Mezinárodní politika

06.11.2019 | Takashi Hosoda
Waves in the South China Sea are getting higher
For almost two months, a Chinese research chip has been conducting survey activities without permission in the Vietnamese Exclusive Economic Zone (EEZ), an action condemned by Vietnam, the U.S., Australia, Japan, India, and the E3 (France, Germany, and the U.K.) Currently, the ship is about 150km southeast of the Vietnamese coast. Hanoi has asked China to immediately withdraw, but China insists the ship is in Chinese jurisdictional waters. Washington uses the word “bullying” – using brute force or strength to hurt or frighten someone who is weaker – to describe China’s actions against Vietnam and other Asian countries. In fact, the power gap between China and other countries has been widening, as Chinese leadership becomes increasingly confident that it can dominate the South China Sea as a “China Lake” through its expanding military and economic influence, and amid increasing doubt about American commitment to regional security.
02.11.2019 | Benjamin Hawkin
The Polar Silk Road: Potential for a closer Sino-Russian relationship?
Due to the effects of global warming, the Arctic is rapidly becoming a more accessible place for international trade and resource extraction. Once ice melting results in the region becoming fully navigable for global transportation, it offers a safer and faster route for trade between Asia and Europe. In addition, an opportunity for increase resource extraction is presented. Estimates vary, but they all agree as to the largely untapped potential of oil and gas in the high north. Therefore, in coming years the area is predicted to become on of heightened global interest due to the economic and resource-based opportunities that exist at present and are becoming more achievable every year. It is for these reasons that China is currently seeking to increase its regional sway and power within the Arctic.
The South China Sea – “The Status Quo is not the Worst Situation”
CEIAS and IIR joint interview conducted by Alfred Gerstl (AG) and Rudolf Fürst (RF) with Bill Hayton, an Associate Fellow with the Asia-Pacific Programme at Chatham House. 
Řekni, kde ty ženy jsou?
Sociálním vědám dnes dominují ženy. To lze říci, pokud se zaměříme na stále se zvyšující počty studentek v sociálně vědních oborech. Pokud se však podíváme na to, kdo v těchto oborech přednáší a bádá, toto tvrzení již neplatí. Obor mezinárodních vztahů není v tomto smyslu výjimkou, na výzkumných a pedagogických pozicích nalezneme hlavně muže. Jak a proč tedy ženy z oboru mezinárodních vztahů mizí?
16.10.2019 | Pavel Havlíček
Rusko je zpátky v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. A co my teď s tím?
Na začátku října byla Rada Evropy a její Parlamentní shromáždění (PACE) ve Štrasburku svědky plnohodnotného návratu ruské delegace zpět do jejích struktur. Tímto krokem do určité míry vyvrcholila krize celé instituce, která probíhala několik posledních měsíců v souvislosti s ruským porušováním pravidel Rady Evropy a neplacením členských příspěvků. K tomu se Rusko rozhodlo po odebrání hlasovacích práv jeho parlamentní delegaci, které bylo ze strany většiny delegátů PACE prosazeno v roce 2014 kvůli pokračující agresi na východě Ukrajiny a nelegální anexi Krymu. Co však tento návrat znamená pro Radu Evropy a její budoucnost? Znamená to skutečně konec kredibility této sedmdesátileté instituce, jak tvrdí mnozí, nebo nám tato situace nabízí i určité příležitosti pro změnu do budoucna?
01.10.2019 | Michal Pazič
V4 v Bielom dome
Od marca až do júna 2019 navštívili Biely dom všetci predstavitelia krajín Vyšehradskej štvorky (ďalej len „V4“). Traja premiéri a jeden prezident boli bilaterálne prijatí u prezidenta Trumpa. Každá delegácia sa snažila voči primárnemu partnerovi čo najlepšie prezentovať svoju pozíciu. Je tiež na mieste zhrnúť, aký význam to pre priestor V4 (ako celok) má. Ak opomenieme formálny slovník minulej a budúcej spolupráce medzi krajinami ostáva niekoľko spoločných menovateľov. Všetky štyri stretnutia mali dva rozmery spoločnej negociácie: bezpečnosť a ekonomiku.
Propuštění Oleha Sencova: První krok k míru?
Ukrajinský režisér Oleh Sencov se stal symbolem ukrajinských politických vězňů držených Kremlem. Jeho příběh sledoval celý svět. V ruském vězení strávil více než pět let. V sobotu 7. září byl po dlouhém vyjednávání společně s 34 dalšími vězni propuštěn. Kyjev na oplátku Moskvě vrátil stejný počet zadržovaných Rusů. Donald Trump o této výměně na svém twitteru napsal, že se možná jedná o „první gigantický krok k míru“. Je tomu ale tak? Zasedne teď nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Vladimirem Putinem k jednomu stolu?
19.09.2019 | Nikita Odintsov
Nový zdroj nestability na Severním Kavkaze: příčiny a možné důsledky
Ruským bezpečnostním orgánům se v posledních několika letech podařilo značně limitovat teroristickou hrozbu na Severním Kavkaze. Byť problém projevů radikálního islámu nadále trvá, pozornost začaly vyžadovat další konflikty, které byly doposud z větší části přehlíženy. Jedním z nich je dlouhotrvající spor o hranici mezi Ingušskem a Čečenskem.
11.09.2019 | Vilém Řehák
Ukradené volby a iluze změny v DR Kongo
Poslední srpnové pondělí byla v Demokratické republice Kongo osm měsíců po volbách jmenována nová vláda. Zdlouhavost jednání naznačuje složité soužití mezi pokračující vládnoucí koalicí a novým prezidentem z řad opozice. Jak číst události posledního roku?
28.08.2019 | Thomas Kennedy
The influence of Fox News in US foreign policy
With the recent tensions over the shooting down of the US drone flying over the Strait of Hormuz, the threat of War in the middle-east is yet again a reality. However, Donald Trump surprised many this week by going against what his administration is advising him to do, namely escalating this situation to a full-on conflict with Iran. He de-escalated during a press conference with Canadian Prime-Minister Justin Trudeau on June 20th, citing a possible “human error” in the chain of command, therefore, warranting not attacking as a retaliatory strike. This willingness to set aside any possibility of war at the last second contrasts the previous, quite muscular approach of sending one thousand troops to the region in response to Iran’s alleged bombing of oil tankers in the Strait, coupled with their increase in the enrichment of uranium. This reticence to act is very much in contrast to others’ positions in his cabinet who were neoconservative operatives for George W. Bush’s administration during the Iraq and Afghanistan conflicts, therefore preparing for war. However, from where does this divergence from the rest of his administration stem?


1 2 3 4 5 6 7 8 ... 74

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Year

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


We recommend

Waves in the South China Sea are getting higher
For almost two months, a Chinese research chip has been conducting ...
The Polar Silk Road: Potential for a closer Sino-Russian relationship?
Due to the effects of global warming, the Arctic is rapidly becomin...

Most read

Prezidentské volby v Bulharsku a vliv vnější propagandy
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o příp...
Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...