Mezinárodní politika 1, 2012 - G-20

29.01.2012 | Zdeněk Zbořil
Kdo je kdo v G20?
Skupina dvaceti ministrů financí a guvernérů centrálních bank různých zemí, a k tomu jedné z Evropské unie, se od jednoho ze svých prvních významných setkání  v roce 2008  (a až do roku 2011) scházela dvakrát do roka. Byla to příležitost, aby se ctihodní pánové, čas od času také s nějakou dámou, nechali vyfotografovat a zanechali nám svědectví, kdo všechno se jel podívat do Washingtonu, Londýna, Pittsburghu, Toronta, Cannes, a jednou dokonce i do korejského Soulu. V mexickém Los Cabos by se měli setkat letos. Už výběr míst setkávání ukazuje, že nejraději sice cestovali do severoamerických a evropských měst, ale že je stav věcí nutí navštívit i místa v jihovýchodní a východní Asii a že se budou muset podívat i do Latinské Ameriky.
29.01.2012 | Jiří Fárek
Globální agenda společenství G20: ambiciózní cíle a návrat k realitě
Příznačným rysem dnešního světa je stoupající propojenost národních států s vazbou na liberalizaci obchodních i kapitálových toků, privatizační procesy a deregulaci ekonomických aktivit. S dynamikou pohybu i výkyvů světového hospodářství kontrastuje jen pozvolná adaptace pokud jde o koordinovanou odezvu a mezinárodní konsensus ve sféře pravidel soužití ve stávajícím globálním ekonomickém a politickém uspořádání.
29.01.2012 | Alice Rezková
Spolupráce zemí BRICS klíčem úspěchu v G20
V září roku 2009 na summitu v Pittsburghu posílily země skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) oficiálně svůj status v mezinárodním společenství, když bylo uskupení G20 prohlášeno za nové mezinárodní ekonomické fórum, které nahradí dosavadní tradiční skupinu států G8. Na stejném fóru účastníci také odsouhlasili změnu systému kvót a hlasovacích práv v Mezinárodním měnovém fondu s cílem zlepšit jejich proporčnost vůči zemím BRIC a rychle se rozvíjejícím ekonomikám.
29.01.2012 | Petr Zahradník
Skupina G20 jako autentická reflexe globální ekonomické síly
Probíhající ekonomická krize není krizí globální, ale krizí euro-atlantické civilizace, resp. její ekonomické výkonnosti. Společně s Japonskem bychom mohli hovořit i o krizi bohatých. A současně není pouze obvyklou krizí cyklickou, leč podstatně vážnější krizí strukturální, která současně znamená i potvrzení změny rozložení ekonomických sil a moci v nynějším globálním světě. Bez relativně rychlé nápravy těchto strukturálních poruch a změny chování klíčových ekonomických aktérů v krizí postižených a těžce zasažených zemích je pak toto nové rozložení ekonomické síly a dynamiky jevem, který může být velmi dalekosáhlý.
29.01.2012 | Jiří Čáslavka
Malý pokrok v řešení globálních problémů není selháním uskupení G20
Skupina G20 od svého vzniku přinesla zatím jen málo rozhodnutí, která by nějakým výraznějším způsobem přispěla k řešení globálních problémů. Jak těch dlouhodobých jakými jsou globální nerovnováhy a reforma finanční a monetární architektury, tak těch naléhavých jako finanční krize z roku 2008 nebo současná krize eurozóny.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktor: Jan Nevyhoštěný
e-mail: nevyhosteny@iir.cz

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Sociálním rozměrem zahraniční politiky k sociální diplomacii?
Sociální rozměr a zahraniční politika, kterou představuje dip...
Bílková: Koncepce zahraniční politiky - revoluce se nekoná
O tom, jak se změnilo, či nezměnilo, směřování zahraniční ...

Nejčtenější

Attack on the CEU in Hungary - An invalid law, or even criminal one?
In 2014, Hungarian prime minister Viktor Orbán has declared to bui...
Sociálním rozměrem zahraniční politiky k sociální diplomacii?
Sociální rozměr a zahraniční politika, kterou představuje dip...