Čína znovu objevuje bývalou východní Evropu: Důvod k radosti či obavám?

Čína se dosud nebývalou měrou začala zajímat o postkomunistickou Evropu, tj. o země střední Evropy, Pobaltí, Balkánu, a také o východní periferii EU – Ukrajinu, Bělorusko a Moldavsko. Tento zájem je motivován ekonomicky, Peking se snaží prosadit investiční a exportní kapacity ČLR do prostoru východní části EU, která představuje relevantní tržní segment 1/3 trhu celé EU, kde se také nachází příležitosti pro investice v oborech, jež jsou v ČLR předimenzované, zejména v dopravní infrastruktuře, stavebnictví a v energetice. Na summitu předsedů vlád ČLR a šestnácti postkomunistických zemí Evropy (bez Ukrajiny, Běloruska a Moldavska) ve Varšavě v roce 2012 došlo k institucionalizaci regionálního partnerského sdružení Čína+16 (1+16, viz také Varšavská iniciativa) a byl vyhlášen tzv. „Dvanáctibodový program“, který formuluje rozsáhlou podobu ekonomické a kulturní spolupráce. Nabízí zejména financování z prostředků ČLR pro společné projekty čínských státních i soukromých subjektů s místními evropskými partnery v celkovém úvěrovém limitu 10 mld. USD. Od Varšavské iniciativy se konaly již další následné summity v Bukurešti (2013) a v Bělehradě (2014), uskutečnila se také řada setkání rezortních ministrů, průmyslových, obchodních a investičních delegací i představitelů kulturních, vědeckých a školských zástupců. Agenda 1+16 budí nevítanou pozornost v Bruselu i v západoevropských médiích, pro politiky účastnických zemí šestnáctky vyvstává úkol přesvědčit EU, že rozvíjení kontaktů s ČLR neoslabuje jednotu v rámci společné zahraniční politiky EU vůči ČLR v rámci strategického partnerství EU–ČLR.