České ‘NE’ kvótám – víc škody než užitku?
Představitelé České republiky se od počátku staví zásadně proti uprchlickým kvótám. Prezentují je jako návrh Bruselu, který v praxi nemůže fungovat. Často argumentují (alespoň zdánlivě) racionálně; zejména když poukazují na fakt, že uprchlíci do Česka stejně nechtějí a nemůžeme je k tomu nutit. Zaznívají však i symbolické odkazy na Mnichov a rozhodování "o nás bez nás". Vždy se ovšem vládní představitelé ohrazují proti námitkám, že jednají nesolidárně. Otázka tedy je, zda se české sveřepé odmítání kvót ve výsledku nestalo pouze stereotypem a klišé, které zbytečně poškozuje obraz ČR v zahraničí.
| Speciální vydání | Tento text je součástí speciálního vydání Mezinárodní politiky. On-line časopis Mezinárodní politika, který Ústav mezinárodních vztahů začal vydávat v původní papírové podobě již v roce 1956, slouží mimo jiné jako exkluzivní prostor pro diskusi a reflexi české zahraniční politiky. V prosinci 2016 jsme vyzvali autorky a autory, kteří se zabývají problematikou zahraniční politiky ve své profesní, akademické či zájmové oblasti, aby nabídli své texty na dvě vypsaná témata: "Sociální dimenze české zahraniční politiky" a "Kýč, klišé a stereotypy v zahraniční politice". Vybrané texty si můžete nyní přečíst v našem on-line časopise (rozcestník najdete zde) i v mimořádně publikovaném tradičním papírovém vydání, které si v můžete stáhnout zde. |
Na začátku je dobré si ujasnit, co to vlastně kvóty jsou a koho se týkají. Častým argumentem populistických politiků je, že kvóty vymyslelo Německo, aby mu ostatní členské státy pomohly postarat se o uprchlíky, které přijalo. Není tomu tak. Kvóty se týkají pouze uprchlíků z Řecka a Itálie, tedy ze dvou, migrační krizí nejzatíženějších zemí EU, a mají představovat gesto, že členské státy sdílejí pomyslné uprchlické břemeno.
Nejvíce uprchlíků se zavázalo přijmout právě Německo. Na Česko podle propočtů závisejících například na velikosti dané země a výši jejího HDP vyšlo 2691 uprchlíků. Z celkových plánovaných 160 000 relokací se však za rok uskutečnilo necelých 6000 (konkrétně ČR přijala jeden tucet lidí z Řecka), a o účinnosti kvót tak lze s úspěchem pochybovat.
(Ne)solidární Česko?
Hlasitě o nich pochybují i čeští političtí představitelé. V podstatě všichni zástupci vládních stran se shodují, že kvóty nejsou účinným řešením uprchlické situace a že si z Bruselu nenechají nic nařizovat. Nejvýraznějšími odpůrci kvót jsou ministři Andrej Babiš a Milan Chovanec, který je dokonce spojuje s rozpadem Schengenu, aby situaci dodal na vážnosti.
Premiér Sobotka má sice ke kvótám také výhrady, ale vždy zdůrazňuje, že nejde o nedostatek solidarity ze strany Česka, ale o nařízení shora, proti kterému se vymezuje. Dobrovolně podle něj není problém pomoci a měli bychom tak podle vlastních možností činit. Vicepremiér Bělobrádek v rozhovoru pro Die Welt dokonce argumentoval, že ČR je proti závazným kvótám nařízeným EU i z historických důvodů, kdy se rozhodovalo o nás bez nás.
Ještě radikálněji než vláda se proti evropskému řešení a sdílení břemen vymezují opoziční strany ODS a Úsvit. Naopak nejvstřícněji z parlamentních stran ke kvótám přistupuje TOP 09, někteří její politici kvóty dokonce explicitně akceptují jako gesto solidarity (například europoslanec Luděk Niedermayer).
