Mezinárodní politika 9, 2011 - Řecko

28.09.2011 | Zdeněk Zbořil
Nobelova cena za řeckou dluhovou krizi?
Na začátku hypoteční krize ve Spojených státech upozornil jeden vážený kongresman, že v letech jeho působení v  neméně vážené instituci naslouchal  přednáškám dvanácti nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. Ani jeden z nich se ale nikdy nezmínil o tom, že ztráta důvěry v systém poskytování hypoték může  otřást celým bankovním sektorem, státními financemi a vyvolat ekonomickou recesi či krizi. Navíc, nejen ve Spojených státech, ale i v celé tzv. západní, jako v stejně  tzv. východní Evropě.
28.09.2011 | Kateřina Králová
Role tzv. „cizího faktoru“ Řecká krize v historickém kontextu mezinárodní politiky
V posledních třech letech se v souvislosti s Řeckem skloňuje slovo krize snad ve všech pádech. Při prosincových demonstracích roku 2008, které vyvrcholily zabitím patnáctiletého chlapce státními ozbrojenými složkami, se ještě hovořilo především o sociálních a občanských nepokojích. O rok později, kdy nová vláda Georgia Papandrea po volbách revidovala rozpočtový deficit z odhadovaných 6 procent  na 12,7 procenta, v Řecku naplno propukla hospodářská krize. Zemi byl okamžitě snížen rating, v mezinárodním žebříčku se ocitla na úrovni rozvojových států a otevřeně se začalo mluvit o řeckém bankrotu. K tomu se rozšířily obavy, že Athény představují jen špičku evropského ledovce.
28.09.2011 | Kostas Tsivos
Řecko: z ekonomické krize do politické nevolnosti
Po červencovém mimořádném summitu států Eurozóny, který se konal 21. července 2011, hýřili evropští politici optimismem, stejně tak i řečtí vládní politici. Evangelos Venizelos, nový místopředseda vlády a ministr financí, prohlásil, že řecký barel dostal nové dno. Zároveň ujistil řecké občany, že jejich tvrdé oběti nebudou zbytečné.
28.09.2011 | Tereza Fantlová
Řecko-makedonské vztahy: bezejmenný voják v bezejmenném státě
Vztahy dvou balkánských zemí v mezinárodní politice zřejmě nejvíce charakterizuje vlekoucí se historizující spor o makedonské jméno. Ačkoli jejich obchodní a ekonomické styky se od poloviny devadesátých let stále více rozvíjejí, týmy vyjednavačů hledají již téměř dvacet let název státu, který bude jiný než Republika Makedonija/Republic of Macedonia a bude vyhovovat oběma státům. Obě neústupné strany se zatím pohybují ve slepé uličce, a tak Makedonie vystupuje v mezinárodních organizacích jako Former Yugoslav Republic of Macedonia se zkratkou FYROM a Řecko v posledních letech využívá své právo veta při hlasování o přístupu severního souseda do NATO či EU.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Linda Flanderová
e-mail: flanderova@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana

Knihy

Michal Kořan, Veronika Bílková, Michal Kolmaš, Šárka Kolmašová

Doporučujeme

Snění o Evropě po 32 letech: jasnozřivost i omyly Jiřího Dienstbiera
U příležitosti výročí Sametové revoluce a v rámci připom...
Kurdové stojí na rozcestí. Společný Kurdistán je jen sen
O Kurdech se říká, že jsou největším národem bez vlastního...

Nejčtenější

Snění o Evropě po 32 letech: jasnozřivost i omyly Jiřího Dienstbiera
U příležitosti výročí Sametové revoluce a v rámci připom...
Zapad 2017: Could Russia Succeed in Opinion War?
On September 14-20 Russia jointly with Belarus conducted large-scal...