1. 11. 2016 Tento obsah není aktuální

Fürst: Zpolitizovaná návštěva dalajlamy byla nestandardní

Česko, jako jedna z nejvíce přátelských zemí k tibetskému exilu na světě a častý hostitel dalajlamy, má za uplynulá léta dostatek zkušeností, jak politicky citlivou návštěvu tibetského duchovního vůdce zorganizovat. Zároveň však mají instituce ČLR právo, a dokonce i formální povinnost, proti přijímání hlavy exilové vlády z Dharamsaly oficiálně protestovat.

Tyto protesty se dějí standardní formou, nejsou detailně medializovány, a vždy vyústí k tomu, že se na celou záležitost – nejpozději do dvou let – naoko pozapomene. Po deseti předchozích návštěvách se dalo čekat, že zažitá rutina, na níž se podílel mimo jiné také sám exprezident Václav Havel v diskrétní shodě s dalšími institucemi ČR, bude zvládnuta, jak se patří. Veřejnost obvykle vnímá doprovodné diplomatické formality jako trapný a agresivní způsob nátlaku Pekingu; máme přece právo si pozvat koho chceme a nikdo nás nebude omezovat. Tak tomu ale právě z formálně diplomatických důvodů není.

Český ministr kultury a místopředseda vlády ignorují dohodu s ministrem zahraničí a setkají se s dalajlamou záměrně formálně nepřijatelným způsobem v prostoru vládní instituce, čímž torpédují českou pozici hájit politicky senzitivní návštěvu jako náboženskou a intelektuální záležitost.

Srovnání s Evropou

Zběžný pohled na web dalajlamy a jeho nedávné evropské turné v měsíci říjnu přitom poskytne zajímavé srovnání, jak duchovní a mezikulturní dialog s dalajlamou probíhá v zemích s hlubší křesťanskou tradicí, než je liberální a nábožensky vlažná společnost v ČR.

Dalajlama začal svou cestou vystoupením v Evropském parlamentu ve Štrasburku a v Radě Evropy, instituci zabývající se lidskými právy. Nikoliv například na úrovni Evropské komise, představující exekutivní pravomoc.

Poté byl dalajlama v říjnu na polském území přivítán ve Vratislavi, v Evropském hlavním městě kultury pro rok 2016, městě s bohatou duchovní a kulturní tradicí. Netřeba připomínat, že momentální polská konzervativní vláda zdůrazňuje křesťanské tradiční hodnoty způsobem, které by v ČR vyvolaly odpor. Ve Vratislavi čekalo tibetského hosta uvítání primátorem a setkání s parlamentní skupinou přátel Tibetu, kteří přijeli z Varšavy. Do hlavního města tibetský host vůbec nepřijel.

V Bratislavě dalajlamu uvítal primátor a uskutečnilo se přijetí na Komenského univerzitě. President Kiska pro soukromé setkání zvolil restauraci. Slováci tak nemuseli Číňanům lhát do očí, návštěva zůstala formálně soukromá a týkala se kulturní a akademické scény.

V Itálii tibetský host zavítal do Milána, kde byl vřele přijat primátorem a poté kardinálem Angelo Scolou v jeho rezidenci, a ještě také na místní univerzitě.

Turné končilo ve Švýcarsku, v Curychu, opět na úrovni náboženského dialogu.

Ministrův asertivní aktivismus

Kdo sleduje politiku Vatikánu, který dlouhodobě vede diskrétní jednání s Pekingem, a papeže Františka, hledajícího s ČLR strategický kompromis, musí se nad asertivním aktivismem českého ministra kultury podivit. Když pozveme do ČR vzácného hosta k náboženskému dialogu, nechť se tak stane. Zatímco v nábožensky založených zemích návštěva dalajlamy přinesla zamyšlení, radost a smír, v Čechách se okamžitě zvrhla v intriky a zjitřila vzájemné pohrdání, zmatek a nenávist.

Jakkoliv nelze přejít trapný pocit z přemrštěných reakcí státních institucí, které chtěly odvrátit sabotáž v EU běžné a zcela mainstreamové pragmatické politiky ČR s ČLR ve společném prohlášení, hlavní zodpovědnost leží na pořadatelích. Jedenáctá návštěva dalajlamy měla být rutinou, ne frontálním politickým útokem s lavinou vyprovokovaných hloupostí jako odpověď.

Chybí elementární loajalita demokratickému státu

Varianta, že by dalajlama minul Prahu, zřejmě vůbec nepřichází v úvahu. Pořadatelé Fóra 2000, poslanci obou komor parlamentu, ministři, vláda i prezident, všichni dobře věděli, že stačí jen dodržet formální postupy a politicky citlivá návštěva představitele tibetské exilové vlády se dá diskrétně vyřídit.

K duchovním setkáním se dá najít řada lepších prostorů než zrovna budova ministerstva kultury. Rozhoduje jen, jestli jde o duchovno nebo politiku. Kdo asi mohl mít zájem tuto událost zpolitizovat a pak z tohoto těžit? Jak asi toto české divadlo pro domácí veřejnost napomůže evoluci čínské společnosti k většímu ohledu k nemateriálním hodnotám a k toleranci vůči náboženským a etnicko-kulturním menšinám?

Bývalý ministr obrany Alexandr Vondra před čtyřmi lety v anketě Respektu obvinil expremiéra Fischera, že přijetím dalajlamy ve vládní rezidenci Tibetu nijak nepomohl a narušil naše vztahy s Čínou. Jak vidno, nesoulad existuje i v řadách české konzervativní pravice, zvláště když mají projevit elementární loajalitu vůči demokratickému státu.

O autorovi:

Ing. Rudolf Fürst, Ph.D. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a mezi jeho oblasti zájmu patří například Čína a česko-čínské vztahy.