeně zasahují do sfér jemu přímo nepodřízených. Výsledky, kterých K. Annan dosahuje, jsou navzdory všem omezením pozitivní a nadějné.


1 ... 9 10 11 12 13 14