Mezinárodní politika 10, 2012 - domorodci

29.10.2012 | Zdeněk Zbořil
Jak se chovat k domorodcům
Kdo si myslí, že otázka  Jak se chovati k domorodcům? pochází z nějakého návodu španělských katolických conquistadorů, kteří vyráželi do zámoří s mečem a křížem nejen za zlatem, ale i s úmyslem obracet pohany na víru v Ježíše Krista, nebo že jde o poučení portugalským a nizozemským osadníkům, usazujícím se od 16.-17. století  v nejrůznějších koutech světa, či dokonce arogantním britským tvůrcům světového impéria pod korunou královny Viktorie, bude si rád muset přiznat, že se zmýlil.
29.10.2012 | Michael Romancov
Postavení původního obyvatelstva jako velké politické téma současnosti
Logicky vzato by domorodcem měl být v podstatě každý obyvatel této planety, protože každý je někde doma a klíčové charakteristiky jeho domova ho/ji odlišují od těch, kdo jsou doma někde jinde. V politickém slovníku se však tento, na první pohled univerzální, termín začal používat k označení obyvatel daleko (od Evropy) ležících území, kteří byli na výrazně nižším stupni vojenského, hospodářského a kulturně-civilizačního vývoje. V okamžiku, kdy byli „objeveni“, začala být jejich území a zdroje na těchto územích se nacházející kontrolována a využívána.
29.10.2012 | Magdalena Fiřtová
Kanada a původní obyvatelé: Harperova cesta k ekonomické soběstačnosti
Konzervativní vláda Stephena Harpera ve své dosavadní bilanci ve vztahu k původním obyvatelům opouští důraz na politická práva a vyzdvihuje především ekonomické otázky. Pojmy jako uznání dědičných práv či právo na sebeurčení, které převažovaly v politice minulých vlád, byly nahrazeny termíny odpovědnost a soběstačnost. Na místo sociálních programů a dávek se vláda pokouší hledat cesty, jak nastartovat ekonomickou aktivitu původních obyvatel.
29.10.2012 | Andrej Ruščák
Sámská politika v Norsku
Sámové, původní kočovní obyvatelé severu Skandinávie, jejichž tradiční území se rozprostírá mezi krajem Nordland v Norsku a ruským poloostrovem Kola, prošli v uplynulých desetiletích v Norsku, ve Švédsku a ve Finsku rozsáhlou kulturní a společenskou emancipací. Museli si vymoci svá práva na všech třech státech, a to za situace, kdy pozice původních národů v západních zemích nebyla ještě zdaleka tak jistá, jako je dnes. V Norsku mají práva nejrozsáhlejší; ve Finsku téměř srovnatelná a nejméně autonomie se jim dostalo ve Švédsku. Pravda ovšem je, že jejich politické možnosti ve Švédsku jsou stále ještě mnohem větší než ty, které svým národnostním menšinám poskytují jiné vyspělé země, jako například Francie.
29.10.2012 | Pavla Hůlová
Australští Aboriginci stále čekají na plné uznání většinové vřejnosti
„Než začneme, ráda bych připomněla a uctila tradiční obyvatele této země a stařešiny, minulé a současné,“ to jsou slova, která téměř jistě uslyšíte při zahájení australských veřejných shromáždění či kulturních akcí.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Linda Flanderová
e-mail: flanderova@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana

Knihy

Ondřej Horký-Hlucháň, Tomáš Profant a kol.

Doporučujeme

Snění o Evropě po 32 letech: jasnozřivost i omyly Jiřího Dienstbiera
U příležitosti výročí Sametové revoluce a v rámci připom...
Kurdové stojí na rozcestí. Společný Kurdistán je jen sen
O Kurdech se říká, že jsou největším národem bez vlastního...

Nejčtenější

Snění o Evropě po 32 letech: jasnozřivost i omyly Jiřího Dienstbiera
U příležitosti výročí Sametové revoluce a v rámci připom...