Policy papers

Co dělat s Evropskou ústavní smlouvou?
 Když občané Francie a Nizozemska odmítli Evropskou ústavní smlouvy, nejvyšší představitele států EU vyzvali k reflexi, která by měla přinést návrhy týkající se dalšího osudu tohoto dokumentu. Čeští politici tuto výzvu pochopili tak, že ústavní smlouva mizí z politické agendy a že se jí proto už nemusí zabývat. Opak je pravdou. ČR musí záhy k této otázce zaujmout jasnou pozici. Dlouhodobě platí, že řada členských států EU má zájem na institucionální reformě. Ač ústavní smlouva je v současné podobě mrtvá, její text představuje východisko pro další diskuse o institucionální reformě. Bezprostřední impuls této diskusi dávají začínající německé předsednictví EU a nadcházející prezidentské volby ve Francii.
07.12.2006 | Miroslav Nožina
Organizovaný zločin v zemích visegrádské čtyřky
Mezi členskými státy EU tvoří specifickou skupinu státy Visegradské čtyřky (V-4), tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika. Pro tyto země představuje vážný bezpečnostní problém organizovaný zločin. Obratně využívá jejich výhodnou geografickou polohu i mezery v legislativě, usazuje se v nich, rozvíjí své aktivity a jejich prostřednictvím penetruje i do dalších států EU.
07.10.2006 | Radek Khol
Protiraketová obrana a ČR: argumenty namísto emocí
Zprávy v amerických médiích o záměru Pentagonu požádat o vyčlenění finančních prostředků ve výši 56 mil. USD v rozpočtu na rok 2007 k přípravě výstavby evropské základny, na které by měly být antirakety (interceptors) a radar, poutaly na počátku léta pozornost středoevropské veřejnosti k tématu americké protiraketové obrany (US Missile Defense).
The Enlarged EU and Africa's Development
This policy brief originates from the international conference The European Union and the development of Africa, held in Prague on 23 and 24 March 2006 by the French Centre for Research in Social Sciences (CEFRES) and the Development Centre of the Institute of International Relations (IIR).
Česká republika jako přistěhovalecká země
Po roce 1989 prošla česká společnost řadou zásadních změn - jednou z nich je proměna ze země nulové imigrace v přistěhovaleckou zemi de facto. Český stát reagoval na novou situaci budováním mechanismů imigrační kontroly a dalšími opatřeními. Doposud ale nepřijal ucelenou přistěhovaleckou strategii, a dokonce ani nezodpověděl otázku, zda je taková strategie potřebná.
07.11.2005 | Jan Karlas
Evropská integrace a demokracie
Evropská integrace a demokracie: shoda o demokratickém deficitu a spory o jeho nevyhnutelnosti. Ačkoliv je možné zaznamenat názory, podle kterých má politický systém EU dostatečně demokratický charakter, celkově převažuje přesvědčení o tom, že EU se v oblasti demokracie vyznačuje určitými nedostatky a tedy demokratickým deficitem.
07.11.2005 | Jan Karlas
Komunikace a postoj veřejnosti k EU
Tento přehled je rozdělen na čtyři části. V první části přehledu jsou nejprve přiblíženy snahy komunikovat, které se v Evropské unii (EU) objevují v posledních dvou desetiletích. Komunikace nebyla po většinu trvání integračního procesu výrazným tématem či aktivitou. Tato situace se začala měnit až na počátku 90. let, od kdy se objevují snahy komunikovat intenzivnějším způsobem.
07.11.2005 | Lucie Königová
Mohou si velké země dovolit být vlídné?
Konec studené války, proces rozšiřování Evropské unie o nové členy ze střední a východní Evropy a útoky z 11. září upozorňující na hrozbu mezinárodního terorismu, změnily postavení klíčových velmocí atlantického prostoru.
07.11.2005 | Vít Beneš
Normativní chování malých států
Jak Nizozemsko, tak Belgie a Slovinsko jsou malé země, které kladou velký důraz na dodržování mezinárodních norem ze strany ostatních aktérů mezinárodní politiky a zároveň se i samy snaží, s větším čimenším úspěchem, chovat podle principů. Jaké motivy však stojí v pozadí jejich snahy o prosazování mezinárodních norem ve světě a v pozadí jejich zahraniční politiky?
Dilemata rozvojové politiky
Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její třetí a poslední blok „Dilemata rozvojové politiky“ byl věnován zkušenostem tří velkých dárců: Německu, Kanadě a Evropské unii. Panelu, kterému předsedal náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Pojar, se zúčastnili Günther Mainhold ze Stiftung Wissenschaft und Politik v Berlině, Yiaqadeesen Samy z Norman Paterson School of International Affairs v Ottawě a Geert Laporte z European Centre for Development Policy Management v Maastrichtu.


1 ... 8 9 10 11 12 13 14

Knihy


Doporučujeme

Saudi Arabia’s Socio-Economic Development: Issues of Gender and State Identity
In April 2016, the launch of Saudi Vision 2030 was announced by the...
Why Barack Obama ramped up drone strikes from George W. Bush
When former president Obama first took office in January of 2009 he...

Nejčtenější

Expertise To Impact - IIR's New Motto
The IIR has been the leading academic institution for the study of ...
Why Barack Obama ramped up drone strikes from George W. Bush
When former president Obama first took office in January of 2009 he...