Mezinárodní politika 1, 2012 - G-20

29.01.2012 | Zdeněk Zbořil
Kdo je kdo v G20?
Skupina dvaceti ministrů financí a guvernérů centrálních bank různých zemí, a k tomu jedné z Evropské unie, se od jednoho ze svých prvních významných setkání  v roce 2008  (a až do roku 2011) scházela dvakrát do roka. Byla to příležitost, aby se ctihodní pánové, čas od času také s nějakou dámou, nechali vyfotografovat a zanechali nám svědectví, kdo všechno se jel podívat do Washingtonu, Londýna, Pittsburghu, Toronta, Cannes, a jednou dokonce i do korejského Soulu. V mexickém Los Cabos by se měli setkat letos. Už výběr míst setkávání ukazuje, že nejraději sice cestovali do severoamerických a evropských měst, ale že je stav věcí nutí navštívit i místa v jihovýchodní a východní Asii a že se budou muset podívat i do Latinské Ameriky.
29.01.2012 | Jiří Fárek
Globální agenda společenství G20: ambiciózní cíle a návrat k realitě
Příznačným rysem dnešního světa je stoupající propojenost národních států s vazbou na liberalizaci obchodních i kapitálových toků, privatizační procesy a deregulaci ekonomických aktivit. S dynamikou pohybu i výkyvů světového hospodářství kontrastuje jen pozvolná adaptace pokud jde o koordinovanou odezvu a mezinárodní konsensus ve sféře pravidel soužití ve stávajícím globálním ekonomickém a politickém uspořádání.
29.01.2012 | Alice Rezková
Spolupráce zemí BRICS klíčem úspěchu v G20
V září roku 2009 na summitu v Pittsburghu posílily země skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) oficiálně svůj status v mezinárodním společenství, když bylo uskupení G20 prohlášeno za nové mezinárodní ekonomické fórum, které nahradí dosavadní tradiční skupinu států G8. Na stejném fóru účastníci také odsouhlasili změnu systému kvót a hlasovacích práv v Mezinárodním měnovém fondu s cílem zlepšit jejich proporčnost vůči zemím BRIC a rychle se rozvíjejícím ekonomikám.
29.01.2012 | Petr Zahradník
Skupina G20 jako autentická reflexe globální ekonomické síly
Probíhající ekonomická krize není krizí globální, ale krizí euro-atlantické civilizace, resp. její ekonomické výkonnosti. Společně s Japonskem bychom mohli hovořit i o krizi bohatých. A současně není pouze obvyklou krizí cyklickou, leč podstatně vážnější krizí strukturální, která současně znamená i potvrzení změny rozložení ekonomických sil a moci v nynějším globálním světě. Bez relativně rychlé nápravy těchto strukturálních poruch a změny chování klíčových ekonomických aktérů v krizí postižených a těžce zasažených zemích je pak toto nové rozložení ekonomické síly a dynamiky jevem, který může být velmi dalekosáhlý.
29.01.2012 | Jiří Čáslavka
Malý pokrok v řešení globálních problémů není selháním uskupení G20
Skupina G20 od svého vzniku přinesla zatím jen málo rozhodnutí, která by nějakým výraznějším způsobem přispěla k řešení globálních problémů. Jak těch dlouhodobých jakými jsou globální nerovnováhy a reforma finanční a monetární architektury, tak těch naléhavých jako finanční krize z roku 2008 nebo současná krize eurozóny.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Jan Nevyhoštěný
e-mail: nevyhosteny@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Bílková: Koncepce zahraniční politiky - revoluce se nekoná
O tom, jak se změnilo, či nezměnilo, směřování zahraniční ...
Uspořádání světa podle Donalda J. Trumpa
Inaugurace Donalda J. Trumpa, jakožto 45. prezidenta Spojených st...

Nejčtenější

Africké volby 2017. Demokratizace, či udržování statu quo?
Každoročně se obyvatelé afrických států dostavují k volebn...
Trpké zkušenosti s mocnou čarodějkou
"V souvislosti s tragickým případem otravy chemickými zbraněmi...