Mezinárodní politika 6, 2014 - Ukrajina a postsovětský prostor

29.07.2014 | Barbora Jelínková
Stane se Podněstří moldavským Krymem?
V souvislosti s jarní eskalací situace na Ukrajině, kdy Rusko anektovalo Krym a východní regiony země se proměnily v působiště pro-ruských ozbrojenců, se začaly zraky řady politiků a expertů se znepokojením obracet k další problematické oblasti postsovětského prostoru – regionu Podněstří. Tento úzký pruh země, vklíněný mezi jihozápadní Ukrajinu a Moldavsko, od něhož se na počátku 90. let odtrhl a od té se doby se nachází mimo jeho kontrolu.
10.07.2014 | Václav Lidl
Eurasijská ekonomická unie: supervelmoc zítřka či papírový tygr?
Rusko koncem června utrpělo jednu z největších geopolitických porážek na postsovětském prostoru od počátku devadesátých let. Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podepsaly 27. června asociační dohody s Evropskou unií. Na základě těchto dokumentů by měla být v blízké době vytvořena zóna volného obchodu mezi EU a výše zmíněnou trojicí bývalých sovětských svazových republik. Kromě toho se očekává výrazný posun v otázce vízové liberalizace mezi Bruselem na jedné straně a Tbilisi a Kyjevem na druhé. Moldavsko již zrušení vízové povinnosti pro své občany dosáhlo na konci dubna letošního roku. Špičky evropské diplomacie navíc hovoří o perspektivě kandidátského statusu pro zmíněné země.
10.07.2014 | Jaroslav Kurfürst
Východní Evropa mezi hodnotovou vizí a mocenskou revizí
Rusko po rozpadu Sovětského svazu dlouhou dobu usilovalo o nalezení svého místa v rámci euroatlantické bezpečnostní architektury. Od této snahy však v posledních letech upustilo. Její neúspěch si Rusko i Západ samozřejmě vysvětluje každý jinak. Příčiny však nepochybně vyrůstají z rozdílného hodnotového pojetí světa a souvisejícího pojetí vnitřní i zahraniční politiky. Mezi ruskými politickými elitami postupně sílila shoda na vizi vytvoření vlastního civilizačního prostoru s „vlastními hodnotami“. Rusko ve své politice začalo klást důraz na konzervativní nacionalismus a více se opírat o myšlenky euroasijské geopolitické školy.
06.07.2014 | Vít Beneš
Prašivé NATO? Poučení z ukrajinské krize
Ruská agrese vůči Ukrajině má jeden nesporný přínos. Pročistila vzduch. Ukázala nám, co si kdo opravdu myslí, kdo komu věří, kdo má jaké mindráky a kdo koho považuje za hrozbu. V tomto článku se v „komparativní perspektivě“ pokusím shrnout některé známé i méně známé postoje zahraničních i českých politiků, které v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou vyplavaly na povrch.
04.07.2014 | Pavel Daněk
Běloruská reakce na ukrajinskou krizi
Po prvotním mlčení a snaze o maximální soustředění se na potlačení jakýchkoli zárodků občanských protestů, se běloruský establishment přeci jen začal v ukrajinské krizi více angažovat. Prohlášení Aleksandra Lukašenka i Vladimira Makeje na dané téma se staly již rutinou. Interpretace těchto vyjádření a vůbec celkový postoj Běloruska k dění na území jeho jižního souseda však tak jasný není. To plyne ze zřejmého pragmatismu Minsku a z něj vyplývající snahy udržet dobré vztahy jak s Moskvou tak Kyjevem, což může mít za následek občasnou zmatenost v očích vnějšího pozorovatele.
03.07.2014 | Michal Lebduška
Nová ukrajinská elita. Vítězové a poražení Majdanu
Jednou z největších změn, ke které došlo od loňského listopadu na Ukrajině, je bezpochyby nahrazení doposud vládnoucí Strany regionů jinými strukturami. Jednotlivci, kteří se díky vítězství Euromajdanu nad Viktorem Janukovyčem dostali k moci, jsou u nás sice mnohdy do značné míry neznámí, nicméně v ukrajinské politice se obvykle pohybují již delší dobu. Platí to i pro takové postavy jako je předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, nový premiér Arsenij Jaceňuk nebo čerstvě zvolený prezident Petro Porošenko.
19.06.2014 | Martina Varkočová
Kazachstán a Rusko: nazáviděníhodná pozice
V posledních týdnech se Kazachstán často objevuje v titulcích světových médií a v analýzách význačných politických a vědeckých institucí. Jako by se po více než dvaceti letech nezávislosti splnil této zemi její sen - konečně se jí dostalo pozornosti světa, konečně se lidé učí vyslovovat jméno Nursultana Nazarbajeva, prezidenta této obrovské (rozlohou 9. největší země světa) středoasijské republiky a konečně se svět snaží pochopit nelehkou pozici Kazachstánu a tím i jeho zahraničně-politickou strategii.
24.05.2014 | Vladislav Strnad
Podněstří: Hrozí další Ukrajina?
Nejvyšší rada Podněstří se 14. dubna obrátila na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby uznal její suverenitu, nezávislost a následně anexi k Rusku. Podle ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova bude Rusko respektovat suverenitu a územní celistvost Moldavska v případě, že zachová neutralitu a uzná zvláštní status Podněstří. Místopředseda vlády Dmitrij Rogozin, který je Putinovým „mužem“ pro Podněstří, se zase vyjádřil k možné Asociační dohodě mezi Moldavskem a EU. Pokud k ní dojde, bude Moskva trvat na revizi ekonomických vztahů s Moldavskem. Odůvodnění? Smlouva s EU prý přivede Moldavsko ke členství v NATO. Rusko nabídlo Moldavsku vstup do Celní Unie. „Uvítáme, pokud Moldavsko přijme rozhodnutí vstoupit do Celní Unie a uděláme vše pro jeho podporu. A uděláme to nezištněji než EU“, řekl Rogozin.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Jan Nevyhoštěný
e-mail: nevyhosteny@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana

Knihy


Doporučujeme

Uspořádání světa podle Donalda J. Trumpa
Inaugurace Donalda J. Trumpa, jakožto 45. prezidenta Spojených st...
Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...

Nejčtenější

Bílková: Koncepce zahraniční politiky - revoluce se nekoná
O tom, jak se změnilo, či nezměnilo, směřování zahraniční ...
European Strategic Autonomy: Distant but Irresistible
Under pressure from overlapping crises, writes Michal Šimečka in ...