Mezinárodní politika – Trendy v evropské bezpečnosti
Vychází druhé letošní číslo časopisu Mezinárodní politika! Tentokrát se autoři snaží proniknout do tematiky trendů evropské bezpečnosti. Bezpečnosti nejen konvenční, ale rozšířené o sféry hybridních konfliktů a energetické soběstačnosti. Přejeme inspirativní čtení.
Účast do nové rubriky kulatého stolu přijali Alžběta Bajerová, Petr Boháček, Jana Robinson & kol., Dagmar Rychnovská a Daniel Volf. Aktuální kulatý stůl se táže po otázkách hrozeb evropské bezpečnosti, připravenosti států a možnosti zabezpečení státu.
Text Jana Kováře Diferencovaná integrace České republiky v Evropské unii polemizuje s různými formami integrace v EU a představuje motivace jednotlivých hráčů.
Výdajovou politiku členských států NATO reflektuje Matúš Halás ve svém textu Koniec rastu výdavkov na obranu.
Dvojice autorů Lukáš Tichý a Zbyňek Dubský zkoumá tematiku vztahů Ruska a Evropské unie v rovině energetiky.
Význam Turecka pro evropskou bezpečnost – tak se jmenuje článek Karolíny Lahučké, který kontextualizuje působení Turecka v NATO a vysvětluje kroky Turecka jakožto blízkého spojence EU.
Opozičním politikům ve stále více neliberálním prostředí Turecka a Maďarska se věnuje Pelin Ayan Musil v článku Spojení opozice proti populistickým vládám na periferii Evropy: Volby starostů v Budapešti a Istanbulu. Analyzuje dlouhodobý boj opozičních politiků s populisty, ukazuje použité mechanismy a formy spojování opozice.
Tlak, pod kterým se ocitají mnohé syrské organizace a jednotlivci představuje Jan Daniel v článku Sankce a ekonomický kolaps v Sýrii. Jaké budou důsledky úzce namířených sankcí v zemi poznamenané válkou a ekonomickou krizí?
V syrské tematice pokračuje Bríd Ní Ghráinne – ve svém článku Návraty do syrské bezpečné zóny z pohledu práva lidských práv rozebírá turecké snahy o vytvoření bezpečné zóny v severní Sýrii. Zdůrazňuje lidskoprávní aspekty zavedení tzv. bezpečné zóny - především hrozbu izolace civilistů, kteří se v takové zóně mohou ocitnout.
Politiku rozšiřování EU směrem na Balkán rozebírá Tomáš Dopita. Vztahy EU a Bosny a Hercegoviny jsou v nejlepším případě nejasné a tato strategicky důležitá země zůstává otazníkem. Zdali se z otazníku stane středník se dočtete v článku Vztahy Evropské unie vůči Bosně a Hercegovině v zajetí politiky rozšiřování.
Související články
