14. 10. 2016

Významy demokracie v politickém diskurzu Ruska, Běloruska, zemí Střední Asie a Číny

Policy
paper

Studie Petra Kratochvíla, Rudolfa Fürsta, Lucie Najšlové a Martiny Varkočkové analyzuje míru demokracie a jejího vnímání v politice Ruska, Běloruska, Uzbekistánu a Číny. Hodnotí tyto země optikou západního výzkumu demokracie a hybridních režimů. Z tohoto hlediska se ve třech případech jedná o hegemonické elektorální režimy (Bělorusko, Rusko a Uzbekistán) a ve čtvrtém případě o uzavřený autoritářský režim. Jde tedy o země v nejméně demokratické části klasifikačního spektra. Rusko bylo dlouhodobě nejdemokratičtější ze čtveřice analyzovaných zemí; v posledních 15 letech se ovšem situace proměnila a Rusko se postupně značně přiblížilo míře autoritářství v Bělorusku. Uzbekistán se naproti tomu blíží spíše Číně, jejíž vývoj v posledních letech také zaznamenává opětovné posilování autoritářských tendencí.

Studie odhalila z hlediska vnímání demokracie ze strany představitelů zkoumaných čtyř zemí podobné postoje v těchto zemích v řadě oblastí. Ve všech případech hrála primární roli vazba demokracie nikoliv na formální politické procedury, ale na socioekonomickou stabilitu a bezpečnost. Lze se domnívat, že tento pohled sdílí i obyvatelstvo zkoumaných zemí, což je dále podpořeno masivní vládní propagandou a malým pochopením pro institucionální aspekty demokracie na Západě.

Důraz tak obvykle není kladen na demokracii, ale na legitimitu režimu, která není odvozována z volebních výsledků, ale právě z míry stability, bezpečí či prosperity. Mezi jednotlivými zkoumanými zeměmi ale stále existují značné rozdíly: V případě Ruska paralelně existují různé diskurzy o demokracii, z nichž mnohé se výrazně blíží západnímu pojetí. V Číně zase existuje relativně otevřená intelektuální diskuze o demokracii. Ve vztahu k Západu je ovšem demokracie ve všech čtyřech zemích vnímána jako nástroj mocenské intervence či, například v Putinově Rusku, jako zdroj uplatňování dvojích standardů. Pokud budou tato omezení a kulturní limity brány v úvahu, otevírá se ve všech těchto zemích značný prostor pro účinnou podporu demokracie (viz doporučení v závěru studie).