Při pohledu na jednání a pomoc Česka v uprchlické krizi se zdá, že česká vláda navzdory vyhraněnému diskurzu projevuje dostatek solidarity a při ochraně vnějších hranic či v podpoře zemí na Blízkém východě patří k nejaktivnějším. Dokonce se zavázala přijmout více než tisíc uprchlíků z táborů v Itálii a Řecku a dalších čtyři sta z třetích zemí, ovšem na čistě dobrovolné bázi, nikoli kvůli unijnímu nařízení.
Od podzimu 2015 také vláda schválila personální a materiální pomoc nejzatíženějším zemím, například Maďarsku a Slovinsku, a finanční dary organizacím, které pomáhají uprchlíkům, zejména na Ukrajině, v Sýrii, Jordánsku, Libanonu, na západním Balkáně i v Africe, nebo přijala stipendijní program pro syrské uprchlíky. Konkrétně přesídlování se věnoval program Nadačního fondu Generace 21, který měl za cíl integraci 153 Iráčanů do ČR. Několik z přijatých Iráčanů se však rozhodlo odjet do Německa, kde měli někteří část rodiny, a ministerstvo vnitra program v dubnu 2016 ukončilo.
Tento stručný výčet ilustruje, že Česko se nesnaží od řešení uprchlické situace izolovat, naopak se podílí na mezinárodní pomoci a vyvíjí vlastní iniciativy.
Veřejné mínění
Odmítání kvót je podle průzkumů v souladu s českým veřejným míněním. Jak vyplývá z průzkumů Eurobarometru, až do roku 2015 nebyla migrace pro občany ČR klíčovým problémem. Situace se však za poslední rok zásadně změnila a přistěhovalectví nabylo na významu také pro Čechy. Na jaře roku 2015 se migrace stala druhým nejvýznamnějším a na podzim nejvýznamnějším problémem vůbec.
Z měření také vyplývá, že Češi jsou velmi skeptičtí ve svých názorech na přínosy migrace obecně a prosazují, že řešení by se měla hledat na národní úrovni. Pouze 44 % Čechů je pro finanční pomoc nejvíce zatíženým státům EU, přičemž unijní průměr je 62 procent. Jen 33 % Čechů je pro spravedlivější sdílení uprchlíků (unijní průměr je 78 %) a z těchto 33 procent je pak 54 % obyvatel (oproti průměrným 75 %) pro povinné kvóty. Kvóty tedy zastává necelá šestina Čechů.
Ve světle veřejného mínění je tedy nutné zhodnotit přístup české vlády jako rozumný kompromis mezi požadavky české veřejnosti a představitelů EU. Také oproti většině opozičních stran (s výjimkou TOP 09) nebo ostatním zemím V4 jedná vláda poměrně umírněně. Česko se například nepřipojilo k žalobě proti kvótám, kterou k Evropskému soudnímu dvoru podaly Slovensko a Maďarsko.
Reakce z EU a pružná solidarita
Přesto představitelé EU i několika členských států Česko kritizovali a hrozili mu zastavením přístupu k evropským fondům. Konkrétně se proti zemím odmítajícím solidaritu vymezili italský premiér Matteo Renzi, rakouský kancléř Werner Faymann (oba už nyní bývalí) nebo řecký ministr pro migraci Janis Muzalas. Česku a dalším “rebelům” hrozilo, že budou odstřihnuti od evropských fondů a přijdou o značné finanční prostředky.
Nový návrh, jak se vymanit ze začarovaného kruhu povinných kvót, vzešel ze zářijového a následně prosincového summitu EU. Slovenské předsednictví zde představilo tzv. pružnou solidaritu, která v podstatě říká, že kdo nechce na svém území přijmout uprchlíky, nemusí. Jako kompenzaci však nabídne finanční pomoc například na ochranu vnějších hranic Schengenu. Každý stát si tak bude moci vybrat, jakým způsobem se bude na sdílení zátěže podílet. O tom, zda tento návrh pomůže ulevit Itálii a Řecku, by se dalo jistě pochybovat, ovšem zatím v evropských politických kruzích převládá reakce, že "lepší něco než nic", a pružná solidarita tak má naději stát se jakousi cestou nejmenšího odporu v řešení uprchlické situace.
