Mezinárodní politika 9, 2012 - Latinská Amerika

29.09.2012 | Matyáš Pelant
Role Brazílie v projektech regionální integrace
Tento článek se věnuje roli Brazílie v regionálních iniciativách, které vznikly z velké části z jejího popudu (Mercosur, Unasur, Celac). Zamýšlí se nad tím, jaké jsou její ambice a možnosti ovlivňovat jejich prostřednictvím dění v regionu. V závěru se pak krátce zastavuje nad pozicí Evropy ve vztahu k působení Brazílie v regionu.
Mexiko: Návrat PRI a demokracie ve výstavbě
Příštích šest let stane v čele Mexika prezident Enrique Peňa Nieto z Institucionální revoluční strany (PRI), jež zemi vládla valnou většinu 20. století. Přitom „perfektní diktaturu“, jak sedm dekád této strany u moci nazval spisovatel Mario Vargas Llosa, ukončily teprve průlomové volby roku 2000. Že o dvanáct let později zvítězí v urnách starý hegemon, napadlo tehdy málokoho. V jakém bodě se nachází proces demokratizace Mexika? Jakou stranu PRI vlastně představuje a jaké jsou důvody jejího nynějšího návratu k moci?
29.09.2012 | Martin Kusal
Míří Paraguay do mezinárodní izolace?
V Latinské Americe nepředstavuje předčasný konec prezidenta ve funkci žádnou zvláštnost, naopak se jedná o poměrně častý fenomén. Od devadesátých let, tedy po vlně přechodů k demokracii, je možné jmenovat hned několik případů, přičemž důvody pro ukončení výkonu prezidentské funkce jsou různé. Například brazilský prezident Fernando Collor de Mello byl odvolán pro korupci, argentinský prezident Fernando de la Rua zase sám odstoupil kvůli katastrofální hospodářské situaci země. Samostatnou kapitolou je Ekvádor, kde od roku 1996 tři prezidenti po sobě nedokončili mandát, ať už to bylo kvůli obviněním z korupce, nebo jako v případě Abdala Bucarama vinou údajné mentální nezpůsobilosti.
29.09.2012 | Tomáš Došek
Piňera v půli mandátu: nepředvídané události, studentské protesty a krize reprezentace v Chile
Sebastián Piñera, člen Národní obnovy (RN), byl zvolen v druhém kole prezidentských voleb v roce 2009/2010 v Chile, když porazil Eduarda Freie, bývalého prezidenta (1994-2000) a kandidáta za Concertación. Hodnocení mandátu prvního pravicového prezidenta po téměř 50 letech je po uplynutí více než dvou let jeho funkčního období nejednoznačné. Data ukazují na určitý rozpor mezi pozitivními ekonomickými výsledky a negativním vnímáním veřejnosti. Země se navíc nachází ve stavu krize politické reprezentace, která se projevuje především silným odmítáním dvou hlavních stranických koalic, vládní středopravicové Koalice pro změnu prezidenta Piñery a opoziční středolevicové Concertación.
29.09.2012 | Michaela Šírová
Zahraniční politika Huga Cháveze: demagog s dobrým srdcem?
Od venezuelských prezidentských voleb (plánovaných na 7. října 2012) nás dělí již jen několik týdnů. A i přesto, že podle aktuálních předvolebních průzkumů má současný venezuelský prezident Hugo Chávez před svým opozičním rivalem Henriquem Caprilesem značný náskok, a tudíž pravděpodobně opět stane v čele země, je na místě bilancování a hodnocení (ne)úspěchů jeho předchozích funkčních období.
29.09.2012 | Petra Poskočilová
V parlamentu i v čele státu: ženy v politice Latinské Ameriky
Ačkoli do poloviny šedesátých let 20. století ženy ve všech zemích Latinské Ameriky získaly volební právo, jejich pozice v oblasti politiky byla spíše marginální. Voliči, dlouhou dobu zvyklí volit pouze muže, s tehdejší hluboce zakořeněnou představou o úloze mužů a žen ve společnosti, k ženám pochopitelně přistupovali s nedůvěrou. Stejně tak politické strany, které přinejmenším zpočátku také nevěděly, jak se k nově příchozím stavět, a na jejich přítomnost ve svých řadách pohlížely značně skepticky. Ani samotné ženy ještě nebyly na tuto novou roli připravené, svět vysoké politiky byl pro ně zcela nový, chyběly jim zkušenosti a mnohdy také potřebné vzdělání.
29.09.2012 | Ondřej Plachý
Nekonstruktivní zahraniční politika: příklad Argentiny
Politické hnutí kolem bývalého prezidenta Néstora Kirchnera a jeho manželky bývá označován jako tzv. Kirchnerismo. V oblasti zahraniční politiky se vyznačoval značnou opatrností. Manželé Kirchnerovi se tak drželi klasického modelu, nazývaného cortoplacismo interno, který ze zahraniční politiky dělal důležitý nástroj pro získání lidové podpory pro vládu.
29.09.2012 | Radomír Jungbauer
Americký summit v Cartageně
Výrazným novým rysem meziamerického systému se od roku 1994 staly americké summity, jakožto periodická setkání nejvyšších politických představitelů všech amerických států s výjimkou Kuby. Výsledky těchto summitů nebývají obvykle nikterak pronikavé, nicméně obrážejí vcelku věrohodně aktuální situaci na kontinentě. V půli dubna došlo v kolumbijské Cartageně již k šestému takovémuto setkání.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Linda Flanderová
e-mail: flanderova@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Snění o Evropě po 32 letech: jasnozřivost i omyly Jiřího Dienstbiera
U příležitosti výročí Sametové revoluce a v rámci připom...
Kurdové stojí na rozcestí. Společný Kurdistán je jen sen
O Kurdech se říká, že jsou největším národem bez vlastního...

Nejčtenější

Snění o Evropě po 32 letech: jasnozřivost i omyly Jiřího Dienstbiera
U příležitosti výročí Sametové revoluce a v rámci připom...
Zapad 2017: Could Russia Succeed in Opinion War?
On September 14-20 Russia jointly with Belarus conducted large-scal...