Policy papers

07.09.2005 | Radek Khol
Reforma OSN a použití síly — s jakým cílem a za jakých podmínek?
Tento policy paper navazuje na kulatý stůl "Pravidla použití síly a humanitární intervence" pořádaný Ústavem mezinárodních vztahů 24.února 2005 za účasti odborníků z Ministerstva zahraničních věcí ČR (odbory MPO, OSN, OBP, SZBP), z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty právnické Západočeské univerzity. Autorovy závěry a doporučení nevyjadřují stanoviska těchto institucí.
07.05.2005 | Jan Karlas
Jak zachovat jednotnou Evropu bez ústavní smlouvy
Ať již patří k obhájcům či kritikům ústavní smlouvy, každý kdo ovlivňuje evropskou integraci si musí klást otázku, co dělat, když některý z členských států tuto smlouvu neratifikuje. Testu s napínavým koncem je ústavní smlouva podrobena zejména v těch členských státech, které se rozhodly schvalovat ji v referendu. O schvalování ústavní smlouvy formou referenda bylo přitom rozhodnuto i v několika členských státech, v kterých se značná část veřejnosti staví vůči ústavní smlouvě negativně.
Česká zahraniční politika 1993–2005
Směřování České republiky v 90. letech bylo ne zcela přesně charakterizováno jako „návrat do Evropy”. V oblasti zahraniční politiky šlo především o realizaci strategické agendy, která měla zemi zajistit odpovídající místo v mezinárodních vztazích po konci studené války.
07.05.2005 | Petr Kratochvíl
ČR a Rusko: jak dál po rozšíření EU?
Rok 2004 byl pro Českou republiku (ČR) v mnoha ohledech přelomový, přičemž zásadní změnou byl český vstup do Evropské unie. Ve zcela odlišném prostředí EU si Česká republika postupně stanovuje priority, na něž se zaměří její zahraniční politika. Často zmiňovanou prioritou je přitom Ruská federace.
07.02.2005 | Mesfin Gedlu
Perspektivy zahraniční politiky ČR v Africe
Cílem této studie je nabízet rámcovou strukturu, která může sloužit jako návod k vypracování nové, ale i přehodnocování stávající, strategie české zahraniční politiky ve vztahu k africkým zemím, především na jih od Sahary. Jako studijní komentář nemůže mnoho říci, pokud se nekonfrontuje se současnou či předpokládanou praxí české zahraniční politiky in situ, tedy v Africe. To ovšem nevylučuje jeho použití jako podnět k diskusi a následnému vypracování strategie české zahraniční politiky v Africe.
07.11.2004 | Veronika Bílková
Reforma nereformovatelného? OSN na začátku tisíciletí
Reforma, kterou od roku 1997 realizuje v OSN její současný generální tajemník, Kofi Annan, představuje nejradikálnější transformaci, jakou světová organizace za celou dobu své existence prošla. Reforma přináší významné institucionální a funkční změny, jež se primárně dotýkají oblastí bezprostředně podléhajících pravomoci generálního tajemníka a zatím jen omezeně zasahují do sfér jemu přímo nepodřízených. Výsledky, kterých K. Annan dosahuje, jsou navzdory všem omezením pozitivní a nadějné.
07.11.2004 | Filip Tesař
Balking the blunders in the Balkans: the Western strategy
Since the beginning of the 1990s, the West was obliged to deal with several crises in the Balkans and pledged to a complete reconstruction of the post-war situation in the region.
07.11.2004 | Petr Jelínek
Jak realizovat rozvojovou spolupráci po vstupu do EU?
Nový zákon o veřejných zakázkách ruší výjimku z uplatňování pravidel pro veřejné zakázky pro projekty rozvojové spolupráce. Systém rozvojové spolupráce je nutné transformovat tak, aby byl s novým právním prostředím kompatibilní.
07.11.2004 | Jaroslav Bureš
Nová strategie ČR vůči Středomoří a Blízkému Východu
Po skončení studené války došlo k marginalizaci regionu Středomoří a Blízkého východu z politické a ekonomické oblasti, protože veškerý zájem ČSFR a ČR se přenesl na země EU a USA.
07.11.2004 | Jan Eichler
Jak vyhodnocovat bezpečnostní hrozby a rizika
Od skončení studené války se ve světě i v ČR trvale diskutuje o pojmech bezpečnostní hrozba a riziko. Významným mezníkem se stala Římská deklarace NATO o míru a spolupráci (listopad 1991). Ta se pod vlivem zásadní změny mezinárodní situace zcela odklonila od pojmu hrozba, protože od té doby byl po čtyři desetiletí spojován výlučně s Varšavskou smlouvou a zejména pak se SSSR. Pojem hrozba nahradila výrazem bezpečnostní riziko (Security Risk) či bezpečnostní výzva (Security Challenge).


1 ... 8 9 10 11 12

Doporučujeme

Rusko je zpátky v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. A co my teď s tím?
Na začátku října byla Rada Evropy a její Parlamentní shromá...
V4 v Bielom dome
Od marca až do júna 2019 navštívili Biely dom všetci predstavi...

Nejčtenější

Ústav mezinárodních vztahů mění po 19 letech vizuální styl
Ústav mezinárodních vztahů v Praze začíná ode dneška použ...