Policy papers

07.05.2007 | Jan Eichler
Afghánská výzva
Vrcholná schuzka NATO, kterou v listopadu roku 2006 hostila Riga, zduraznila, že „podstatnou prioritou“ Aliance pro nejbližší léta je prispet k míru a stabilite v Afghánistánu a vytvorit tam stabilní, demokratickou a prosperující zemi zbavenou drog, terorismu a strachu. Proto se predpokládá výrazné navýšení nevojenské pomoci Afghánistánu a nedílne s tím se klade velký duraz na zkvalitnení cinnosti spojeneckých vojáku, kterí v Afghánistánu pusobí v rámci ISAF pod mandátem RB OSN.
ČR a budoucnost EU: co s ústavní smlouvou?
Pozice české vlády k základním otázkám budoucího uspořádání EU nabývá v posledním období konkrétnější obrysy. Vláda přijala převažující evropskou představu, že východiskem dalších jednání o uspořádání EU by měl být stávající návrh Evropské ústavní smlouvy (dále jen ústavní smlouva). Současně však zdůraznila, že nová smlouva by měla být přehlednější a jednodušší. Co bychom z tohoto dokumentu měli zachovat, co změnit a čeho se úplně vzdát?
Ségolene Royal vs. Nicolas Sarkozy
Shaping French Foreign policy for the next 5 years: Ségolene Royal vs. Nicolas Sarkozy. On 22 April 2007, the first round of the French presidential elections, widely regarded as the most unpredictable in years, resulted in the selection of two candidates for the run-off on 6 May 2007. With an exceptionally high turnout (almost 85%), French voters set the scene for a classic left-right contest between the socialist candidate, Ségolène Royal (25.87%) and the centre-right/Gaullist candidate, Nicolas Sarkozy (31.18%).
07.03.2007 | Vladimír Handl
Německo: od čestného makléře k lokomotivě EU?
Německé předsednictví Evropské unie je zatím nejdůležitějším testem zahraniční politiky SRN v nové vnitřní i evropské  / mezinárodní konstelaci. Model Deutschland a německá „měkká moc“ jsou vývojem posledních let oslabeny. Hlavní strategický projekt německé politiky – evropská integrace – se ocitl na rozcestí a němečtí aktéři se v heterogenní EU-27 cítí pod rostoucím tlakem a obtížněji se s ní identifikují. Přesto – nebo právě proto – hlavní změnu po nástupu velké koalice představuje akcent na kooperativní styl politiky a její výrazná pro-integrační angažovanost. V tomto smyslu s nástupem velké koalice platí více než dříve, že současná Evropa nemá „německý problém“, ale spíše problém „francouzský“.
07.03.2007 | Jan Eichler
Francie a smlouva o evropské ústavě
I po neúspěchu referenda v roce 2005 je Francie nadále jednoznačným stoupencem a jednou z hlavních hnacích sil procesu evropské integrace. Zesílila důraz na sociální dimenzi evropského modelu a na naplňování cílů Lisabonské strategie. Všichni tři hlavní kandidáti prezidentských voleb se shodují, že je nutné napsat nový text ústavní smlouvy, který by měl zdůraznit význam sociální politiky, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí a společného přístupu k přistěhovalectví. Podporují další rozvoj zesílené a strukturované spolupráce a vytvoření funkcí prezidenta EU a ministra zahraničních věcí EU.
Co dělat s Evropskou ústavní smlouvou?
 Když občané Francie a Nizozemska odmítli Evropskou ústavní smlouvy, nejvyšší představitele států EU vyzvali k reflexi, která by měla přinést návrhy týkající se dalšího osudu tohoto dokumentu. Čeští politici tuto výzvu pochopili tak, že ústavní smlouva mizí z politické agendy a že se jí proto už nemusí zabývat. Opak je pravdou. ČR musí záhy k této otázce zaujmout jasnou pozici. Dlouhodobě platí, že řada členských států EU má zájem na institucionální reformě. Ač ústavní smlouva je v současné podobě mrtvá, její text představuje východisko pro další diskuse o institucionální reformě. Bezprostřední impuls této diskusi dávají začínající německé předsednictví EU a nadcházející prezidentské volby ve Francii.
07.12.2006 | Miroslav Nožina
Organizovaný zločin v zemích visegrádské čtyřky
Mezi členskými státy EU tvoří specifickou skupinu státy Visegradské čtyřky (V-4), tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika. Pro tyto země představuje vážný bezpečnostní problém organizovaný zločin. Obratně využívá jejich výhodnou geografickou polohu i mezery v legislativě, usazuje se v nich, rozvíjí své aktivity a jejich prostřednictvím penetruje i do dalších států EU.
07.10.2006 | Radek Khol
Protiraketová obrana a ČR: argumenty namísto emocí
Zprávy v amerických médiích o záměru Pentagonu požádat o vyčlenění finančních prostředků ve výši 56 mil. USD v rozpočtu na rok 2007 k přípravě výstavby evropské základny, na které by měly být antirakety (interceptors) a radar, poutaly na počátku léta pozornost středoevropské veřejnosti k tématu americké protiraketové obrany (US Missile Defense).
The Enlarged EU and Africa's Development
This policy brief originates from the international conference The European Union and the development of Africa, held in Prague on 23 and 24 March 2006 by the French Centre for Research in Social Sciences (CEFRES) and the Development Centre of the Institute of International Relations (IIR).
Česká republika jako přistěhovalecká země
Po roce 1989 prošla česká společnost řadou zásadních změn - jednou z nich je proměna ze země nulové imigrace v přistěhovaleckou zemi de facto. Český stát reagoval na novou situaci budováním mechanismů imigrační kontroly a dalšími opatřeními. Doposud ale nepřijal ucelenou přistěhovaleckou strategii, a dokonce ani nezodpověděl otázku, zda je taková strategie potřebná.


1 ... 5 6 7 8 9 10 11