Mezinárodní politika 9, 2011 - Řecko

28.09.2011 | Zdeněk Zbořil
Nobelova cena za řeckou dluhovou krizi?
Na začátku hypoteční krize ve Spojených státech upozornil jeden vážený kongresman, že v letech jeho působení v  neméně vážené instituci naslouchal  přednáškám dvanácti nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. Ani jeden z nich se ale nikdy nezmínil o tom, že ztráta důvěry v systém poskytování hypoték může  otřást celým bankovním sektorem, státními financemi a vyvolat ekonomickou recesi či krizi. Navíc, nejen ve Spojených státech, ale i v celé tzv. západní, jako v stejně  tzv. východní Evropě.
28.09.2011 | Kateřina Králová
Role tzv. „cizího faktoru“ Řecká krize v historickém kontextu mezinárodní politiky
V posledních třech letech se v souvislosti s Řeckem skloňuje slovo krize snad ve všech pádech. Při prosincových demonstracích roku 2008, které vyvrcholily zabitím patnáctiletého chlapce státními ozbrojenými složkami, se ještě hovořilo především o sociálních a občanských nepokojích. O rok později, kdy nová vláda Georgia Papandrea po volbách revidovala rozpočtový deficit z odhadovaných 6 procent  na 12,7 procenta, v Řecku naplno propukla hospodářská krize. Zemi byl okamžitě snížen rating, v mezinárodním žebříčku se ocitla na úrovni rozvojových států a otevřeně se začalo mluvit o řeckém bankrotu. K tomu se rozšířily obavy, že Athény představují jen špičku evropského ledovce.
28.09.2011 | Kostas Tsivos
Řecko: z ekonomické krize do politické nevolnosti
Po červencovém mimořádném summitu států Eurozóny, který se konal 21. července 2011, hýřili evropští politici optimismem, stejně tak i řečtí vládní politici. Evangelos Venizelos, nový místopředseda vlády a ministr financí, prohlásil, že řecký barel dostal nové dno. Zároveň ujistil řecké občany, že jejich tvrdé oběti nebudou zbytečné.
28.09.2011 | Tereza Fantlová
Řecko-makedonské vztahy: bezejmenný voják v bezejmenném státě
Vztahy dvou balkánských zemí v mezinárodní politice zřejmě nejvíce charakterizuje vlekoucí se historizující spor o makedonské jméno. Ačkoli jejich obchodní a ekonomické styky se od poloviny devadesátých let stále více rozvíjejí, týmy vyjednavačů hledají již téměř dvacet let název státu, který bude jiný než Republika Makedonija/Republic of Macedonia a bude vyhovovat oběma státům. Obě neústupné strany se zatím pohybují ve slepé uličce, a tak Makedonie vystupuje v mezinárodních organizacích jako Former Yugoslav Republic of Macedonia se zkratkou FYROM a Řecko v posledních letech využívá své právo veta při hlasování o přístupu severního souseda do NATO či EU.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Jan Nevyhoštěný
e-mail: nevyhosteny@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Uspořádání světa podle Donalda J. Trumpa
Inaugurace Donalda J. Trumpa, jakožto 45. prezidenta Spojených st...
Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...

Nejčtenější

Bílková: Koncepce zahraniční politiky - revoluce se nekoná
O tom, jak se změnilo, či nezměnilo, směřování zahraniční ...
A European Response to Russian Intelligence Activity
Russian spies do not simply gather information, but seek directly t...