V současnosti to tedy vypadá, že závazné kvóty byly na čas uloženy k ledu, a je otázka, zda se je ještě podaří resuscitovat. Čeští politici se však proti nim stále ohnivě vymezují a ujišťují, že si nenechají diktovat z Bruselu. Zároveň se ovšem celkem konstruktivně podílejí na pomoci zemím, které jsou krizí nejvíce zatíženy.
Nabízí se tak otázka, zda se odmítání kvót ve výsledku nestalo pouze stereotypem a klišé, které sice uspokojí většinově proti-uprchlicky a euroskepticky naladěnou veřejnost (a tedy potenciální voliče), ale odporuje navenek proklamované i v praxi uskutečňované solidaritě, a nesmyslně tak poškozuje obraz ČR v zahraničí.
O autorce:
Mgr. Ing. Markéta Novotná, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Středisku mezinárodních studií Jana Masaryka Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Její výzkum se soustředí na problematiku migrace, volného pohybu a schengenského prostoru.
Zdroje:
CSSD.cz (2015): M. Chovanec: Kvůli odmítnutí kvót hrozí zrušení Schengenu, 23. 7. 2016.
https://www.cssd.cz/media/cssd-v-mediich/m-chovanec-kvuli-odmitnuti-kvot-hrozi-zruseni-schengenu/
CT24.cz (2015): „Uzavřete vnější hranice EU,“ zní od politických špiček, 23. 7. 2016.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1573040-uzavrete-vnejsi-hranice-eu-zni-od-politickych-spicek
CT24.cz (2016): Princip pružné solidarity: Slovensko představilo svůj návrh řešení migrační krize, 5. 1. 2017.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1959574-princip-pruzne-solidarity-slovensko-predstavilo-svuj-navrh-reseni-migracni-krize
European Parliament Eurobarometer (2015): 23. 7. 2016.
http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2015/2015parlemeter/EB84.1_synt_conso_en.pdf
Standard Eurobarometer 81, Factsheet (2014): 23. 7. 2016.
http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/PublicOpinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/STANDARD/yearFrom/1973/yearTo/2015/surveyKy/2040
Standard Eurobarometer 82, Factsheet (2014): 23. 7. 2016.
http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/PublicOpinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/STANDARD/yearFrom/1973/yearTo/2015/surveyKy/2041
Standard Eurobarometer 83, Factsheet (2015): 23. 7. 2016
http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/PublicOpinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/STANDARD/yearFrom/1973/yearTo/2015/surveyKy/2099
Standard Eurobarometer 84, Factsheet (2015): 23. 7. 2016.
http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/PublicOpinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/STANDARD/surveyKy/2098
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 19. října 2015 č. 843 k návrhu opatření v souvislosti s vysláním příslušníků Policie České republiky do Maďarska.
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. listopadu 2015 č. 887 k návrhu multilaterálních příspěvků České republiky v souvislosti se současnou migrační situací v Evropské unii.
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 20. listopadu 2015 č. 957 o poskytnutí peněžního daru Mezinárodnímu centru pro rozvoj migračních politik (ICMPD) na realizaci projektu podpory státní správy pro stabilizaci vnitřně vysídlených osob na Ukrajině.
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 20. listopadu 2015 č. 958 o poskytnutí dalších peněžních darů do zahraničí na realizaci Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů v roce 2015.
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 20. listopadu 2015 č. 962 o zajištění finančních prostředků na pokračování asistence při přesídlení krajanů v roce 2016 a informace o průběhu asistence přesídleným krajanům ve 2. pololetí roku 2015.
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. dubna 2016 č. 307 o předčasném ukončení realizace usnesení vlády ze 14. prosince 2015 č. 1052, o realizaci přesídlení 153 osob irácké státní příslušnosti z Irácké republiky a Libanonu do České republiky na základě žádosti Nadačního fondu Generace 21.
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. června 2016 č. 513 k vyhodnocení programu Nové elity pro Sýrii, programu stipendií vlády České republiky syrským uprchlíkům
Welt (2016): Deutschland und die Kanzlerin haben den Balkan gerettet, 5. 1. 2017.
http://www.welt.de/politik/ausland/article155051406/Deutschland-und-die-Kanzlerin-haben-den-Balkan-gerettet.html