Mezinárodní politika 6, 2011 - Arabské revoluce

29.06.2011 | Zora Hessová
Arabské dny hněvu
Nebývalá jednota arabských událostí roku 2011 připomíná všearabské nadšení po egyptské revoluci v roce 1952. Půl století po národních revolucích přichází revoluce občanská. Může protestní hnutí dát nový význam panarabské politice?
29.06.2011 | Ondřej Beránek
Jemen. Odcházení tanečníka na hlavách hadů
Lidové bouře v Tunisku a Egyptě měly silný motivační impuls i pro Jemence. Protesty začaly koncem ledna 2011, kdy do ulice jemenských měst vyšly tisíce lidí. Stejně jako v severní Africe i oni provolávali hesla jako „irhal“ (odejdi) a „isqát an-nizám“ (pád režimu). Počet demonstrujících se běžně pohyboval v desetitisících a brutální odpověď režimu měla za následek již desítky či stovky mrtvých. Na rozdíl od Tuniska, Egypta a Bahrajnu se v Jemenu ale nejednalo o fotogenické záběry protestujících na jednom centrálním místě _ možná i proto se dění v této zemi západní média spíše vyhýbají.
29.06.2011 | Helena Burgrová
Quo vadis, Egypte?
„Arabské jaro“ zasáhlo celý blízkovýchodní region. Nahromaděná frustrace obyvatel plynoucí z absence politické svobody a sociální spravedlnosti se projevila v plné síle. Egyptská revoluce se stala prozatím jednou z mála revolucí, které byly dotaženy do relativního konce - tedy do pádu režimu.
29.06.2011 | Irena Kalhousová
Izrael a události v arabském světě
Arabské revoluce zaskočily Izrael stejně jako jiné státy. Tak silnou vlnu, která smete neotřesitelnými vládci, jako byl například egyptský prezident Mubarak, snad nikdo nepředpovídal. Od svého vzniku je Izrael vystaven značné nenávisti a často válkám ze strany sousedních států i dalších zemí a hráčů v regionu Blízkého východu a severní Afriky.
29.06.2011 | Jana Kostrounová
Kam se poděla „vůně jasmínu“? Tuniští islamisté versus demokratická tranzice a dodržování lidských práv v zemi
Tuniské intelektuální a politické kruhy si poměrně brzy po ukončení revoluce začaly klást otázku, jak se do červencového volebního klání v zemi zapojí zdejší islamisté či jakým způsobem budou po případném volebním úspěchu promlouvat do dalšího směřování tuniské domácí i zahraniční politiky.
29.06.2011 | Sadi Shanaah
Revoluční Liga arabských států?
Dvanáctého března podpořila Liga arabských států (též známá jako Arabská liga) myšlenku bezletové zóny nad Libyí. Tento tah přiměl některé komentátory mezinárodního dění k úvahám o novém politickém směřování Ligy a její revitalizaci. Vycházelo ale rozhodnutí Arabské ligy z úsilí přizpůsobit se novému duchu arabských revolucí a z upřímného zájmu o ochranu libyjských civilistů, nebo mělo porušení principu neintervence, jednoho z pilířů Ligy, mnohem pragmatičtější vysvětlení a žádný zlom ve fungování této arabské regionální organizace nepředstavuje?
29.06.2011 | Vít Štaif
Jordánsko a Sýrie na jaře 2011. Řešení aktuální politické krize na pozadí konfliktů minulých let
Projevy nesouhlasu části obyvatel Jordánska a Sýrie s působností tamních vlád z jara 2011 se částečně shodovaly v kritice jejich hospodářské politiky. Požadavky volající po nápravě vnitropolitického prostředí se navzájem lišily mnohem více. V této souvislosti výrazně záleželo na postavení příslušných vlád a jejich politice k protivládní nespokojenosti v předchozích letech, a naopak na vlivu jejich kritiků a jejich působnosti všeobecně.
29.06.2011 | Lukáš Hoder
Blízkovýchodní studená válka a Obamův demokratizační obrat
Je to jeden z důvodů, proč USA udržují své globální panství. Všechny ostatní mocnosti na světě jsou svázány strategickým soupeřením se svými regionálními konkurenty _ Indie a Pákistán, Čína a jihovýchodní asijské demokracie, Brazílie a Argentina nebo i Írán a Saúdská Arábie.
Úloha sociálních sítí a panarabských médií v občanských nepokojích v severní Africe a na Blízkém východě
Komentátoři dění v arabském světě se liší ve svých názorech na roli, jakou sehrály satelitní panarabské televize a sociální sítě v nedávných občanských nepokojích. Osobně se domnívám, že digitální technologie sehrály nezaměnitelnou úlohu při svržení diktátorských režimů v Tunisku i v Egyptě a při organizaci protivládních protestů v jiných muslimských zemích, jako například v Jemenu, Bahrajnu, Sýrii či Libyi. Souhlasím s vyjádřením Jaroslava Bureše pro server idnes.cz, že „masové využívání nových médií, jako je satelitní vysílání a internet, vedlo ke ztrátě státního monopolu na informace“.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Jan Nevyhoštěný
e-mail: nevyhosteny@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana

Knihy

Michal Kořan, Veronika Bílková, Michal Kolmaš, Šárka Kolmašová

Doporučujeme

Sociálním rozměrem zahraniční politiky k sociální diplomacii?
Sociální rozměr a zahraniční politika, kterou představuje dip...
Bílková: Koncepce zahraniční politiky - revoluce se nekoná
O tom, jak se změnilo, či nezměnilo, směřování zahraniční ...

Nejčtenější

Výběrové řízení
VŘ na pozici: Výzkumný pracovník/-ice se zaměřením n...
Ráj na zemi
Čím ÚMV přitahuje špičkové zahraniční pracovníky? Na to o...