Mezinárodní politika

15.04.2021 | Elisa Marra
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have raged in Lebanon and Iraq and, in general, it is easy to find common ground in the anger that moves protestors in both countries. Admittedly, the former protest movements had failed to scratch the weak or even non-existent democratic systems, as well as largely corrupted governments incapable of delivering decent basic services to the population. Against this background, it is easy to understand why a new revolutionary wave is agitating the region in current times. However, when it comes to Lebanon and Iraq, the most devious challenge is to answer a very simple question: what is wrong with them? Therefore, by comparing the protest movements that raged in the countries between 2019 and 2020, this paper aims at investigating the real issue behind Lebanon and Iraq’s fragility: the weak and corrupted power-sharing systems. 
12.04.2021 |
Vyšlo první letošní číslo Mezinárodní politiky s tématem České předsednictví v Radě EU: priority a cíle
Česká republika bude předsedat Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2022. Jeho podoba vyšle signál, nejen jak nás budou do budoucna vnímat naši evropští partneři, ale i jak česká veřejnost bude přistupovat k Evropské unii. Co jsou hlavní úskalí českého předsednictví? Jaké priority bychom si měli vytknout a čeho se naopak vyvarovat? Proč je na první pohled administrativní povinnost tak velkou událostí pro národní státy? Odpovědi na tyto a další otázky si můžete přečíst v nejnovějším čísle Mezinárodní politiky.
12.04.2021 | Míla O’Sullivan
Český mužský model lidských práv a ženskoprávní paradoxy
Loňský rok 2020 zaplňují významná výročí mezinárodních lidskoprávních norem na podporu ženských práv, jako je Pekingská akční platforma nebo agenda Women, Peace and Security (WPS), ke kterým se zavázala i Česká republika. Lidská práva je ostatně hodnota, kterou ČR vtiskla jako dlouhodobou prioritu do své zahraniční politiky. Znamená však v českém kontextu, že „ženská práva jsou lidská práva“, jak zaznělo před 25 lety v Pekingu? A může ČR smysluplně přispívat k podpoře ženských práv ve světě, když na domácí půdě se daří antigenderovému tažení a vláda již několik let selhává v ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí neboli tzv. Istanbulské úmluvy? 
08.04.2021 | redakce
Kulatý stůl: Česká zahraniční politika
Kulatý stůl je rubrika, kde se ptáme pěti odborníků na tři otázky spojené s aktuálními tématy mezinárodní politiky. Tentokrát o české zahraniční politice. Účast přijali: Jan Hornát, Věra Jourová, Kateřina Kočí, Ondřej Slačálek, Linda Sokačová
05.04.2021 | Tereza Kirsch
EU jako prostředník jaderné bezpečnosti mezi Íránem a USA
Írán a několik dalších mezinárodních aktérů včetně stálých členů Bezpečnostního výboru OSN uzavřely v roce 2015 tzv. Jadernou dohodu, jejíž oficiální název zní Joint Comprehensive Plan of Action (JCPOA). Hlavní členové této dohody byly USA, Velká Británie, Francie, Německo, Rusko a Čína. Evropská unie jako celek zde vystupovala právě díky již zmíněným státům.
01.04.2021 | Bríd Ní Ghráinne
Návraty do syrské bezpečné zóny z pohledu práva lidských práv
Ve středu 9. října 2019 zahájilo Turecko přeshraniční operaci v severní Sýrii za účelem vytvoření „bezpečné zóny“ pro přesídlování uprchlíků. Ačkoli neexistuje žádná přijatá právní definice bezpečné zóny, tento termín obecně odkazuje k vytvoření oblastí, kde civilisté mohou najít útočiště před ozbrojeným konfliktem. Bezpečné zóny mohou mít mnoho podob, ale často se skládají z táborů ve státech generujících uprchlíky, které jsou chráněny vojenskou mocí cizího státu nebo mezinárodní organizací. Tento článek se snaží posoudit, zda navrácení jednotlivců do bezpečné zóny v Sýrii je v souladu s právními předpisy o lidských právech.
29.03.2021 | Jan Daniel
Sankce a ekonomický kolaps v Sýrii
Spojené státy oznámily v červnu 2020 první seznam syrských organizací a jednotlivců, kterých se dotknou ekonomické sankce uvalené v rámci tzv. Caesar Act. Snaha o politický a ekonomický tlak na Asadův režim se zde ale potkává s potenciálně negativními dopady na humanitární situaci, syrským ekonomickým kolapsem a dopady koronavirové pandemie. 
25.03.2021 | Pelin Ayan Musil
Spojení opozice proti populistickým vládám na periferii Evropy: Volby starostů v Budapešti a Istanbulu
Maďarsko a Turecko jsou dvě země nacházející se na periferii Evropské unie. Jedna je východoevropský a zároveň středoevropský členský stát, druhá je jihovýchodní soused Evropské unie, jenž dlouho usiloval o členství. V posledním desetiletí se v nich zhoršila úroveň demokratické správy a řízení institucí. Populistické vlády, které využily nesplněných slibů EU, obešly pákový efekt EU v obou zemích. V současnosti v Maďarsku a Turecku probíhá domácí boj opozičních sil proti populistům ve vládě. Na základě tamních zkušeností dokládá tato analýza nezbytnost jednoty opozice v boji s populisty a představuje mechanismy, které dosažení takové jednoty umožnují.
22.03.2021 | Karolína Lahučká
Význam Turecka pro evropskou bezpečnost
Historicky bylo Turecko ve 20. století vnímáno jako významný člen západního mocenského bloku na Blízkém východě. Díky své geopolitické pozici bylo také tradičně pojímáno jako nárazníkový stát chránící východní hranice Evropy. V kontextu tureckých vojenských operací v severní Sýrii, angažování v konfliktu v Libyi nebo otevření tureckých hranic s Evropou pro uprchlíky se však v posledním roce stále častěji diskutuje o roli Turecka v Severoatlantické alianci (NATO) i bezpečnostní politice EU. Je Turecko stále vhodným partnerem pro Evropu?
18.03.2021 | Matúš Halás
Koniec rastu výdavkov na obranu
Ruská anexia Krymu zapríčinila v mnohých krajinách Európy postupný rast výdavkov na obranu. Pandémia zrejme spôsobí podobne radikálny, no bohužiaľ opačný trend.


1 2 3 4 5 6 7 8 ... 81

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Year

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


We recommend

Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...

Most read

Prezidentské volby v Bulharsku a vliv vnější propagandy
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o příp...
Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...