International Law Reflections

20.03.2017 | Veronika Bílková
Když se dva perou, třetí je soudí – Ukrajina a Ruská federace u Mezinárodního soudního dvora
Ve dnech 6.–9. března 2017 proběhlo u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu první slyšení ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Slyšení se zatím netýkalo jádra sporu, ale jen žádosti Ukrajiny o vydání prozatímních opatření podle článku 41 Statutu MSD. Na rozhodnutí Soudu si ještě nějaký čas počkáme, již nyní ale stojí za to stručně shrnout, čeho se případ týká, a zamyslet se nad tím, nakolik má Ukrajina šanci v něm uspět.
07.03.2017 | Tamás Lattmann
All’s wrong that starts wrong – withdrawals from the International Criminal Court
The Hague-based International Criminal Court, the world’s first temporary judicial forum, created in 1998 by the adoption of the Rome Statute, has been living difficult times during the past months. After years of struggle since its operations have started in 2002, the second half of 2016 has brought withdrawals, threats for withdrawals, and even a visibly collective strategy for a mass withdrawal of African states from the system. What keeps states in a similar structure, what makes them seriously consider a withdrawal, and what is the possible future of the International Criminal Court (ICC)?
06.03.2017 | Miroslav Tůma
Úmluva zakazující jaderné zbraně a Severoatlantická aliance
27. – 31. března a 15. června. – 7. července 2017 se v sídle OSN v New Yorku uskuteční mezinárodní konference s mandátem sjednat úmluvu zakazující jaderné zbraně. Kromě členských států OSN se jednání zúčastní představitelé blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupci občanské společnosti. Název rezoluce vyzývá k dosažení pokroku na mnohostranných jaderně-odzbrojovacích jednáních. Její důležitost spočívá zejména ve znění některých odstavců operativní části, obsahujících rozhodnutí svolat v r. 2017 zmíněnou konferenci k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k jejich úplné eliminaci. Obsah rezoluce byl ovlivněn doporučeními závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), která jednala v Ženevě v první polovině r. 2016. Měla posuzovat nová právní opatření a potřebné normy k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se zúčastnilo okolo dvaceti partnerských a nejaderných zemí, ale žádný jaderný stát se, na znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil.
14.11.2016 | Miroslav Tůma
Podaří se získat potřebný mezinárodněprávní rámec pro dosažení světa bez jaderných zbraní?
Odpověď na danou otázku můžeme do značné míry najít ve významné rezoluci 1. výboru (výbor pro odzbrojení a jadernou bezpečnost), schválené v rámci 71. Valného shromáždění OSN koncem října 2016. Rezoluce A/C.1/71/L.41 má název vyzývající k dosažení pokroku na mnohostranných jednáních (Taking forward multilateral nuclear disarmament negotiations). Její výjimečnost a dá se říci historické prvenství spočívá ve znění osmého odstavce operativní části, obsahující rozhodnutí svolat v r. 2017 mezinárodní konferenci OSN k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k úplné eliminaci těchto zbraní. Konference by se měla konat v New Yorku ve dvou termínech (27. – 31. 3. a 15. 6. – 7. 7. 2017), za účasti členských států OSN, blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupců občanské společnosti. Zmíněný odstavec byl do rezoluce začleněn na základě doporučení ze závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), která jednala v Ženevě v první polovině r. 2016 k posouzení nových právních opatření a potřebných norem k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se žádný jaderný stát, na  znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil. Nesouhlasné názory tak na jednání OEWG většinou tlumočili představitelé aliančních a partnerských zemí jaderných států (poskytujících jim tzv. jaderný deštník).
19.10.2016 | Veronika Bílková
Vítěz bere vše. Volba generálního tajemníka OSN 2016
Příštím generálním tajemníkem OSN bude António Guterres z Portugalska (viz zde). Ve čtvrtek 13. října o tom, na doporučení Rady bezpečnosti, rozhodlo Valné shromáždění OSN, kde se proti jmenování portugalského kandidáta nepostavil žádný stát světa. Navzdory tomuto konsensu je výsledek voleb pro mnohé značným překvapením. Guterres sice od počátku disponoval silnou podporou, dlouho se ale očekávalo zvolení kandidáta s jiným profilem a z jiné geografické oblasti. Proč se tedy vítězem stal právě on? Co od něho lze očekávat? A jaká je vlastně úloha generálního tajemníka v rámci světové organizace?
11.10.2016 | Veronika Bílková
No Revolution Has Taken Place: The Post-2015 Human Rights Foreign Policy of the Czech Republic
In 2015, two new conceptual documents were adopted in the Czech Republic, under the Government of Bohuslav Sobotka – the general Concept of the Czech Republic´s Foreign Policy (available in English here) and a more specific Concept of Human Rights Promotion and Transition Cooperation (available in Czech here). The former document replaced an older text entitled Conceptual Basis of the Foreign Policy of the Czech Republic (available in English here) which had been adopted in 2011 by the Government of Petr Nečas. The latter document builds on the 2010 Concept of Transition Policy but it is broader in scope, covering not only transition policy/cooperation but also human rights promotion.
05.10.2016 | Tamás Lattmann
Referendum on the refugee quotas in Hungary – protection of sovereignty or much ado about nothing?
The migration crisis has stirred up political debates within the EU and its member states regarding not only possible solutions, but also about the future of the organisation. The first shock has come in the form of the Brexit referendum, the second one could have been the referendum in Hungary “against the quota system”, as the initiating government has calculated. The current analysis gives information about the referendum, and examines its possible effects in the near future.
04.08.2016 | Veronika Bílková
S pučisty bez rukaviček? Reflexe č. 6 nyní v ČJ!
Dne 20. července 2016 vyhlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v zemi tříměsíční výjimečný stav. Den poté Turecko oznámilo úmysl derogovat Evropskou úmluvu o lidských právech (orig. 1950 European Convention on Human Rights, dále jen „EÚLP“), kterou ratifikovalo v roce 1954. Tato opatření byla přijata po neúspěšném pokusu o vojenský převrat, který se odehrál 15. července 2016 a jehož cílem bylo svrhnout vládu prezidenta Erdogana. Podle Erdoganových slov byla opatření přijata proto, aby odvrátila hrozbu pro demokracii, vládu práva a lidská práva v Turecku. 
22.07.2016 | Tamás Lattmann
Derogation from the European Convention on Human Rights by Turkey after the attempted coup
After the unsuccessful coup attempt in Turkey, high-level officials,including the president have constantly talked about the necessity of the introduction of a state of emergency, which has been declared on 20th July. At the same time, the president has also mentioned the “suspension” of the European Convention on Human Rights. What does this exactly mean, what are the effects and consequences of this step?
20.07.2016 | Tamás Lattmann
Reinstating the death penalty in Turkey after the attempted coup?
After the unsuccessful coup attempt in Turkey, both high-level officials and the pro-government public suggest the reinstatement of the death penalty. Unfortunately the question tends to re-surface from time to time in other states as well, but rarely with such political weight. It is important to evaluate the possibility of this step.


1 2

Doporučujeme

Uspořádání světa podle Donalda J. Trumpa
Inaugurace Donalda J. Trumpa, jakožto 45. prezidenta Spojených st...
Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...

Nejčtenější

Bílková: Koncepce zahraniční politiky - revoluce se nekoná
O tom, jak se změnilo, či nezměnilo, směřování zahraniční ...
A European Response to Russian Intelligence Activity
Russian spies do not simply gather information, but seek directly t...