Mezinárodní politika

04.02.2019 | Michal Mádl
Orthodox Church of Ukraine: Escalating Nation Building
On 15 December 2018, two canonically unrecognized Orthodox Churches in Ukraine united themselves into a new Orthodox Church of Ukraine (OCU), opening thus final stage of a long and painful process of creation of independent canonical Orthodox Church in Ukraine. This process culminated on 5th of January 2019, when Constantinopol´s patriarch Bartholomew I issued Tomos, an official decree mandating independence for new Church under Orthodox Law. The process is also complemented by law, which might eventually require Ukrainian Orthodox Church – Moscow Patriarchate (UOC-MP) to clearly identify its association with Russian Orthodox Church. The new phase of Ukrainian nation and state building project thus started. However, the new church and related developments might also create previously unforeseen challenges. It will be thus the ultimate success of the state-building in Ukraine, which will determine if the new Church will eventually strengthen or further divide Ukrainian society.
Jak se Česko začalo bát hybridní války a proč na slovech záleží
Bezpečnost Česka je ohrožována hybridní válkou. Rusko (a případně i Čína) ji vede proti Západu, a tedy i ČR jako jeho součásti, a to za využití špionáže, ekonomického vlivu, kybernetických útoků, propagandy a dezinformací. Toto tvrzení dnes prakticky denně slyšíme od médií, politiků, aktivistů i státních institucí. 
30.01.2019 | Yevgeniya Soldatova
The EU Activities against Global Warming
The issue of the global warming has been long time known among the all world society. However, the strong actions in order to make the fight against it real has only started to be implemented in the humble and quite frugal way. The society is not fully aware about the dreadful repercussions that the slight change of the average world temperature can bring, we are still more oriented to the short-run terms of living, characterised by the priority of the consumption not creation or sustainability. However, during past 30 years the situation started to change for the better, mainly because of the EU activities against global warming.
28.01.2019 | Radek Buben
Venezuelská dilemata
Venezuela se opět stává tématem. Její opozicí kontrolovaný, řádně zvolený a režimem neuznávaný parlament postavil do čela země svého předsedu Juana Guaidóa, přičemž chystá rychlé svolání nových voleb. Akce se bezesporu děje po řadě konzultací s vládou USA a s jasnou participací některých činitelů Republikánské strany (zejména Marca Rubia). Jmenování reaganovského jestřába Elliota Abramse do čela venezuelské agendy ukazuje, že tentokrát budou Američané spíše nekompromisní. USA přitom drží v posledních letech Venezuelu ekonomicky na nohách. Jako jediní totiž platí za její ropu hotově. Číně již Venezuela ropou jenom splácí úvěry. Z USA se do Venezuely navíc dováží benzín, jelikož tamní produkce a hlavně rafinace nestačí pokrýt domácí spotřebu v situaci, kdy je třeba vývozem ropy umořovat dluhy a zajišťovat ubývající devizy na dovoz základních potravin či léků.
25.01.2019 | Markéta Odlová
Konec izraelsko-drúzského přátelství?
Zákon o národním státu: konec izraelsko-drúzského přátelství? V létě 2018 rezonovala médii zpráva, že dne 19. 7. byl Knessetem schválen Zákon o národním státu, který se stal součástí základních zákonů nahrazujících izraelskou ústavu. Opatření (kromě jiného) stanovilo, že jen Židé mají v Izraeli právo národního sebeurčení a že jen hebrejština bude nadále oficiálním jazykem státu. Z arabštiny se stal jazyk se speciálním statusem, jehož používání ve státních institucích bude podléhat dalším právním předpisům. Zástupci opozice v průběhu přípravy Zákona upozorňovali, že opatření je v rozporu s Deklarací nezávislosti a varovali, že jeho navrhovaná podoba nebere v potaz izraelské Araby – pětinu izraelských občanů. Tyto námitky nebyly reflektovány. Schválení Zákona, jehož kritici se nevyhýbali ani zmínkám o apartheidu, vyvolalo okamžitou reakci nežidovské části izraelské společnosti. Lídrem a zároveň symbolem protestů se stala nepočetná komunita izraelských drúzů.
16.01.2019 | Yixiao Zhang
The Rising influence of Chinese Social Media
