Právě vyšla kniha Za hranice kapitalismu

Kniha je ambiciózním příspěvkem k tuzemskému promýšlení alternativ ke kapitalistickému systému. V první části, nazvané ODKUD, je pozornost věnována ideologické roli neoklasické ekonomie a neoliberálního myšlení, důsledkům nerovné integrace zemí visegrádské čtyřky do EU, financializaci bydlení a rozvoji digitální platforem. V druhé části, nazvané KAM, se autoři zamýšlejí nad aktuálností myšlenky postkapitalismu a zároveň se věnují problematice ekologické ekonomie a ekonomiky. Prostor dostává také feministická etika a její důraz na podceňovanou roli péče. Knihu uzavírá kapitola o krizi tradiční stranické levice a možnostech její obnovy skrze spolupráci s tzv. autonomní levicí.

Naši výzkumnící z Centra globální politické ekonomie Daniel Šitera, Ondřej Horký-Hlucháň a Tomáš Profant přispěli třemi kapitolami:

Trilema demokratického kapitalismu na východní semiperiférii Evropy - Daniel Šitera

Kapitola zkoumá nesamozřejmost spojení mezi kapitalismem a liberální demokracií (nejen) na východní semiperiférii dnešní Evropské unie (EU). Autor jde po stopách patologické krize, která dnes v podobě konzervativně autoritářských nebo národně oligarchických státních projektů zmítá visegrádskými zeměmi, tedy Českem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Polemicky navazuje na Clause Offeho, který nástup autoritářské politiky v tomto regionu předvídal jako důsledek neúspěšného řešení jeho dilematu mezi souběžnou demokratizací a marketizací (přechodem na tržní ekonomiku). Řešení souběhu těchto dvou protichůdných procesů se totiž stalo klíčovým pro postkomunistické společnosti po roce 1989. Předejít autoritářskému řešení takového dilematu mohlo údajně podřízení dotyčných států mezinárodnímu dozoru, nakonec realizovanému v podobě jejich integrace do EU. Protože EU toto národní dilema řešila jednostrannou tržní integrací visegrádských společností do globální ekonomiky, hospodářská krize takové neoliberální řešení po roce 2008 rozvrátila. Rostoucí obliba autoritářských státních projektů na východní semiperiférii Evropy tak nepředstavuje žádný „přirozený“ vnitřní vývoj dotyčných společností, nýbrž je přímým důsledkem jejich nerovné integrace. Sama je přitom jen ostřejším zrcadlením krize demokratického kapitalismu v západním centru Evropy. Cestu ven z takové společné evropské krize autor hledá ve spravedlivější politické i hospodářské přestavbě EU spíše než návratu k mýtu suverénního národního státu.

Ekonomika v kultuře, kultura v ekonomice - Tomáš Profant

Ve své kapitole poukazuje Tomáš Profant na nesamozřejmost oddělení kultury od ekonomiky, které je pro dnešní středoevropskou ekonomii samozřejmé. Dají se však tyto dvě sféry vůbec oddělit? Tomáš Profant popisuje tři v realitě propojené fáze tohoto oddělení: sociální konstrukci ekonomiky kulturní praxí, působení kultury v již zavedených hospodářských procesech a legitimizaci fungování ekonomiky prostřednictvím ideologie. Zaprvé to ilustruje na vytvoření volného trhu s jahodami ve Francii, a to zavedením systému dražby na principech neoklasické ekonomické teorie. Zadruhé ukazuje, jaký vliv má kultura Wall Street na fungování globálních trhů a jak posiluje jejich nestabilitu. Nakonec rozebírá ideologii amerického snu a jak ospravedlňuje společenskou nerovnost. Klíčovým východiskem celé kapitoly je, že přemýšlení o ekonomice nevyhnutelně obsahuje i kulturní konstrukty. Tedy: ekonomika je kulturní, je sociálně konstruována. Praktiky, které vytvářejí trhy nejsou čistě tržní, jsou to společenské sdílené praxe.

Ekonomika péče. Od přebalování dítěte k hospodářské politice pro lidi a planetu - Ondřej Horký-Hlucháň

Kapitola usiluje o zviditelnění péče vedle dalších mainstreamových i alternativních hospodářských forem a její postavení jako jednoho z hlavních kritérií při tvorbě hospodářských a sociálních politik i politik životního prostředí. Nejprve se věnuje etice péče, klade její logiku do protikladu k logice kapitalismu a trhu a probírá mechanismy vedoucí k jejímu nízkému finančnímu ohodnocení v kontextu problémů s ohodnocením neplacené péče. Jakkoli se ani v Česku nejedná o nové téma, s využitím nejnovějších českých a zahraničních sociologických a ekonomických průzkumů se snaží nižší ohodnocení péče a související nerovnosti vyčíslit, protože slouží jako důležitý argument pro tvorbu hospodářských politik. Kapitola představuje konkrétní opatření, která by vedla k proměně hospodářství jako takového s důrazem na roli trhu a státu, včetně postavení finančního ohodnocení neplacené péče na úroveň placené práce. Kriticky v této souvislosti hodnotí návrh základního nepodmíněného příjmu. Konečně podkapitola využívá holistického a vztahujícího se charakteru péče a rozšiřuje potenciál její etiky i na přírodu.

Knihu vydalo nakladatelství Rybka Publishers a je k dispozici zde.