People Can Say ‘No’: The Rising influence of Chinese Social Media It is worth noting that with the wider use of internet and social media, the social media and its users obtain stronger influence in China, both domestically and internationally. The Chinese social media users, especially the young generation who are born after the 1980s, are more in favor of expressing themselves and their ideas online publicly. Even though there are online speech regulation and strict limitations of accessing Western social media and internet, the Chinese social media users still demonstrate impressive power on many issues. Domestically speaking, the Chinese social media users have launched more thousands of anti-corruption campaigns online and deeply changed Chinese political environment, now even the Chinese government itself relies on information provided online to inspect bribed government officers. While from an international aspect, events like “March to Facebook Event” in 2016 and boycott of D&G (an Italian fashion brand) show a completely different Chinese young generations, who are more confident and dissatisfied with the Western bias towards China. This article aims to introduce several political and social events which are heavily influenced by Chinese social media and demonstrates the importance of Chinese social media when conducting studies on China.
02.01.2019 | Linda Masalska
Immigration to the Russian Federation
The problem of immigration became one of the main challenges for Russia in the second decade of the twenty-first century. However, there is still no comprehensive research on this subject in academic literature. Russia was not and is not seen as an immigration country. However, the observable trends and statistics contradict this. Russia’s vast territory and shrinking indigenous population are among the factors that encourage the arrival of a significant number of immigrants. Despite the crisis precipitated by the events in Ukraine, falling oil prices and economic problems, Russia ranked third in the world in terms of the number of immigrants in 2015. The article attempts to characterise immigration to Russia and to determine whether it is demographically necessary and if the current migration trends are having a positive impact on Russia’s demography. Answering these research questions will help to verify the claim that immigration is necessary for the further development of the Russian Federation; however, it is necessary to analyse which type of migration flows assist the Russian Federation in solving its demographic problems. Russia therefore needs a clear and effective strategy in this area, not ad hoc action.
17.12.2018 | Dominik Presl
Russia’s Return to the Middle East
After the dissolution of the USSR, Russia disappeared from the Middle East and lost most of the influence it once had. However, with the military intervention in Syria in 2015, Russia came back on the scene, taking most of the world by surprise. Since then, Russia launched a diplomatic offensive to regain its influence in the region. What are its main strategies to do so, and how successful is Russia in its campaign to return to the region it was once ousted from?
06.12.2018 | Michal Mádl
Donbaské povstání po smrti Alexandra Zacharčenka
Konec tohoto léta přinesl zprávu o násilné smrti lídra „Doněcké lidové republiky“. Na jednu stranu se nejedná o událost zcela nečekanou, neboť s užitím větší či menší míry násilí bylo od moci odstaveno hned několik klíčových představitelů povstaleckých entit. Nicméně Zacharčenkova smrt má větší přesah. S určitým odstupem lze říct, že jeho brutální likvidace potvrzuje určitou nastavenou dynamiku, kdy se do vedení „lidových republik“ dostává zcela nová generace lídrů. Hlavním pojítkem této generace je její celková nevýraznost a absence mocenské základny, díky které by mohla alespoň teoreticky udržet míru nezávislosti na svých zahraničních patronech a podporovatelích v Moskvě. Právě vývojem a dynamikou změn ve vedení povstaleckých entit na východě Ukrajiny se zabývá následující text.
05.12.2018 | Michal Mádl
Azovské moře: Nové ohnisko napětí v evropském okolí
Nedávný námořní střet Ruska a Ukrajiny opět po dlouhé době vrátil do centra světové pozornosti konflikt na Ukrajině a ruskou roli v něm. Ukrajinský prezident Porošenko vyhlásil válečný stav v deseti příhraničních a příbřežních provinciích. Mezi nejčastěji diskutovanými příčinami nynější eskalace jsou zejména údajné snahy prezidentů Putina či Porošenka o posílení pozice na domácí politické scéně. Tento pohled však nicméně přehlíží dlouhodobý trend v oblasti, kterým je neutuchající posilování Ruska v Černomořské oblasti, které si snaží vynutit výsadní postavení. Tento komentář se tak chce zaměřit na měnící se situaci okolo Krymu a v Azovském moři a její důsledky, jak pro budoucnost Ukrajiny, tak i pro vývoj strategické rovnováhy v oblasti Černého moře.


1 2 3 4 5 6 7 8 ... 73

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Year

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


We recommend

Ústav mezinárodních vztahů mění po 19 letech vizuální styl
Ústav mezinárodních vztahů v Praze začíná ode dneška použ...
Ukradené volby a iluze změny v DR Kongo
Poslední srpnové pondělí byla v Demokratické republice Kongo o...

Most read

Prezidentské volby v Bulharsku a vliv vnější propagandy
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o příp...
Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...